Ces Urol 2001, 5(1):37-42 | DOI: 10.48095/cccu2001009
Hormonální léčba u diseminovaného karcinomu prostaty je u většiny pacientů účinná a prodlouží jim život v průměru o 1 - 3 roky. Dříve nebo později však dochází k rozvoji androgenní independence. Menší část pacientů může zareagovat na hormonální manipulace II. řady. Hormonálně refrakterní choroba je ovlivnitelná pouze chemoterapií, na kterou odpoví přibližně 30 % nemocných. Kombinovaná chemoterapie není účinnější než monoterapie. Konvenční chemoterapie může především zlepšit kvalitu života. Medián přežití u pacientů léčených chemoterapií (6 - 12 měsíců) není významně delší ve srovnání s nejlepší podpůrnou péčí. V posledních letech se středem zájmu stávají nová cytostatika a chemoterapie v kombinaci s hormonálními preparáty. Kombinovaná chemohormonální terapie, podávaná v týdenních cyklech nebo alternujícím způsobem, vykazuje ve studiích fáze I a II vyšší procento odpovědí a delší přežití v porovnání s konvenční chemoterapií. Kostní metastázy dobře reagují na léčbu zářením, která je účinná v 60 - 80 % případů. Zevní ozáření je vhodné při omezeném počtu relativně ohraničených ložisek, zatímco radionuklidy se uplatňují při difúzním postižení skeletu.
Zveřejněno: 1. leden 2001