Ces Urol 2010, 14(3):173-179 | DOI: 10.48095/cccu2010030
Cíl:
Ověřit mikrobiální nálezy v moči pacientů po cystektomii s rekonstrukcí močových cest s využitím střevního segmentu ilea, se zjištěním citlivosti mikrobů na antibakteriální léky a příčin infekce. Ve spolupráci s Ústavem klinické mikrobiologie vytipovat zajištění operačního výkonu vzhledem k primárnímu osídlení střeva bakteriální flórou a vhodnost následné antibiotické léčby v pooperačním období.
Materiál a metoda:
V souboru 31 nemocných po cystektomii s kontinentní derivací v modifikaci V.I.P. (Vesica ileale padovana) operovaných na Urologické klinice v Hradci Králové v letech 1998-2007 jsme v intervalech po 1, 3 a 6 měsících vyšetřili kvantitativní bakteriurii (KBÚ), citlivost na antibiotika a účinnost podané antimikrobní léčby.
Výsledky:
Bakteriurie se v pooperačním období vyskytla u 35,5% nemocných. Nejčastěji šlo o Escherichia coli citlivou na běžná antibiotika. Z ostatních uropatogenů byly prokázány zejména Pseudomonas aeruginosa, Enterococcus faecalis a Klebsiella pneumoniae s citlivostí jen na vázaná antibiotika. I přes cílenou léčbu byla bakteriurie opakovaně pozitivní, ale klinicky v 77,4 % asymptomatická.
Závěr:
Dle zkušeností lze k zajištění operace využít chinolony, trimetoprim se sulfamethoxazolem nebo ampicilin s inhibitorem beta-laktamáz v kombinaci s metronidazolem (i.v.) podané jednu hodinu předoperačně a následně po operaci 7-10 dní. Přetrvávající asymptomatickou bakteriurii není třeba v souladu s literárními citacemi léčit, v případě aktivace infekce s klinickými známkami sepse nebo pyelonefritidy je třeba ihned nasadit antibiotika dle citlivosti.
Vloženo: 18. leden 2010; Přijato: 28. duben 2010; Zveřejněno: 1. červen 2010