Ces Urol 2013, 17(2):109-117 | DOI: 10.48095/cccu2013016

Srovnání dlouhodobých výsledků u pacientů po augmentaci močového měchýře ileálním a gastrickým segmentem

Radim Skalka^1,2, Radim Kočvara¹, Zdeněk Dítě¹, Jan Dvořáček¹, Tomáš Hanuš¹

¹ Urologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

² Urologické oddělení FN, Ostrava

Cíl:
Srovnání dlouhodobých výsledků pacientů po gastrocystoplastice a ileocystoplastice a stanovení rizika vzniku malignit na základě podrobné rešerše literatury.

Materiál a metoda:
V období únor 1990 až září 2006 bylo na Urologické klinice VFN v Praze provedeno 37 augmentaci močového měchýře u 35 pacientů. Srovnáváme dlouhodobé výsledky a celkovou morbiditu 17 pacientů po ileocystoplastice (ICPL) a 15 pacientů po gastrocystoplastice (GCPL). Dva pacienty po kompozitní ileo-gastrocystoplastice nehodnotíme. Průměrný věk v době operace u pacientů po ICPL byl 12,5 let (5,8-19,2) a základní diagnózou byl neurogenní močový měchýř a komplex exstrofie/epispadie. U pacientů po GCPL byl průměrný věk v době operace 12,9 let (0,8-28,1) a základní diagnózou byl neurogenní močový měchýř a komplex exstrofie/epispadie. Retrospektivně jsme zhodnotili předoperační i pooperační nálezy (anamnézu, laboratorní, zobrazovací a urodynamická vyšetření) pacientů se zaměřením na komplikace a dlouhodobé funkční výsledky provedených augmentaci.

Výsledky:
U pacientů po ICPL je průměrná doba sledování 15,2 let; cystometrická kapacita močového měchýře vzrostla v průměru ze 122 na 401 ml a maximální plnící intravezikální tlak poklesl z 59,4 na 30 cm H₂O; plné kontinence moči dosáhlo 64,7% pacientů. U pacientů po GCPL je průměrná doba sledování 16,3 let; cystometrická kapacita vzrostla v průměru ze 121 ml na 327 ml a intravezikální tlak poklesl ze 65,4 na 33,7 cm H₂O; plné kontinence moči dosáhlo 60 % pacientů. Febrilní uroinfekce se vyskytly u 11,7 % pacientů po ICPL a u 20 % po GCPL, cystolitiáza vznikla u 11,7 % pacientů po ICPL, hematuria - dysuria syndrom se projevil u 20 % pacientů po GCPL, při jeho léčbě jsme udělali originální dobrou zkušenost s použitím kalium citrátu. U jednoho pacienta v každém souboru bylo nutné provést reaugmentaci jiným segmentem GIT a jeden pacient po GCPL zemřel na progresi CHRL U žádného pacienta jsme nezaznamenali vznik maligního nádoru v augmentovaném měchýři.

Závěr:
Dlouhodobé výsledky u pacientů po ICPL i GCPL jsou srovnatelné. Bylo dosaženo uspokojivých funkčních výsledků, ale za cenu vysoké morbidity, která je mírně vyšší u pacientů po GCPL. Pacienti vyžadují pravidelné a dlouhodobé sledování za účelem ochrany renálních funkcí a udržení kontinence moči. Vzhledem k riziku vzniku maligních nádorů v augmentovaném měchýři je nutné provádět roční cystoskopické kontroly se zahájením 10 let po augmentaci, což musí zajistit urolog, který tyto pacienty v dospělosti přebírá do péče.

Klíčová slova: gastrocystoplastika, ileocystoplastika, komplex exstrofie/epispadie, nádory močového měchýře, neurogenní měchýř

Vloženo: 6. březen 2013; Přijato: 22. duben 2013; Zveřejněno: 1. březen 2013