2022 | ročník/volume 26 | číslo/number 4 | prosinec | ISSN 2336–5692 Česká urologie CZECH UROLOGY Časopis České urologické společnosti ČLS JEP 26
mirabegronum I I / 202I | BET_202I_0032_CZ
* Pacienti by měli být vybráni v případě, že mají očekávanou délku života delší než 3 měsíce a předpokládá se u nich vysoké riziko kostních komplikací.1 1. Coleman R, et al. Ann Oncol.2020;31(12):1650-63. 2. Lipton A, et al. Eur J Cancer.2012;48:3082-92. 3. Von Moos R, et al. Eur J Cancer.2017;71:80-94. Zkrácené informace o léčivém přípravku XGEVA® Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Název přípravku: XGEVA 120 mg injekční roztok. Kvalitativní a kvantitativní složení: Jedna injekční lahvička obsahuje denosumabum 120 mg v 1,7 ml (70 mg/ml) roztoku. Denosumab je lidská monoklonální protilátka IgG2, která se vyrábí r-DNA technologií. Léková forma: Injekční roztok (injekce). Terapeutické indikace: Prevence kostních příhod (patologické fraktury, míšní komprese, stavy vyžadující léčbu kostí či kostní operaci) u dospělých s pokročilými malignitami postihujícími kosti. Léčba dospělých a dospívajících s vyvinutým skeletem s velkobuněčným kostním nádorem, který je neresekabilní nebo kde chirurgická resekce povede pravděpodobně k závažné morbiditě. Dávkování a způsob podání: Všichni pacienti, kteří nemají hyperkalcemii, mají užívat alespoň 500 mg kalcia a 400 IU vitaminu D denně. Pacienti léčení přípravkem XGEVA mají dostat příbalovou informaci a informační kartu pacienta. Prevence kostních příhod u dospělých s pokročilými malignitami postihujícími kosti: 120 mg přípravku XGEVA jednou za 4 týdny ve formě jednorázové subkutánní injekce do stehna, břicha nebo horní části paže. Velkobuněčný kostní nádor (GCTB): 120 mg přípravku XGEVA formou jednorázové subkutánní injekce jednou za 4 týdny do stehna, břicha nebo horní části paže s další dávkou 120 mg v 8. a 15. den léčby prvního měsíce terapie. Pediatrická populace: Přípravek XGEVA se nedoporučuje podávat dětským pacientům (do 18 let věku) s výjimkou dospívajících pacientů (ve věku 12–17 let) s vyvinutým skeletem s velkobuněčným kostním nádorem, dávkování je stejné jako u dospělých. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoliv pomocnou látku. Těžká, neléčená hypokalcemie. Nezhojené léze po stomatochirurgickém výkonu nebo chirurgickém výkonu v dutině ústní. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Hypokalcemie: Před zahájením léčby je třeba upravit preexistující hypokalcemii. Hladinu vápníku je třeba monitorovat před úvodní dávkou přípravku XGEVA, do dvou týdnů po úvodní dávce a při výskytu suspektních příznaků hypokalcemie nebo v případě rizikových faktorů pro hypokalcemii. Hypokalcemií jsou více ohroženi pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) nebo pacienti dialyzovaní. U těchto pacientů bylo též pozorováno průvodní zvýšení hladin parathormonu. Osteonekróza čelisti (osteonecrosis of the jaw, ONJ): ONJ byla hlášena často. Před léčbou denosumabem by pacienti měli podstoupit preventivní zubní prohlídku s individuálním posouzením přínosu a rizika léčby a zvážením rizikových faktorů. Léčba má být odložena u pacientů s nezhojenými lézemi měkké tkáně v ústech. Všem pacientům je třeba doporučit, aby chodili na pravidelné zubní prohlídky a hlásili jakékoli orální příznaky (kývání zubů, bolest, otok, vředy, sekrece). Invazivní zákroky v dutině ústní mají být během léčby prováděny pouze po pečlivém posouzení a nemají se provádět v době blízké podání přípravku XGEVA. Osteonekróza zevního zvukovodu: Možnost vzniku osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených denosumabem, kteří mají ušní symptomy včetně chronických infekcí ucha. Atypické zlomeniny femuru: Byly zaznamenány atypické zlomeniny femuru v subtrochanterické a diafyzální oblasti femuru; vyskytly se také u pacientů s některými komorbiditami (např. nedostatek vitaminu D, revmatoidní artritida, hypofosfatázie) a u pacientů užívajících některé léky (např. bisfosfonáty, glukokortikoidy, inhibitory protonové pumpy). U pacientů se zlomeninou diafýzy femuru léčených přípravkem XGEVA je třeba vyšetřit kontralaterální femur. Hyperkalcemie po přerušení léčby u pacientů s velkobuněčným kostním nádorem a pacientů s rostoucím skeletem: Klinicky významná hyperkalcemie byla hlášena týdny až měsíce po přerušení léčby. Jiné: Pacienti léčení přípravkem XGEVA nemají být současně léčeni jinými léčivými přípravky obsahujícími denosumab (k léčbě osteoporózy) nebo bisfosfonáty. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Žádné studie interakcí nebyly provedeny. V klinických studiích byl přípravek XGEVA podáván v kombinaci se standardní protinádorovou léčbou a pacientům užívajícím dříve bisfosfonáty Nebyly zjištěny žádné klinicky signifikantní změny sérové koncentrace nebo farmakodynamiky denosumabu. Fertilita, těhotenství a kojení: XGEVA se nedoporučuje podávat v těhotenství a ženám ve fertilním věku nepoužívajícím antikoncepční prostředky. Není známo, zda se denosumab vylučuje do lidského mateřského mléka. Je třeba se rozhodnout, zda ustoupit od kojení nebo zda nepodávat přípravek XGEVA, přičemž je nutno brát v úvahu přínos kojení pro novorozence/kojence a přínos léčby pro pacientku. Nežádoucí účinky:* Velmi časté: dušnost, průjem, hypokalcemie, muskuloskeletální bolest; časté: hypofosfatémie, extrakce zubu, hyperhidróza, osteonekróza čelisti čelisti, nová primární malignita; méně časté: hyperkalcemie po přerušení léčby u pacientů s velkobuněčným kostním nádorem, atypická fraktura femuru, lichenoidní erupce způsobené léky; vzácné: hypersenzitivita na léčivou látku, anafylaktické reakce; s neznámou frekvencí: osteonekróza zevního zvukovodu. Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C– 8 °C). Chraňte před mrazem. Chraňte před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Amgen Europe B.V., Minervum 7061, 4817 ZK Breda, Nizozemsko. Registrační číslo: EU/1/11/703/001-003. Datum revize textu: 21. července 2022. Před předepsáním přípravku se, prosím, seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění v indikaci prevence kostních příhod u dospělých pacientů s nádorovým onemocněním s osteolytickými, osteoblastickými nebo smíšenými kostními metastázami solidních tumorů. SC-CZ-AMG162-00194 URČENO PRO ODBORNOU VEŘEJNOST. DEJTE SVÝM PACIENTŮM VÍCE ČASU BEZ KOSTNÍCH KOMPLIKACÍ* A BOLESTI1–3 Amgen s.r.o. Klimentská 46, 110 02 Praha 1 tel.: +420 221 773 500, www.amgen.cz CZE-162X-1122-80002
218 OBSAH Obsah EDITORIAL Editorial Vladimír Šámal 222 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vliv onemocnění covid-19 na mužskou plodnost Silvie Ostřížková, Renata Zlotkowska 224 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Poranění močového měchýře Olga Dolejšová, Hana Sedláčková, Tomáš Pitra, Ivan Trávníček, Filip Heindereich, Milan Hora 232 Detekce mikrobiomu horních močových cest u pacientů s urolitiázou: studie proveditelnosti Jan Hrbáček, Vítězslav Hanáček, Vojtěch Tláskal, Martina Saláková, Pavel Čermák, Ruth Tachezy, Roman Zachoval 242 KAZUISTIKY Rekonstrukce dolní duté žíly u lokálně pokročilého karcinomu pravé ledviny a jeho lokální recidivy Vítězslav Hanáček, Vladimír Borovička, Jaroslav Chlupáč, Jiří Froněk 250 Z UROLOGICKÉ PRAXE V OBRAZECH Roboticky asistovaná reimplantace močovodu Jan Schraml, Marek Broul, Vladimír Šámal, Martin Hlavička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 Řešení cizího tělesa – kovového prstenu na zevním genitálu Tereza Netolická, Aleš Petřík 259 NEKROLOG Vzpomínka na MUDr. Břetislava Shona Aleš Petřík 262 INFORMACE Ohlédnutí za 68. výroční konferencí ČUS ČLS JEP Pavel Žemla, Igor Hartmann 263 Výsledky soutěže ČUS ČLS JEP o nejlepší vědeckou publikaci za rok 2021 268
www.surgicare.cz 1. McVary KT, Roehrborn C. Five year results of the prospective, randomized controlled trial of water vapor thermal therapy for treatment of lower urinary tract symptoms due to benign prostatic hyperplasia. Late-Breaking Abstract. J Urol. 2020 Apr;203(4):e1021. Léčba benigní hyperplazie prostaty pomocí vodní páry Přesvědčivé výsledky 5-leté studie1 Rezūm léčba vodní párou prokazatelně přináší významné zlepšení pro pacienty s BPH a objemem prostaty mezi 30 a 80cm3. Klíčová studie Rezūm potvrzuje spolehlivou úlevu od symptomů a zlepšení kvality života i po pěti letech. Nutnost opakované léčby po pěti letech Poměr následné chirurgické léčby Poměr následné medikamentózní léčby Rezūm System Dle Rezūm II klíčové studie mužů ošetřených vodní párou 4,4% 11,1% IPSS a Qmax zlepšení oproti původnímu stavu 135 subjektů 15 pracovišť IPSS (Mezinárodní skóre prostatických symptomů) Pokles Nárůst Qmax (Maximální průtok moče) 10,4% bodů (48%) 4,3% bodů (49%)
220 CONTENT Content EDITORIAL Editorial Vladimír Šámal 222 REVIEW ARTICLES The effect of covid-19 on male fertility Silvie Ostřížková, Renata Zlotkowska 224 ORIGINAL ARTICLES Bladder injury Olga Dolejšová, Hana Sedláčková, Tomáš Pitra, Ivan Trávníček, Filip Heindereich, Milan Hora 232 Profiling upper urinary tract microbiota: a feasibility study in patients with urinary stone disease Jan Hrbáček, Vítězslav Hanáček, Vojtěch Tláskal, Martina Saláková, Pavel Čermák, Ruth Tachezy, Roman Zachoval 242 CASE REPORTS Inferior vena cava reconstruction in a patient with locally advanced and recurrent renal cancer Vítězslav Hanáček, Vladimír Borovička, Jaroslav Chlupáč, Jiří Froněk 250 FROM UROLOGICAL PRACTICE IN PICTURES Robotic-assisted reimplantation of the ureter Jan Schraml, Marek Broul, Vladimír Šámal, Martin Hlavička 256 The management of a penoscrotal strangulation – by a metallic ring Tereza Netolická, Aleš Petřík 259 OBITUARY Commemoring MUDr. Břetislav Shon Aleš Petřík 262 INFORMATION Throwback to the 68th Annual Conference of Czech Urological Society Pavel Žemla, Igor Hartmann 263 Results of the 2021 best scientific publication competition of the Czech urological society 268
221 TIRÁŽ ŠÉFREDAKTOR / EDITOR‑IN‑CHIEF prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA / Urologická klinika LF UK a FN Plzeň VÝKONNÁ REDAKČNÍ RADA / EXECUTIVE EDITORIAL BOARD doc. MUDr. Ladislav Jarolím, CSc. / Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol Praha prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D. / Urologická klinika LF OU a FN Ostrava prof. MUDr. Viktor Soukup, Ph.D. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha doc. MUDr. Michal Staník, Ph.D. / Oddělení onkourologie, Masarykův onkologický ústav Brno prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. / Urologické oddělení FTN Praha REDAKČNÍ RADA / EDITORIAL BOARD prof. MUDr. Marko Babjuk, CSc. / Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. / Urologická klinika LF a FN Hradec Králové doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D. / Onkologické oddělení FTN Praha doc. MUDr. Jan Doležel, Ph.D. / Oddělení onkologické urologie, Masarykův onkologický ústav Brno prof. dr hab. n. med. Tomasz Drewa, FEBU / Urology Department, Nicolaus Copernicus Hospital, Bydgoscz, Poland prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc., FCMA / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha Erik Havranek, MBBS, MD, FEBU, FRCS (Urol) / Consultant Urological Surgeon, Northwick Park Hospital, Harrow a Central Middlesex Hospital, Londýn, GB doc. MUDr. Richard Fiala, CSc., FEBU, FRCS / Altnagelvin Area Hospital Western Health and Social Care Trust, Londonderry, UK doc. MUDr. Robert Grill, Ph.D. / Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha doc. MUDr. Jiří Heráček, Ph.D., MBA / Urologické oddělení ÚVN, Praha Piotr L. Chlosta, MD, PhD, DSci, FEBU / Professor and Chairman Department of Urology, Jagiellonian University in Krakow, Poland doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha prim. MUDr. Oto Köhler, CSc. / Chirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha MUDr. Milan Král, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc MUDr. Michaela Matoušková / Urocentrum Praha doc. MUDr. Ivan Minčík, Ph.D. / Klinika urológie, FZO PU v Prešově, Slovenská republika PD Dr. habil. Vladimír Novotný, PhD. / Urologische klinik, Städtisches Klinikum Görlitz Peter Nyirády M.D., Ph.D., D.Sc., FEBU / Department of Urology and Centre for Urooncology, Semmelweis University, Budapest prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc. / Surgal Clinic, s. r. o., Brno; Urologie prof. Pacík, s. r. o., Brno MUDr. Aleš Petřík, Ph.D. / Urologické oddělení FN České Budějovice doc. MUDr. Kristýna Pivovarčíková, Ph.D. / Šiklův patologicko‑anatomický ústav, LF UK a FN Plzeň MUDr. Jan Schraml, Ph.D. / Klinika urologie a robotické chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně a Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem prof. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Ján Švihra, PhD. / Urologická klinika JLF UK a UNM, Martin, Slovenská republika doc. MUDr. Peter Weibl, Ph.D. / Urologie, Landesklinikum Korneuburg, Rakousko doc. MUDr. František Záťura, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Peter Zvara, M.D., Ph.D. / Department of Urology and Biomedical Laboratory, University of Southern Denmark Odense, Denmark Česká urologie 2022 – ročník/volume 26 ISSN 2336–5692 www.czechurol.cz Vydavatel: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, Sokolská 31, 120 26 Praha 2 Šéfredaktor: prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA, horam@fnplzen.cz Nakladatel: Solen, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Redakce: Mgr. Zdeňka Bartáková, SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Rukopisy: Posílejte prostřednictvím redakčního systému ACTAVIA na webových stránkách www.czechurol.cz nebo do redakce na Mgr. Zdeňka Bartáková, bartakova@solen.cz Grafická úprava a sazba: Michal Bajnok, DTP Solen Inzerce: Mgr. Veronika Črepová, Urologická klinika UK 3. LF a Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800, 140 00 Praha 4, sekr@cus.cz Redakční uzávěrka tohoto čísla: 28. 11. 2022 Určeno odborné veřejnosti. Zaslané příspěvky se nevracejí. Nakladatel získá publikací příspěvku výlučné nakladatelské právo k jeho užití. Vy‑ davatel a redakční rada upozorňují, že za obsah a jazykové zpracování inzerce odpovídá výhradně inzerent. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem, ať již mechanickým či elektronickým, včetně pořizování fotokopií, nahrávek, informačních databází na magnetických nosičích, bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv a vydavatelského oprávnění.
222 Ces Urol 2022; 26(4) EDITORIAL Editorial Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostalo se mi cti oslovit vás formou editorialu v po‑ sledním čísle časopisu Česká urologie roku 2022. Protože se jedná o poslední číslo v letošním roce, dovolte mi pozastavit se nad problémy, které svým rozměrempřevyšují naše „urologické“. Po covidových letech jsme doufali v obnovení klidu jak v pracovním, tak osobnímživotě. Bohužel jedna nejistota vystřídala druhou a centrem našich obav se stal konflikt na Ukrajině. Asi si nikdo z nás nedokázal na počátku roku představit, že budou v 21. století v Evropě ničena celá města a páchány závažné válečné zločiny. Ak‑ tuální situace vede k narůstající tenzi ve společnosti, neklidu, rozdílnosti názorů, a ačkoli se vše odehrává daleko, naše životy to bytostně ovlivňuje. Polarizace společnosti je jen jedním z mála dopadů této krize, který může časem vyústit v krizi hodnot a ovlivnit zásadně další vývoj naší civilizace. Kromě této roviny nás konflikt ovlivňuje také ekonomicky, především rostoucí inflací. Problematika vysokých cen energií prověří během letošní zimymanagementy nemocnic i nestátních zdravotnických zařízení. Naše řady také neplánovaně posílila řada kolegů z Ukrajiny. Jejich zapojení do práce je ale vzhledemk platné legislativě poměrně komplikované. Přes tyto globální problémy je dobrým zna‑ mením, že se nám daří kontinuálně zlepšovat péči o urologické pacienty. Jako velmi přínosné hodno‑ tím vytvoření funkční sítě onkourologických cen‑ ter (OUC), kterou tvoří fakultní a většina krajských pracovišť. Multidisciplinární týmy diskutující léčbu našich onkologických pacientů se staly běžnou náplní práce. I přes tuto dobrou spolupráci je pro každodenní praxi potřeba definovat kompetence onkourologických center. Je třeba explicitně sta‑ novit, jaká stadia onemocnění a jakými preparáty může po schválení multidisciplinárním týmem léčit urolog, a kdy přechází péče do kompetence onkologa. Během letošního roku proběhla také akreditace nových pracovišť pro nástavbový obor onkourologie. Je tak zajištěna síť pracovišť v ČR, kde se mohou urologové pro nástavbový obor připravovat. Spojení onkourologického centra a akreditovaného pracoviště pro výuku dalších kolegů dává smysl pro udržení tohoto nástavbové‑ ho oboru. V dnešní době je složité, ne‑li nemožné, se připravovat na atestaci po dobu 18 měsíců na jiném pracovišti. Po několikaleté neplánované přestávce máme za sebou konferenci České urologické společnosti pořádanou v Olomouci prezenční formou. Organi‑ zace konference i odborný program byly na vysoké úrovni. Bylo milé vidět kolegy, se kterými jsme se během uplynulých let viděli jen prostřednictvím telekonferencí nebo sociálních sítí. Jako urologa z krajského pracoviště mě vede k zamyšlení, zda by se okruh přednášejících pro vyzvané prezentace a okruh panelistů nedal obohatit o další kolegy z mimofakultních pracovišť. Myslím, že i mimo fakultní pracoviště je řada vysoce erudovaných a vzdělaných kolegů, kteří by to zvládli. S radostí vnímám stav, že robotická chirurgie již není považována za luxus nebo nadstandard. Stávající síť robotických pracovišť a plán na nová centra dávají našim pacientům šanci na vysoký standard poskytované péče. Je otázkou času, ak‑ tivity výboru společnosti a dobré finanční kondice plátců zdravotní péče, kdy se rozšíří spektrum hra‑ zených výkonů. Přes rozvoj robotické chirurgie si přesto pokládám jednu otázku. Moje, dnes již starší, generace prováděla výkony ještě otevřeným přístu‑ pem, později jsme přešli na laparoskopickou ope‑ rativu a nyní operujeme roboticky. Řada mladých kolegů se bude učit operovat rovnou roboticky, bez dostatečných zkušeností s otevřenou operati‑ vou. V případě komplikovaných výkonů s nutností konverze je možné, že tento trend miniinvazivní chirurgie povede k tomu, že počet lékařů, kteří zvládnou výkon otevřenou cestou s dostatečnou erudicí, bude limitně malý. Je dobře, že jako odborná společnost máme vlastní periodikum, kdemůžeme publikovat výsled‑ ky naší práce. Je potřeba i nadále zvyšovat odbornou úroveň časopisu, aby dosáhl indexace v některé
223 Ces Urol 2022; 26(4) EDITORIAL základní medicínské databázi. Myslím, že pro bu‑ doucnost České urologie to budou důležité kroky. Přeji všem čtenářům a příznivcům České urolo‑ gie příjemný konec roku. Využijte Vánoc k zaslouže‑ nému odpočinku v kruhu rodiny a blízkých přátel. Život není jenom práce, je potřeba se také radovat z drobných věcí a na chvíli zapomenout na starosti, včetně těch pracovních. Dovolte mi popřát vám do dalšího roku hodně zdraví a osobního štěstí. MUDr. Vladimír Šámal, Ph.D. Urologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, a. s. Husova 357 463 00 Liberec V Liberci 1. 11. 2022 PF 2023 Česká urologie CZECH UROLOGY
224 Ces Urol 2022; 26(4): 224–231 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Vliv onemocnění covid-19 na mužskou plodnost The effect of covid-19 on male fertility Silvie Ostřížková1, Renata Zlotkowska1,2 1Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Ostravská univerzita, Ostrava, Česká republika 1,2Centrum pracovního lékařství Malopolského vojvodství v Krakově, Krakov, Polsko Došlo: 7. 9. 2022 Přijato: 19. 10. 2022 Kontaktní adresa: Mgr. Silvie Ostřížková Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Syllabova 19, 703 00 Ostrava e‑mail: silvie.ostrizkova@osu.cz Střet zájmů: Žádný. Prohlášení o podpoře: Tento článek nebyl podpořen státním ani jiným grantem. Jedná se o nezávislý článek. Hlavní stanovisko práce: Ačkoliv je covid-19 často vnímán jako respirační onemocnění, je schopen postihnout kteroukoliv orgánovou soustavu včetně reprodukčního systému. Častější výskyt byl pozorován právě u mužů, u nichž in‑ fekce virem SARS‑CoV-2 může mnohými mecha‑ nismy přímo či nepřímo ovlivňovat fyziologické procesy spojené s fertilitou, včetně probíhající spermatogeneze. Major statement: Although covid-19 is often seen as a respiratory disease, it is capable of affecting any organ system, including the repro‑ ductive system. A higher prevalence has been observed in men, in whom SARS‑CoV-2 infection may directly or indirectly affect physiological processes related to fertility, including ongoing spermatogenesis, by a number of mechanisms. SOUHRN Ostřížková S, Zlotkowska R. Vliv onemocnění covid-19 na mužskou plodnost. Onemocnění covid-19 se od roku 2019 rychle rozšířilo napříč kontinenty a způsobilo pande‑ mii. Častější výskyt tohoto onemocnění byl po‑ zorován u mužů, částečně vlivem vyšší exprese angiotenzin‑konvertujícího enzymu 2 (ACE2), který, společně s transmembránovou serinovou proteázou 2 (TMPRSS2), hraje významnou roli v průniku viru do buňky. ACE2 i TMPRSS2 jsou exprimovány na povrchu mnoha lidských tkání včetně tkání reprodukčního systému mužů i žen. Z tohoto důvodu je stále zkoumán vliv viru SARS ‑CoV-2 na mužskou plodnost. Proběhlé studie se zabývají zejména histopatologickými změnami u post mortem vzorků z varlat covid-19 pozitivních pacientů, ale také imunitními reakcemi indukova‑ nými virem SARS-CoV-2. Negativní dopad může mít cytokinová bouře způsobená pyroptózou buněk a oxidační stres. Jelikož je většina virů,
225 Ces Urol 2022; 26(4): 224–231 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK včetně SARS‑CoV-2, schopna prolomit hema‑ toencefalickou bariéru, může dojít k ovlivnění hypotalamo‑hypofýzo‑gonádové osy nezbytné pro endokrinní regulaci spermatogeneze. Pacienti s onemocněním covid-19 vykazují vyšší hladiny luteinizačního hormonu a prolaktinu a nižší hla‑ diny testosteronu vlivem poškození Leydigových buněk. Hodnocení parametrů spermiogramu poukázalo na zhoršení celkové motility spermií a snížení koncentrace spermií v ejakulátu. Ovliv‑ nění parametrů spermiogramu se však zdá být dočasné. KLÍČOVÁ SLOVA ACE2, covid-19, koronavirus, mužská plodnost. ABSTRACT Ostřížková S, Zlotkowska R. The effect of co‑ vid-19 on male fertility. Covid-19 disease has spread rapidly across con‑ tinents since 2019, causing a pandemic. A higher prevalence of the disease has been observed in males, partly due to higher expression of angioten‑ sin-converting enzyme 2 (ACE2), which, together with transmembrane serine protease 2 (TMPRSS2), plays an important role in viral entry into the cell. Both ACE2 and TMPRSS2 are expressed on the surface of many human tissues, including tissues of the male and female reproductive system. For this reason, the effect of SARS-CoV-2 on male fertility is still under investigation. Current stud‑ ies have focused on histopathological changes in post mortem testicular samples from covid-19 positive patients, but also on immune responses induced by SARS-CoV-2. Cytokine storm caused by cell pyroptosis and oxidative stress may have a negative impact. As most viruses, including SARSCoV-2, are able to break the bloodbrain barrier, the hypothalamic-pituitary-gonadal axis, essential for endocrine regulation of spermatogenesis, may also be affected. Patients with covid-19 disease show higher levels of luteinizing hormone and prolactin and lower levels of testosterone due to Leydig cell damage. Sperm analysis showed a de‑ terioration of total spermmotility and a decrease in sperm concentration in the ejaculate. However, the effect on spermiogram parameters appears to be temporary. KEY WORDS ACE2, coronavirus, covid-19, male fertility. ……… ÚVOD V roce 2019 se v čínskémWuchanu poprvé objevila série pneumonií, u nichž byl následně identifi‑ kován nový β‑koronavirus, později nazván jako SARS‑CoV-2, vzhledem ke své vysoké podobnosti (79,5 %) s virem SARS‑CoV-1 způsobujícím one‑ mocnění SARS (severe acute respiratory syndrom). Nejvyšší podobnost genomu virus vykazoval s ko‑ ronaviry netopýrů, konkrétně CoV RaTG13, a to v 96,2 %. Onemocnění dostalo název covid-19. Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) 30. ledna 2020 po velmi rychlém rozšíření viru SARS‑CoV-2 napříč všemi kontinenty vyhlásila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (1, 2). Rychlému celosvětovému rozšíření přispěl ze‑ jména způsob přenosu viru SARS‑CoV-2. Asym‑ ptomatičtí, presymptomatičtí i symptomatičtí pa‑ cienti vytváří velké množství aerosolových kapiček různých velikostí, které jsou v průběhu dýchání a řeči uvolňovány a mohou tak být vdechovány osobami v blízkosti pacienta. Tyto kapičky jsou schopny přetrvávat ve vzduchu po dobu nejméně 3 hodin s poločasem rozpadu přibližně 1 hodina. Kašlání a kýchání navíc vede k šíření infekčních aerosolů za optimálních podmínek do vzdálenosti až 8 metrů (3). Jelikož přibližně 30 virů bylo identifikováno také ve spermatu, věnovalo se hned několik studií také možnému sexuálnímu přenosu (4). Z počtu osmi studií pouze jedna zaznamenala přítomnost viru SARS-CoV-2 ve spermatu, a to u šesti z celkem 160 vzorků. Čtyři tito muži byli v akutní fázi infekce a dva ve fázi rekonvalescence. Riziko přenosu nákazy prostřednictvím spermatu je tedy zanedbatelné, a to zejména u již uzdravených mužů (5).
226 Ces Urol 2022; 26(4): 224–231 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Vzhledem k tomu, že SARS-CoV-2 je povahou RNA virus, dochází k mutacím, které vedou ke vzni‑ ku nových variant s rozdílnými klinickými projevy, závažností a infekčností. Nejrozšířenější variantou je v současné chvíli varianta Omikron typická svou vysokou infekčností, ale nižším rizikem vážného průběhu (6). K typickým projevům onemocnění covid-19 se řadí horečka (81,2 %), kašel (58,5 %), únava (38,5 %), dušnost (26,1 %) a vykašlávání sputa (25,8 %) (7). Méně často jsou uváděny také gastro‑ intestinální příznaky: průjem, anorexie, nevolnosti (8); neurologické symptomy: bolesti hlavy, závratě, poruchy čichu či chuti, poruchy vědomí (6); ale také psychologické projevy: úzkosti, deprese a stres (10). V případě varianty omikron je častým projevem také ucpaný nos a rýma (11). Koronavirus obsahuje čtyři strukturální proteiny: membránový protein (M), obalový protein (E), nuk‑ leokapsidový protein (N) a spike protein (S) tvořící typický vzhled korony. Za připojení a membráno‑ vou fúzi jsou zodpovědné podjednotky S1 a S2 proteinu S. Prostřednictvím S1 podjednotky a va‑ zebné domény pro receptor se spike protein váže na lidský angiotenzinkonvertující enzym 2 (ACE2), jenž je jedním z hlavních komponentů systému reninangiotenzin‑aldosteron (RAAS) regulujícího homeostázu, v membráně buněk (12). RAAS je hormonální kaskádový sytém sloužící k regulaci arteriálního tlaku a k udržení homeo‑ stázy v těle. Při nízké intratubulární koncentraci sodíku dochází k uvolnění reninu v ledvinách, a tím k přeměně angiotenzinogenu, produkovaného játry, na angiotenzin I. Angiotenzin I je poté po‑ mocí angiotenzin‑konvertujícího enzymu (ACE) převážně v plicích přeměňován na angiotenzin II. Angiotenzin II stimuluje kůru nadledvin k uvolňo‑ vání aldosteronu, který zpětně vychytává sodík a vodu z ledvinových tubulů, čímž je zvyšován krevní tlak (12,13). ACE2 je katalyzátorem přeměny angiotenzinu I a II na angiotenzin 1–9 s vazodilatač‑ ními účinky. Tím ACE2 zajišťuje zpětnovazebnou regulaci RAAS (13). Infekce virem SARS‑CoV-2 vede k narušení ACE/ACE2 rovnováhy blokací ACE2, což vede ke zvýšené vazokonstrikci (12). Bylo zjištěno, že 72 lidských tkání je schopno exprimovat ACE2 (14). Jedná se o tkáně bronchu, plicního parenchymu, srdce, ledvin, duodena, jeju‑ na, ilea, rekta, jater, mozku, a právě také tkáně ovarií, dělohy, vejcovodů, prostaty, chámovodu, varlat a dalších (14, 15). Vyšší prevalence onemocnění co‑ vid-19 byla pozorována u mužů, částečně z důvodu vyšší exprese ACE2 (16). Při navázání virové částice dochází ke snížení exprese ACE2 na buněčném povrchu, čímž dochází ke snížení konverze angio‑ tenzinu II na angiotenziny 1–7 a také angiotenzinu I na angiotenziny 1–9. Zvyšuje se tak množství angiotenzinu II, což může vést k toxicitě a rozvoji syndromu akutní respirační tísně, zánětu apod. (13). Po vstupu viru do buňky probíhá fúze virové a lysozomální membrány, pro kterou je nezbytná proteolytická aktivace na hranici S1 a S2 podjed‑ notek transmembránovou serinovou proteázou 2 (TMPRSS2) a lysozomální katepsinovou proteázou. TMPRSS2 lze označit za klíčovou molekulu pro pro‑ ces infekce virem SARS‑CoV-2 (17). VLIV ONEMOCNĚNÍ COVID-19 NA MUŽSKOU PLODNOST Díky probíhajícím výzkumům vlastností viru SARS ‑CoV-2 je neustále diskutován také vliv onemocnění covidem-19 na mužskou plodnost v důsledku účas‑ ti receptoru ACE2 na testikulární regulaci steroido‑ geneze a také spermatogeneze v semenotvorném epitelu (18). Konkrétně je ACE2 u mužů exprimován v Leydigových a Sertoliho buňkách a úroveň jeho exprese výrazně závisí na věku s počátkem expre‑ se v pubertě, maximem během reprodukční fáze života a následně s poklesem ve vyšších věkových kategoriích. ACE2 je v Leydigových buňkách taktéž důležitý pro produkci a lokální regulaci testosteronu (13, 19). V případě mužů s neobstrukční azoospermií se však žádná ze složek RAAS v semenotvorných tubulech nenachází (20). Taktéž TMPRSS2, která je v lidských tkáních exprimovaná více než ACE2, byla prokázána ve varlatech, konkrétně ve spermato‑ goniích a spermatidách (13). Dalšími potenciálními receptory proteinu S mohou být neuropilin-1, CD26, který působí jako receptor viru MERS, a CD147, který je exprimován zejména ve spermatocytech. Tato zjištění však vyžadují další zkoumání (21, 22). Koex‑
227 Ces Urol 2022; 26(4): 224–231 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK prese neuropilinu-1 s dalšími hostitelskými faktory ACE2 a TMPRSS2 může usnadňovat interakci viru s hostitelskou buňkou (23). Mnohými studiemi byl zkoumán vliv viru SARS ‑CoV-2 na histologii varlat, zvýšení rizika vzniku epididymoorchitidy a působení oxidačního stresu na spermatogenezi, hormonální rovnováhu a ovliv‑ nění spermiogramu. HISTOLOGIE VARLAT Již v minulosti byla pozorována schopnost virů infikovat varlata přímo. Na tento jev poukazuje také výzkum zaměřený na onemocnění covid-19. Několik studií popsalo patologické změny post mortem. Byl zjištěn otok Sertoliho buněk, vakuoli‑ zace, cytoplazmatické abnormality a odchlipování intratubulární buněčné hmoty do lumen seme‑ notvorných tubulů. Zároveň byl pozorován nižší počet Leydigových buněk oproti kontrolní skupině (Yang et al., 2,2 vs. 7,8, p < 0,001), edémy v intersti‑ ciu a přítomnost zánětlivých infiltrátů z histiocytů a T lymfocytů. Přítomnost viru ve varlatech však nebyla pomocí elektronové mikroskopie prokázána a ve většině případů nebyla prokázána ani pomocí RT‑PCR (24, 25). Pozorován byl také zvýšený počet apoptických buněk v semenotvorných tubulech oproti kontrolní skupině, kongesce a exsudace erytrocytů (26). Výsledky některých studií naznačují taktéž pří‑ tomnost orchitidy u SARS‑CoV-1 pozitivních paci‑ entů, který je s virem SARS‑CoV-2 z 85 % identický. Posmrtná analýza šesti pacientů, s potvrzenou příčinou úmrtí v důsledku infekce virem SARS ‑CoV-1, odhalila přítomnost rozsáhlé destrukce zárodečných buněk, malého počtu nebo úplné absence spermií v semenotvorných tubulech, změn bazální membrány a také leukocytové infiltrace (27). Virovou orchitidu může provázet taktéž diskomfort v šourku, který v čínské studii z roku 2020 uvedlo 6 pacientů (19 %) v období laboratorního potvrzení nákazy virem SARS‑CoV-2 (28). Stereologické metody použité v jiné studii posmrtně odhalily vážné poškození semenotvor‑ ných kanálků a absenci spermatogenních buněk u pacientů s onemocněním covid-19. Zároveň do‑ šlo ke zkrácení délky semenotvorných kanálků ve srovnání s kontrolní skupinou (p < 0,001), snížení objemu intersticiální tkáně (p < 0,001) a celko‑ vého počtu testikulárních buněk (p < 0,001). Na buněčné úrovni byl pozorován pokles testikulár‑ ních buněk, primárních spermatocytů, spermatid a Leydigových a Sertoliho buněk v porovnání s kontrolní skupinou (29). IMUNITNÍ REAKCE A OXIDAČNÍ STRES Imunita varlat je zajišťována krevní bariérou, která však v důsledku přítomnosti systémového a lokál‑ ního zánětu může zvýšit svou propustnost a tím průchod imunitních buněk. Virus SARS-CoV-2 může vést k pyroptóze, tedy zánětlivé formě programo‑ vané buněčné smrti, a tím k uvolnění silných prozá‑ nětlivých cytokinů, nebo až k cytokinové bouři (30). Běžně se cytokiny podílejí na správné funkci varlat a udržování reprodukčního zdraví, avšak patologic‑ ká abnormální aktivita a změny v profilu cytokinů mohou negativně ovlivnit mužskou plodnost (18). Vlivem systémového zánětu nebo virové in‑ fekce může dojít ke zvýšení interleukinu-6 (IL-6), chemokinového ligandu 2 a tumor nekrotizujícího faktoru α, a tím k projevům leukocytospermie (4). Covid-19 může v závažných případech působit jako hyperzánětlivý syndrom s přetrvávající horečkou s fulminantní hypercytokinemií a multiorgánovým selháním (18). Ve studii Ediz et al. byly porovnány dvě skupiny pacientů s absencí a přítomností sub‑ jektivní bolesti varlat nebo epididymoorchitidy, která však byla diagnostikována pouze v jednom případě. Výsledky neodhalily statisticky významný rozdíl ve věku pacientů, hladinách CRP, D-dimerů nebo poměru neutrofilů a lymfocytů. Častěji však byla bolest varlat pozorována u hospitalizovaných pacientů (31). Poškození varlat může být potenciálně způ‑ sobeno oxidačním stresem, což prokázala studie Moghimi et al., která zjišťovala produkci reaktiv‑ ních forem kyslíku (ROS) a koncentrace glutathion disulfidu (GSH) u zemřelých s covidem-19 oproti
228 Ces Urol 2022; 26(4): 224–231 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK kontrolám. Bylo odhaleno signifikantní zvýšení ROS a snížení GSH u covid-19 pozitivních pacientů oproti kontrolní skupině (29). HORMONÁLNÍ ZMĚNY Většina virů, včetně SARS‑CoV-2, je schopna po proniknutí do těla prolomit hematoencefalickou bariéru. Prolomení hematoencefalické bariéry je možné v důsledku poškození těsných kontaktů (tight junction) složených z transmembránových a cytozolických proteinů, v mikrovaskulárních endoteliálních buňkách nebo vlivem změny per‑ meability hematoencefalické bariéry (32). Projevy zánětu tak mohou být patrné v různých místech centrální nervové soustavy (CNS) jako např. mozek, mícha a mozkové pleny. Současné poškození více oblastí CNS může způsobit meningitidu, encefali‑ tidu, myelitidu, meningoencefalitidu a encefalo‑ myelitidu (33). Zároveň gliové buňky a neurony jsou schopny exprimovat ACE2 receptory, což umožňuje viru SARS‑CoV-2 tyto buňky napadat a způsobo‑ vat neurologická poškození, a to také v oblastech hypotalamo‑hypofýzo‑gonádové osy (HHG) důle‑ žité pro endokrinní kontrolu spermatogeneze (13). Fyziologicky neurony hypotalamu uvolňují gonadoliberin, jehož pulzní sekrece je potřebná k iniciaci sekrece gonadotropinů – folikuly stimu‑ lujícího hormonu (FSH) a luteinizačního hormonu (LH). Naopak nízká hladina gonadoliberinu vede ke snížení sekrece FSH a LH, zhoršenému fungování Sertoliho a Leydigových buněk a následně ke sní‑ žení plodnosti. Změny v uvolňování gonadolibe‑ rinu mohou také narušit regulaci hladin estradiolu a prolaktinu čili hormonů prokazatelně souvise‑ jících s neplodností. Onemocnění covid-19 tedy může ovlivnit plodnost i vývoj v období puberty (33). Je však potřeba zmínit, že obecně nemoc, jakožto fyziologický stresor, může vést ke kolísání hladin hormonů (4). Mezi pacienty s onemocněním covid-19 a bez přítomnosti tohoto onemocnění byly pozorová‑ ny změny v koncentracích hormonů. U pacientů s onemocněním covid-19 byly zjištěny vyšší hladi‑ ny LH a tím pádem nižší poměr testosteronu (T) k LH. Předpokládanou příčinou je v tomto případě reakce organismu na přítomný systémový zánět (34). Poměr T : LH zároveň negativně koreloval se závažností onemocnění. Zvýšení LH a snížení T : LH je pravděpodobně způsobeno dysfunkcí varlat, konkrétně Leydigových buněk. Poškození Leydigo‑ vých buněk vede ke snížení sekrece androgenů, což působí na hypofýzu a může být příčinou snížené produkce T a zvýšených hladin LH. Hladiny estra‑ diolu, FSH a poměru T : estradiol se mezi covid-19 pozitivní skupinou a kontrolní skupinou nelišily (35, 36). Jiná studie potvrdila zvýšené hladiny LH, nižší hladiny testosteronu a zvýšené hladiny pro‑ laktinu. Hladiny FSH nebyly signifikantně rozdílné mezi oběma pozorovanými skupinami (37). ZMĚNY SPERMIOGRAMU A SOUVISLOST S PROSTATOU Působení mnohých faktorů vnějšího prostředí, kte‑ rými jsou např. kouření, užívání drog, nadměrné působení tepla, expozice chemickým látkám a také infekce, může vést k ovlivnění spermatogeneze a zhoršení parametrů spermiogramu (38). Vzhle‑ dem k tomu, že onemocnění covid-19 je ve většině případů doprovázeno vysokou tělesnou teplotou, dochází také ke zvýšení teploty testikulární, která Tab. 1. Referenční meze pro hodnocení parametrů spermatu dle WHO 2021 (6. vydání) s 95% intervalem spolehlivosti Tab. 2. Reference limits fot the evaluation of semen parameters according to WHO 2021 (6th edition) with 95% confidence interval Parametr WHO 2021 Objem spermatu (ml) 1,4 (1,3–1,5) Koncentrace spermií (106/ml) 16 (15–18) Celkový počet spermií (106) 39 (35–40) Celková motilita (%) 42 (40–43) Progresivní motilita (%) 30 (29–31) Neprogresivní motilita (%) 1 (1–1) Nehybné spermie (%) 20 (19–20) Vitalita spermií (%) 54 (50–56) Normální formy (%) 4 (3,9–4,0)
229 Ces Urol 2022; 26(4): 224–231 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK má za následek zhoršení spermatogeneze, a tím parametrů spermiogramu (18). Studiemi sledované parametry byly: objem, koncentrace, celkový počet motilních spermií, pohyblivost progresivní a neprogresivní, vitalita spermií, jejich morfologie a fragmentace DNA, které jsou hlavními ukazateli mužské plodnosti. Pro všechny výše zmíněné parametry, s výjimkou fragmentace spermatické DNA, existují referenční meze stanovené WHO manuálem, jež odpovídají 5. percentilu hodnot získaných na základě popu‑ lační studie. Limitní hodnoty % DNA fragmentace jsou stanovovány každou laboratoří zvlášť na základě použití vhodných kontrol (39). Ma et al. hodnotili parametry spermatu 12 mužů. Ani u jednoho nebyl detekován virus SARS-CoV-2 ve spermatu. Osmi pacientům byla zjištěna normozoospermie s nízkým indexemDNA fragmentace (DFI, 7,6 ± 2,2) po prodělání nemoci covid-19. U čtyř byla zjištěna nízká pohyblivost sper‑ mií (součet progresivní (PR) a neprogresivní (NP) pohyblivosti < 40 %), z nichž dva měli zhoršenou morfologii (< 4 %). Pouze tři muži byli hodnoceni také před proděláním covidu-19. V jednom případě byl zjištěn pokles motility spermií (PR + NP, 61,7 % vs. 31,1 %) po onemocnění covid-19, avšak není průkazné, že ke změně došlo právě vlivem virové infekce. Ve druhém případě nedošlo k podstatné změně před infekcí a po jejím prodělání a ve třetím případě byl zjištěn pokles celkového počtu motil‑ ních spermií (111,67 a 122,40 vs. 97,93) (34). Prospektivní studie Pazir et al. hodnotila celkem 24 mužů ve věku 34,7 ± 6,4 let. Studie prokázala sig‑ nifikantní rozdíl v celkové motilitě spermií (p = 0,01) a v celkovém počtu pohyblivých spermií (p = 0,02). Ke změnám po prodělání nemoci covid-19 došlo také v parametru koncentrace spermií (p = 0,06) a progresivní motilitě (p = 0,14) (37). Naopak studie Guo et al. nezjistila u pacientů s mírnou a středně závažnou infekcí patologii ve spermatu po prodělání onemocnění covid-19. Li‑ mitací studie je však absence údajů z období před nemocí (40). Důležitou částí ejakulátu je také prostatická te‑ kutina, která tvoří až třetinu jeho celkového objemu a obsahuje množství proteinů, kalcia a citrátů (33). Prostatická tekutina je vylučována prostatou, jejíž malé procento buněk je také schopno exprimovat ACE2. Buňky epitelu prostaty zároveň exprimují TMPRSS2 (41, 42). Tento mechanismus je také dis‑ kutován jako možná příčina některých SARS‑CoV-2 pozitivních vzorků spermatu (43). Účinky na kvalitu spermií závisí na závažnosti a době trvání nemoci. Negativní vliv onemocnění covid-19 je však časem pravděpodobně potlačen (44). ZÁVĚR Současné studie potvrdily, že onemocnění covid-19 může, kromě dýchacího ústrojí, postih‑ nout kteroukoliv orgánovou soustavu včetně mužského reprodukčního systému, a ovlivnit tak správnou spermatogenezi. Virus SARS‑CoV-2 působí na mužskou plodnost přímo i nepřímo. K přímému ovlivnění dochází z důvodu přítom‑ nosti ACE2 a TMPRSS2, důležitých pro vstup viru do buňky, ve tkáních varlat a prostaty. Nepřímý mechanismus se uplatňuje prostřednictvím ovliv‑ nění hormonálních systémů, zvýšené tělesné tep‑ loty, zvýšeného oxidačního stresu a přítomnosti zánětu s uvolněním prozánětlivých cytokinů. K objasnění závažnosti a přesných mechanismů je však potřeba dalšího výzkumu. Limitací mnohých publikovaných studií je zahrnutí pouze omeze‑ ného počtu pacientů nebo absence údajů před onemocněním. I přes to, že účinek na mužskou plodnost je pravděpodobně dočasný, mohou tato zjištění ovlivnit postupy center asistované reprodukce. LITERATURA 1. Guo YR, Cao QD, Hong ZS, et al. The origin, transmission and clinical therapies on coronavirus disease 2019 (COVID-19) outbreak – an update on the status. Mil Med Res. 2020; 7(1): 11.
230 Ces Urol 2022; 26(4): 224–231 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK 2. Zhou P, Yang XL, Wang XG, et al. A pneumonia outbreak associated with a new coronavirus of probable bat origin. Nature. 2020; 579(7798): 270–273. 3. Salian VS, Wright JA, Vedell PT, et al. COVID-19 Transmission, Current Treatment, and Future Therapeutic Strategies. Molecular Pharmaceutics. 2021; 18(3): 754–771. 4. Collins AB, Zhao L, Zhu Z, et al. Impact of COVID-19 on Male Fertility. Urology. 2022; 164: 33–39. 5. Gonzalez DC, Khodamoradi K, Pai R, et al. A Systematic Review on the Investigation of SARS‑CoV-2 in Semen. Res Rep Urol. 2020; 12: 615–621. 6. Haque A, Pant AB. Mitigating Covid-19 in the face of emerging virus variants, breakthrough infections and vaccine hesitancy. Journal of Autoimmunity. 2022; 127: 102792. 7. Alimohamadi Y, Sepandi M, Taghdir M, Hosamirudsari H. Determine the most common clinical sym‑ ptoms in COVID-19 patients: a systematic review and meta‑analysis. J Prev Med Hyg. 2020; 61(3): E304–312. 8. Lin L, Jiang X, Zhang Z, et al. Gastrointestinal symptoms of 95 cases with SARS‑CoV-2 infection. Gut. 2020; 69: 997–1001. 9. Chen X, Laurent S, Oezguer AO, et al. A systematic review of neurological symptoms and complications of COVID-19. Journal of Neurology. 2021; 268: 392–402. 10. Odriozola‑Gonzalez P, Planchuelo‑Gómez Á, Jesús IrurtiaM, de Luis‑García R. Psychological symptoms of the outbreak of the COVID-19 confinement in Spain. Journal of Health Psychology. 2022; 27(4): 825–835. 11. Team CDCC 19 R. SARS‑CoV-2 B.1. 1. 529 (Omicron) Variant - United States, December 1-8, 2021. MMWR Morb Mortal Wkly Rep. 2021; 70(50): 1731–1734. 12. Beyerstedt S, Casaro EB, Rangel ÉB. COVID-19: angiotensin‑converting enzyme 2 (ACE2) expression and tissue susceptibility to SARS‑CoV-2 infection. European Journal of Clinical Microbiology & Infectious Diseases. 2021; 40(5): 905–919. 13. Seymen CM. The other side of COVID-19 pandemic: Effects on male fertility. 2020; 93(3): 1396–1402. 14. Harmer D, Gilbert M, Borman R, Clark KL. Quantitative mRNA expression pro¢ling of ACE 2, a novel homologue of angiotensin converting enzyme. 2002; 532(1-2): 107–110. 15. Li W, MooreMJ, Vasilieva N, et al. Angiotensin‑converting enzyme 2 is a functional receptor for the SARS coronavirus. Nature. 2003; 426(6965): 450–454. 16. Sengupta P, Dutta S, Slama P, Roychoudhury S. COVID-19, oxidative stress, and male reproductive dys‑ functions: is vitamin C a potential remedy? Physiol Res. 2022; 71(1): 47–54. 17. Jian S, Yushun W, Chuming L, et al. Cell entry mechanisms of SARS‑CoV-2. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2020; 117(21): 11727–11734. 18. Younis JS, Abassi Z, Skorecki K. Is there an impact of the COVID-19 pandemic onmale fertility? The ACE2 connection. American Journal of Physiology‑Endocrinology and Metabolism. 2020; 318(6): E878–880. 19. Douglas GC, O’BryanMK, Hedger MP, et al. The novel Angiotensin‑Converting Enzyme (ACE) homolog, ACE2, is selectively expressed by adult leydig cells of the testis. Endocrinology. 2004; 145(10): 4703–4711. 20. Reis AB, Fabiano CA, Pereira VM, et al. Angiotensin (1–7) and its receptor Mas are expressed in the human testis: implications for male infertility. 2010; 41(1): 75–80 21. Liu X, Chen Y, Tang W, et al. Single‑cell transcriptome analysis of the novel coronavirus (SARS‑CoV-2) associated gene ACE2 expression in normal and non‑obstructive azoospermia (NOA) human male testes. Science China Life Sciences. 2020; 63(7): 1006–1015. 22. Wang K, Chen W, Zhou YS, et al. SARS‑CoV-2 invades host cells via a novel route: CD147-spike protein. BioRxiv. 2020. 23. Cantuti‑Castelvetri L, Ojha R, Pedro LD, et al. Neuropilin-1 facilitates SARS‑CoV-2 cell entry and provides a possible pathway into the central nervous system. BioRxiv. 2020. 24. Yang M, Chen S, Huang B, et al. Pathological Findings in the Testes of COVID-19 Patients: Clinical Impli‑ cations. Eur Urol Focus. 2020; 6(5): 1124–1129.
231 Ces Urol 2022; 26(4): 224–231 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK 25. Flaifel A, Guzzetta M, Occidental M, et al. Testicular Changes AssociatedWith Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2 (SARS‑CoV-2). Archives of Pathology & Laboratory Medicine. 2020; 145(1): 8–9. 26. Li H, Xiao X, Zhang J, et al. Impaired spermatogenesis in COVID-19 patients. EClinicalMedicine. 2020; 28: 100604. 27. Xu J, Qi L, Chi X, et al. Orchitis: A Complication of Severe Acute Respiratory Syndrome (SARS)1. Biology of Reproduction. 2006; 74(2): 410–416. 28. Pan F, Xiao X, Guo J, et al. No evidence of severe acute respiratory syndrome–coronavirus 2 in semen of males recovering from coronavirus disease 2019. Fertil Steril. 2020; 113(6): 1135–1139. 29. Moghimi N, Eslami Farsani B, Ghadipasha M, et al. COVID-19 disrupts spermatogenesis through the oxidative stress pathway following induction of apoptosis. Apoptosis. 2021; 26(7): 415–430. 30. Tay MZ, Poh CM, Rénia L, MacAry PA, Ng LFP. The trinity of COVID-19: immunity, inflammation and intervention. Nature Reviews Immunology. 2020; 20(6): 363–374. 31. Ediz C, Tavukcu HH, Akan S, et al. Is there any association of COVID-19 with testicular pain and epididymo ‑orchitis? International Journal of Clinical Practice. 2021; 75(3): e13753. 32. Qingqing C, Wen QH, Ming Z, Huijun L, Zhen FF. Enhancement of Blood‑Brain Barrier Permeability and Reduction of Tight Junction Protein Expression Are Modulated by Chemokines/Cytokines Induced by Rabies Virus Infection. Journal of Virology. 2014; 88(9): 4698–4710. 33. Vishvkarma R, Rajender S. Could SARS‑CoV-2 affect male fertility? Andrologia. 2020; 52(9): e13712–e13712. 34. Ma L, Xie W, Li D, et al. Evaluation of sex‑related hormones and semen characteristics in reproductive ‑aged male COVID-19 patients. Journal of Medical Virology. 2021; 93(1): 456–462. 35. Ma L, XieW, Li D, et al. Effect of SARS‑CoV-2 infection uponmale gonadal function: a single center‑based study. medRxiv. 2020. 36. Tian Y, Zhou L quan. Evaluating the impact of COVID-19 on male reproduction. Reproduction. 2021; 161(2): 37–44. 37. Pazir Y, Eroglu T, Kose A, et al. Impaired semen parameters in patients with confirmed SARS‑CoV-2 in‑ fection: A prospective cohort study. Andrologia. 2021; 53(9): e14157. 38. Collodel G, Capitani S, Pammolli A, et al. Semen Quality of Male Idiopathic Infertile Smokers and Non‑ smokers: An Ultrastructural Study. Journal of Andrology. 2010; 31(2): 108–113. 39. World Health Organization, editor. WHO laboratory manual for the examination and processing of human semen. 6th ed. Geneva, Switzerland; 2021. 40. Guo L, Zhao S, Li W, et al. Absence of SARS‑CoV-2 in semen of a COVID-19 patient cohort. Andrology. 2021; 9(1): 42–47. 41. Song H, Seddighzadeh B, Cooperberg MR, Huang FW. Expression of ACE2, the SARS‑CoV-2 Receptor, and TMPRSS2 in Prostate Epithelial Cells. Eur Urol. 2020; 78(2): 296–298. 42. Massarotti C, Garolla A, Maccarini E, et al. SARS-CoV-2 in the semen: Where does it come from? Andro‑ logy. 2021; 9(1): 39–41. 43. Wang Z, Xu X. scRNA‑seq profiling of human testes reveals the presence of the ACE2 receptor, a target for SARS‑CoV-2 infection in spermatogonia, Leydig and Sertoli cells. Cells. 2020; 9(4): 920. 44. Aitken RJ. COVID-19 and male infertility: An update. Andrology. 2022.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=