2024 | ročník/volume 28 | číslo/number 4 | prosinec | ISSN 2336–5692 Česká urologie CZECH UROLOGY Časopis České urologické společnosti ČLS JEP 28 Praha Na Homolce (2005) Praha ÚVN Střešovice (2005) Praha Motol (2018) Praha Thomayer (2023) Praha VFN (2023) Praha Vinohrady (2024) 6 Mostiště (2007) 1 Ústí nad Labem (2008) Nový Jičín (2008) 1 1 FN Olomouc (2009) 1 Hradec Králové (2016) 1 4 MOÚ Brno (2018) Sv. Anna Brno (2024) SurGal Brno (2024) FN Bohunice (2025) České Budějovice (2019) 1 Plzeň (2020) 1 Liberec (2022) FN Ostrava (2022) 1 1 Jihlava (2023) Zlín (2023) 1 1 Havířov (2024) Pardubice (2024) 1 1 22× DaVinci 1× Versius
• Betmiga má prokázanou vysokou perzistenci* při léčbě OAB1,2 • Mirabegron je dobře tolerován s incidencí sucha v ústech na úrovni placeba3 • Účinnost a bezpečnost ověřená ve velkých klinických studiích4 *53,8 % stále užívalo mirabegron po 10-12 měsících Reference: 1. Freeman R, Foley S, Rosa Arias J, Vicente E, Grill R, Kachlirova Z, Stari A, Huang M, Choudhury N. Mirabegron improves quality-of-life, treatment satisfaction, and persistence in patients with overactive bladder: a multi-center, non-interventional, real-world, 12-month study Curr Med Res Opin. 2018; 34(5):785-793 Study No: 178-MA-1002. 2. Daisuke Kato, Hiromi Tabuchi, Satoshi Uno. Three-Year Safety, E¡cacy and Persistence Data Following the Daily Use of Mirabegron for Overactive Bladder in the Clinical Setting: a Japanese Post-Marketing Surveillance Study LUTS. 2018, Aug 6 [ePub ahead of print] Study No: BE0002. 3. Nitti VW, Khullar V, van Kerrebroeck P et al. Mirabegron for the treatment of overactive bladder: a prespecifi ed pooled e¡ cacy analysis and pooled safety analysis of three randomised, double-blind, placebo-controlled, phase III studies. Int J Clin Pract. 2013 Jul;67(7):619-32. 4. Zdroj: SPC Betmiga. ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU Betmiga (mirabegronum). Složení: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje mirabegronum 25 mg nebo 50 mg. Indikace: Hyperaktivní močový měchýř u dospělých: Přípravek Betmiga tablety s prodlouženým uvolňováním je indikován k symptomatické léčbě urgence, zvýšené frekvence močení a/nebo urgentní inkontinence, které se mohou vyskytnout u dospělých pacientů se syndromem hyperaktivního močového měchýře (OAB). Neurogenní hyperaktivita detruzoru u pediatrické populace: Přípravek Betmiga tablety s prodlouženým uvolňováním je indikován k léčbě neurogenní hyperaktivity detruzoru (NDO) u pediatrických pacientů ve věku od 3 do méně než 18 let. Dávkování a způsob podání: Hyperaktivní močový měchýř: Dospělí (včetně starších pacientů)50 mg jednou denně. Tableta se zapíjí tekutinami, polyká celá, nesmí se kousat, dělit, drtit. Může být užívána s jídlem nebo nezávisle na jídle. Neurogenní hyperaktivita detruzoru u pediatrické populace: Tablety s prodlouženým uvolňováním mohou být podávány pacientům s hmotností 35 kg nebo více. Doporučená počáteční dávka přípravku Betmiga tablety s prodlouženým uvolňováním je 25 mg jednou denně s jídlem. V případě potřeby lze po 4 až 8 týdnech dávku zvýšit na maximální dávku 50 mg jednou denně s jídlem. Během dlouhodobé léčby má u takovýchto pacientů být pravidelně přehodnoceno další pokračování léčby a případná úprava dávky, a to alespoň jednou ročně nebo častěji, pokud je to indikováno. Pacienti mají být poučeni, aby užili jakoukoli zmeškanou dávku léku, pokud od zmeškané dávky neuplynulo více než 12 hodin. Pokud uplynulo více než 12 hodin, lze zmeškanou dávku vynechat a další dávku užít v obvyklou dobu. Tableta se zapíjí tekutinami, polyká se celá a nesmí se žvýkat, dělit nebo drtit. Má se užívat s jídlem. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku. Závažná nekontrolovaná hypertenze definovaná jako systolický krevní tlak ≥180 mm Hg a/nebo diastolický krevní tlak ≥110 mm Hg. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Porucha funkce ledvin: Přípravek Betmiga nebyl studován u pacientů v konečném stadiu poruchy funkce ledvin (eGFR <15 ml/min/1,73 m2) nebo pacientů vyžadujících hemodialýzu, a proto se jeho používání u této populace pacientů nedoporučuje. U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (eGFR 15 až 29 ml/min/1,73 m2) je k dispozici omezené množství údajů; na základě farmakokinetické studie (viz bod 5.2) se u této populace doporučuje dávka 25 mg jednou denně. Používání tohoto přípravku se nedoporučuje u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (eGFR 15 až 29 ml/min/1,73 m2), kteří současně užívají silné inhibitory CYP3A. Porucha funkce jater: Přípravek Betmiga nebyl studován u pacientů se závažnou poruchou funkce jater (Child-Pugh třída C), a proto se jeho používání u této populace pacientů nedoporučuje. Používání tohoto přípravku se nedoporučuje u pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater (Child-Pugh B), kteří současně užívají silné inhibitory CYP3A. Hypertenze: Hyperaktivní močový měchýř u dospělých: Mirabegron může zvýšit krevní tlak. Krevní tlak má být měřen při zahájení léčby a poté během léčby mirabegronem pravidelně sledován, zejména u pacientů s hypertenzí. U pacientů s hypertenzí 2. stupně (systolický krevní tlak ≥160 mmHg a/nebo diastolický krevní tlak ≥100 mmHg) je k dispozici omezené množství údajů. Neurogenní hyperaktivita detruzoru u pediatrické populace: Mirabegron může u pediatrických pacientů zvýšit krevní tlak. Zvýšení krevního tlaku může být větší u dětí (ve věku od 3 do méně než 12 let) než u dospívajících (ve věku od 12 do méně než 18 let). Krevní tlak má být měřen při zahájení léčby a poté během léčby mirabegronem pravidelně sledován. Pacienti s vrozeným nebo získaným prodloužením QT intervalu: Při používání přípravku Betmiga v terapeutických dávkách nebylo v klinických studiích prokázáno klinicky relevantní prodloužení QT intervalu. Nicméně, vzhledem k tomu, že pacienti se známou anamnézou prodloužení QT intervalu, nebo pacienti, kteří užívají léky, o nichž je známo, že prodlužují QT interval, nebyli do těchto studií zařazeni, není účinek mirabegronu u těchto pacientů znám. Při podávání mirabegronu těmto pacientům je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Pacienti s obstrukcí výtoku z močového měchýře a pacienti užívající antimuskarinika k léčbě OAB: Během postmarketingového sledování pacientů, užívajících mirabegron, byla hlášena močová retence u pacientů se subvezikální obstrukcí dolních močových cest a u pacientů, kteří užívají antimuskarinika, léčivé přípravky k léčbě OAB. V kontrolované klinické studii bezpečnosti u pacientů s BOO léčených přípravkem Betmiga nebylo prokázáno zvýšení močové retence, nicméně, přípravek Betmiga má být podáván u pacientů s klinicky závažným BOO s opatrností. Přípravek Betmiga má být podáván s opatrností i u pacientů užívajících antimuskarinika, léčivé přípravky k léčbě OAB. Interakce: Klinicky relevantní lékové interakce mezi mirabegronem a léčivými přípravky, které inhibují, ovlivňují nebo jsou substrátem pro jeden z izoenzymů nebo přenašečů CYP se neočekávají, kromě inhibičního účinku mirabegronu na metabolismus substrátů CYP2D6. Betmiga je mírný a časově závislý inhibitor CYP2D6 a slabý inhibitor CYP3A. Při podávání mirabegronu s inhibitory CYP2D6 nebo u pacientů, kteří mají pomalý metabolismus CYP2D6 není nutná žádná úprava dávky mirabegronu. Je zapotřebí opatrnosti, pokud je mirabegron podáván současně s léčivými přípravky, které mají úzký terapeutický index a jsou významně metabolizovány CYP2D6. U pacientů, kteří začínají užívat kombinaci přípravku Betmiga a digoxinu, by měla být zpočátku předepsána nejnižší dávka digoxinu. K získání požadovaného klinického účinku je třeba monitorovat sérové koncentrace digoxinu a použít je pro titraci dávky digoxinu. Látky, které působí jako induktory CYP3A nebo P-gp snižují plazmatickou koncentraci mirabegronu, není nutná žádná úprava dávky mirabegronu při podávání s terapeutickými dávkami rifampicinu nebo jiných CYP3A nebo P-gp induktorů. Při kombinaci přípravku se substráty citlivými k P-gp by měl být zvažován potenciál pro inhibici substrátu P-gp mirabegronem. Zvýšení expozice mirabegronu v důsledku lékových interakcí může být spojeno se zvýšením tepové frekvence. Fertilita, těhotenství a kojení: Nedoporučuje se podávat těhotným ženám a ženám, které mohou otěhotnět a nepoužívají antikoncepci. Během kojení by přípravek neměl být podáván. Vliv na fertilitu není stanoven. Nežádoucí účinky: Souhrn bezpečnostního profilu: Bezpečnost přípravku Betmiga byla hodnocena u 8433 dospělých pacientů s OAB, z nichž 5648 dostalo nejméně jednu dávku mirabegronu ve fázích 2/3 klinického programu, a 622 pacientů dostávalo přípravek Betmiga nejméně 1 rok (365 dní). Ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3 dokončilo léčbu tímto léčivým přípravkem 88 % pacientů a 4 % pacientů přerušila léčbu v důsledku nežádoucích příhod. Většina nežádoucích účinků byla mírné až střední závažnosti. Nejčastější nežádoucí účinky hlášené u dospělých pacientů léčených přípravkem Betmiga 50 mg během tří 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií fáze 3, jsou tachykardie a infekce močových cest. Četnost tachykardie byla 1,2 % u pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Tachykardie vedla k přerušení léčby u 0,1 % pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Četnost infekcí močových cest byla 2,9 % u pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Infekce močových cest nevedly k přerušení léčby u žádného z pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Závažné nežádoucí účinky zahrnovaly fibrilaci síní (0,2 %). Nežádoucí účinky pozorované v průběhu jednoroční (dlouhodobé) studie s aktivním komparátorem (muskarinovým antagonistou) byly podobného druhu a závažnosti jako ty, které byly pozorovány ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3. Tabulkový přehled nežádoucích účinků: Níže uvedená tabulka odráží nežádoucí účinky pozorované u mirabegronu ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3. Četnost nežádoucích účinků je definována následovně: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Infekce a infestace: časté: infekce močových cest; méně časté: vaginální infekce, cystitida. Psychiatrické poruchy: není známo: insomnie*, stav zmatenosti*. Poruchy nervového systému: časté: bolest hlavy*, závrať*. Poruchy oka: vzácné: edém očního víčka. Srdeční poruchy: časté: tachykardie; méně časté: palpitace, fibrilace síní. Cévní poruchy: velmi vzácné: hypertenzní krize. Gastrointestinální poruchy: časté: nevolnost*, zácpa*, průjem*; méně časté: dyspepsie, gastritida; vzácné: edém rtů. Poruchy jater a žlučových cest: méně časté: zvýšení GGT, zvýšení AST, zvýšení ALT. Poruchy kůže a podkožní tkáně: méně časté: kopřivka, vyrážka, makulózní vyrážka, papulózní vyrážka, svědění; vzácné: leukocytoklastická vaskulitida, purpura, angioedém*. Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně: méně časté: otékání kloubů. Poruchy ledvin a močových cest: vzácné: močová retence*. Poruchy reprodukčního systému a prsu: méně časté: vulvovaginální pruritus. Vyšetření: méně časté: zvýšený krevní tlak, zvýšení GGT, zvýšení AST, zvýšení ALT. (*Na základě zkušeností z postmarketingového sledování). Pediatrická populace: Bezpečnost mirabegronu ve formě tablet a perorální suspenze byla hodnocena u 86 pediatrických pacientů ve věku od 3 do méně než 18 let s NDO v 52týdenní, otevřené, podle výchozího stavu kontrolované multicentrické studii s titrací dávky. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky pozorovanými u pediatrické populace byly infekce močových cest, zácpa a nevolnost. U pediatrických pacientů s NDO nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky. Celkově je bezpečnostní profil u dětí a dospívajících podobný jako u dospělých. Hlášení podezření na nežádoucí účinky: Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv; Šrobárova 48; 100 41 Praha 10; webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. Zvláštní opatření pro uchovávání: Žádné zvláštní podmínky pro uchovávání. Držitel rozhodnutí o registraci: Astellas Pharma Europe B.V. Sylviusweg 62, 2333 BE Leiden, Nizozemsko. Registrační číslo: EU/1/12/809/001 – 006; EU/1/12/809/008 – 013; EU/1/12/809/015 – 018. Datum revize textu: 08/2024. Před předepsáním se seznamte s úplnou informací o léčivém přípravku. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Astellas Pharma s.r.o., Rohanské nábřeží 678/29, 186 00 Praha 8 – Karlín, www.astellas.com/cz 09/2024 | MAT-CZ-BET-2024-00013 β3 agonista k léčbě hyperaktivního močového měchýře4
196 OBSAH Obsah EDITORIAL VladimírŠtudentml...................................................................202 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Potenciální markery karcinomu prostaty v moči TerezaZdobinská,ŠtěpánVeselý......................................................... 205 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Vyhodnocení využití pooperační single-shot instilační chemoterapie po TURBT a důvodů jejího nepodání Roman Wasserbauer, Jakub Papirek, Eva Hudecová, Michal Fedorko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ............ 214 Perzistující urachus Ivo Novák, Peter Kuliaček, Radek Štichhauer, Lucie Holická, Tomáš Merkl, Pavel Rejtar, Jan Kopřiva, Jana Štepánovská, Miroslav Podhola, Eva Hovorková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Perkutánní nefrolitotomie v modifikované supinační poloze HanaDittrichová,PavelHanek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..................... 228 KAZUISTIKY Terapeutický efekt intranodální lymfografie u chylózního ascitu po roboticky asistované retroperitoneální lymfadenektomii Vendelín Chovanec, Miloš Broďák, Natalia Wiesner, Jan Mašek, Vladimír Študent, Jaroslav Pacovský . . . . . . . . . ...... 234 INFORMACE Ohlédnutí za 70. výroční konferencí České urologické společnosti Barbora Bošanská, Michal Fedorko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .................... 240 Výsledky soutěže ČUS o nejlepší vědeckou publikaci za rok 2023 VeronikaČrepová.. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. ....................... 244
Zkrácená informace o přípravku Pluvicto 1 000 MBq/ml injekční/infuzní roztok Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz SPC bod 4.8. Složení: Jeden ml roztoku obsahuje 1 000 MBq lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu ke dni a času kalibrace. Indikace: Přípravek Pluvicto v kombinaci s androgen deprivační terapií (ADT) s nebo bez inhibice dráhy androgenního receptoru (AR) je indikován k léčbě dospělých pacientů s progresivním metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC) pozitivním na prostatický specifický membránový antigen (PSMA), kteří byli léčeni inhibicí dráhy AR a chemoterapií na bázi taxanů. Dávkování: Pacienti mají být identifikováni pro léčbu pomocí zobrazení PSMA. Doporučený léčebný režim přípravku Pluvicto je 7 400 MBq intravenózně každých 6 týdnů (± 1 týden) až do celkového počtu 6 dávek, pokud nedojde k progresi onemocnění nebo nepřijatelné toxicitě. U pacientů, kteří nejsou chirurgicky kastrováni, má během léčby pokračovat chemická kastrace analogem hormonu uvolňujícího gonadotropin (GnRH). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Zvláštní upozornění/opatření: U každého pacienta musí být radiační expozice odůvodněna pravděpodobným přínosem. Podaná dávka radioaktivity má být v každém případě tak nízká, jak je rozumně dosažitelné, aby bylo možné zajistit požadovaný terapeutický efekt. Přípravek Pluvicto přispívá k celkové dlouhodobé kumulativní radiační expozici pacienta. Dlouhodobá kumulativní radiační expozice je spojena se zvýšeným rizikem vzniku nádorových onemocnění. Radiační expozice pacientů, zdravotnického personálu a kontaktů v domácnosti má být během léčby přípravkem Pluvicto a po ní minimalizována v souladu se správnou praxí radiační bezpečnosti dané instituce, s postupy péče o pacienty a pokyny pro pacienta ohledně následné radiační ochrany doma. Pacienti mají být vyzváni, aby zvýšili množství perorálních tekutin a zároveň co nejčastěji močili, aby se snížila radiace močového měchýře. Před propuštěním pacienta má radiolog nebo zdravotnický pracovník vysvětlit nezbytná radioprotektivní opatření, která má pacient dodržovat, aby se minimalizovala radiační zátěž ostatních. Před a během léčby přípravkem Pluvicto mají být provedeny hematologické laboratorní testy, které zahrnují hemoglobin, počet leukocytů, absolutní počet neutrofilů a počet trombocytů. Přípravek Pluvicto má být vysazen, dávka snížena nebo léčba trvale ukončena a pacienti mají být klinicky léčeni dle vhodnosti na základě závažnosti myelosuprese. Laboratorní testy funkce ledvin, včetně sérového kreatininu a vypočtené Clcr, mají být provedeny před a během léčby přípravkem Pluvicto. Přípravek Pluvicto má být vysazen, dávka snížena nebo léčba trvale ukončena na základě závažnosti renální toxicity. U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin je třeba sledovat renální funkce a nežádoucí účinky. Léčba přípravkem Pluvicto se nedoporučuje u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin s výchozí hodnotou Clcr < 50 ml/min nebo s onemocněním ledvin v terminálním stádiu. Radiace lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu může mít potenciálně toxické účinky na mužské pohlavní žlázy a spermatogenezi. Pokud si pacient přeje mít po léčbě děti, doporučuje se genetická konzultace. Interakce: Nebyly provedeny žádné klinické studie lékových interakcí. Těhotenství a kojení: Přípravek Pluvicto není indikován k použití u žen. Nebyly provedeny žádné studie na zvířatech s použitím lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu k hodnocení jeho účinku na samičí reprodukci a embryofetální vývoj. Neexistují žádné údaje o přítomnosti lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu v mateřském mléce. Vliv na řízení vozidel a obsluhu strojů: Přípravek Pluvicto může mít malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: Velmi časté: Anemie, trombocytopenie, leukopenie, lymfopenie, sucho v ústech, nauzea, zácpa, zvracení, průjem, bolest břicha, infekce močových cest, únava, snížená chuť k jídlu, pokles tělesné hmotnosti. Časté: Pancytopenie, závrať, bolest hlavy, dysgeuzie, suché oko, vertigo, akutní poškození ledvin, periferní edém, pyrexie. Další nežádoucí účinky - viz úplná informace o přípravku. Podmínky uchovávání: Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před ionizujícím zářením (olověné stínění). Uchovávání radiofarmak musí být v souladu s národními předpisy pro radioaktivní látky. Dostupné lékové formy/velikosti balení: Každá injekční lahvička obsahuje objem roztoku, který se může pohybovat od 7,5 ml do 12,5 ml, což odpovídá radioaktivitě 7 400 MBq ± 10 % ke dni a času podání. Injekční lahvička je uzavřena v olověném kontejneru pro ochranné stínění. Poznámka: Dříve než lék předepíšete, přečtěte si pečlivě úplnou informaci o přípravku. Registrační číslo: EU/1/22/1703/001. Datum registrace: 9. 12. 2022. Datum poslední revize textu SPC: 9. 12. 2022. Držitel rozhodnutí o registraci: Novartis Europharm Limited, Vista Building, Elm Park, Merrion Road, Dublin 4, Irsko. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis, přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Reference: 1. SÚKL: OOP 06-24, dostupné na www.sukl.gov.cz CZ/FA-11294865-1/09/2024 Novartis s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4, tel.: +420 225 775 111, info.cz@novartis.com, www.novartis.cz Úhrada léčivého přípravku Lutecium-(177Lu) vipivotid tetraxetan z veřejného zdravotního pojištění: Individuálně připravované radiofarmakum lutecium-(177Lu) vipivotid tetraxetan je hrazeno v kombinaci s androgen deprivační terapií s nebo bez inhibice dráhy androgenního receptoru (AR) k léčbě dospělých pacientů s progresivním metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty pozitivním na prostatický specifický membránový antigen (PSMA), kteří byli léčeni inhibicí dráhy AR a chemoterapií na bázi taxanů. Pacienti můžou být předléčeni inhibicí dráhy AR i v rámci terapie dosud nemetastatického karcinomu prostaty. Pro úhradu musí být splněny následující podmínky: A. Pacient má stav výkonnosti (ECOG) 0-2. B. Pacient podstoupil pozitronovou emisní tomografii (PET) s použitím gallium-(68Ga)-gozetotidu značeným PSMA k vyhodnocení exprese PSMA v lézích a má alespoň jednu PSMA pozitivní lézi s vychytáváním gallium-(68Ga)-gozetotidu větším než v normálních játrech. Zároveň nemá žádnou lézi větší než 1 cm (v případě lymfatické uzliny větší než 2,5 cm) s vychytáváním gallium-(68Ga)-gozetotidu menším než v normálních játrech. Léčba je hrazena do klinicky nebo radiologicky potvrzené progrese onemocnění nebo do nepřijatelné toxicity, maximálně v délce 6 cyklů léčby.1 POZNEJTE TENROZDÍL Toto není skutečný pacient. ÚHRADA OD 1. 11. 20241 ®
198 CONTENT Content EDITORIAL VladimírŠtudentml...................................................................202 REVIEW ARTICLES Potential markers of prostate cancer in urine TerezaZdobinská,ŠtěpánVeselý......................................................... 205 ORIGINAL ARTICLES Evaluation of the use of postoperative single-shot instillation chemotherapy after TURBT and reasons for not administering it Roman Wasserbauer, Jakub Papirek, Eva Hudecová, Michal Fedorko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ............ 214 Persistent urachus Ivo Novák, Peter Kuliaček, Radek Štichhauer, Lucie Holická, Tomáš Merkl, Pavel Rejtar, Jan Kopřiva, Jana Štepánovská, Miroslav Podhola, Eva Hovorková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Percutaneous nephrolithotomy in modified supine position HanaDittrichová,PavelHanek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..................... 228 CASE REPORTS Chylous ascites after robotic assisted retroperitoneal lymphadenectomy – treatment with intranodal lymphography Vendelín Chovanec, Miloš Broďák, Natalia Wiesner, Jan Mašek, Vladimír Študent, Jaroslav Pacovský . . . . . . . . . ...... 234 INFORMATION Looking back at the 70th Annual Conference of the Czech Urological Society Barbora Bošanská, Michal Fedorko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .................... 240 Results of the 2023 best scientific publication competition of the Czech Urological Society VeronikaČrepová.. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. ....................... 244
200 TIRÁŽ ŠÉFREDAKTOR / EDITOR‑IN‑CHIEF prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA / Urologická klinika LF UK a FN Plzeň VÝKONNÁ REDAKČNÍ RADA / EXECUTIVE EDITORIAL BOARD doc. MUDr. Ladislav Jarolím, CSc. / Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol Praha prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D. / Urologická klinika LF OU a FN Ostrava prof. MUDr. Viktor Soukup, Ph.D. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha doc. MUDr. Michal Staník, Ph.D. / Oddělení onkourologie, Masarykův onkologický ústav Brno prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. / Urologické oddělení FTN Praha REDAKČNÍ RADA / EDITORIAL BOARD prof. MUDr. Marko Babjuk, CSc. / Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. / Urologická klinika LF a FN Hradec Králové prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D. / Onkologická klinika 2. LF UK a FN Moto, Praha doc. MUDr. Jan Doležel, Ph.D. / Oddělení onkologické urologie, Masarykův onkologický ústav Brno prof. dr hab. n. med. Tomasz Drewa, FEBU / Urology Department, Nicolaus Copernicus Hospital, Bydgoscz, Poland prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc., FCMA / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha Erik Havranek, MBBS, MD, FEBU, FRCS (Urol) / Consultant Urological Surgeon, Northwick Park Hospital, Harrow a Central Middlesex Hospital, Londýn, GB doc. MUDr. Richard Fiala, CSc., FEBU, FRCS / Altnagelvin Area Hospital Western Health and Social Care Trust, Londonderry, UK doc. MUDr. Robert Grill, Ph.D. / Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha doc. MUDr. Jiří Heráček, Ph.D., MBA / Urologické oddělení ÚVN, Praha Piotr L. Chlosta, MD, PhD, DSci, FEBU / Professor and Chairman Department of Urology, Jagiellonian University in Krakow, Poland doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha prim. MUDr. Oto Köhler, CSc. / Chirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha MUDr. Milan Král, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc MUDr. Michaela Matoušková / Urocentrum Praha doc. MUDr. Ivan Minčík, Ph.D. / Klinika urológie, FZO PU v Prešově, Slovenská republika PD Dr. habil. Vladimír Novotný, PhD. / Urologische klinik, Städtisches Klinikum Görlitz Peter Nyirády M.D., Ph.D., D.Sc., FEBU / Department of Urology and Centre for Urooncology, Semmelweis University, Budapest prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc. / Surgal Clinic, s. r. o., Brno; Urologie prof. Pacík, s. r. o., Brno MUDr. Aleš Petřík, Ph.D. / Urologické oddělení FN České Budějovice doc. MUDr. Kristýna Pivovarčíková, Ph.D. / Šiklův patologicko‑anatomický ústav, LF UK a FN Plzeň MUDr. Jan Schraml, Ph.D. / Klinika urologie a robotické chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně a Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem prof. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Ján Švihra, PhD. / Urologická klinika JLF UK a UNM, Martin, Slovenská republika doc. MUDr. Peter Weibl, Ph.D. / Urologie, Landesklinikum Korneuburg, Rakousko doc. MUDr. František Záťura, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Peter Zvara, M.D., Ph.D. / Department of Urology and Biomedical Laboratory, University of Southern Denmark Odense, Denmark Česká urologie 2024 – ročník/volume 28 ISSN 2336–5692 www.czechurol.cz Vydavatel: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, Sokolská 31, 120 26 Praha 2 Šéfredaktor: prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA, horam@fnplzen.cz Nakladatel: Solen, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Redakce: Mgr. Zdeňka Bartáková, SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Rukopisy: Posílejte prostřednictvím redakčního systému ACTAVIA na webových stránkách www.czechurol.cz nebo do redakce na Mgr. Zdeňka Bartáková, bartakova@solen.cz Grafická úprava a sazba: Michal Bajnok, DTP Solen Inzerce: Mgr. Veronika Črepová, Urologická klinika UK 3. LF a Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800, 140 00 Praha 4, sekr@cus.cz Redakční uzávěrka tohoto čísla: 6. 12. 2024 Určeno odborné veřejnosti. Zaslané příspěvky se nevracejí. Nakladatel získá publikací příspěvku výlučné nakladatelské právo k jeho užití. Vy‑ davatel a redakční rada upozorňují, že za obsah a jazykové zpracování inzerce odpovídá výhradně inzerent. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem, ať již mechanickým či elektronickým, včetně pořizování fotokopií, nahrávek, informačních databází na magnetických nosičích, bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv a vydavatelského oprávnění.
THE CENTRAL EUROPEAN MEETING (CEM25) JARNÍ EDUKAČNÍ UROLOGICKÉ SYMPOZIUM (JEUS25) Prague, Grand Hotel International www.hotelint.cz 25.–26. 4. 2025 SAVE THE DATE
202 Ces Urol 2024; 28(3): 202–204 EDITORIAL Editorial Vážení čtenáři, urologie v ČR definitivně vstoupila do nové doby, věku robotických operací. Slepá místa na mapě se postupně zaplnila novými robotickými centry (Obr. 1) a úhrady již zahrnují prakticky všechny námi prováděné operace. Zbývá prosadit úhradu adre‑ nalektomie a nefrektomie, která je zatím hrazena jen při přítomnosti nádorového trombu ve VCI. Cesta to pro robotické operace byla dlouhá, až příliš. Po nadějných začátcích v roce 2005 (americká FDA schválila robotickou radikální prostatektomii v květnu 2001), kdy se relativně rychle etablovalo sedm center, včetně prvního na akademickém pra‑ covišti ve FN Olomouc. Následovaly však hubené roky plné zpochybňování přínosů robotiky, marných snah, jako bylo stanovisko k rozvoji robotiky v uro‑ logii z pera výboru urologické společnosti v roce 2012, nebo několik jednání na půdě Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z iniciativy urologů. Vývoj nejlépe charakterizuje výrok filozofa A. Schopenhauera připomenutý prof. A. Mottriem (dlouholetý předseda robotické společ‑ nosti EAU) na výroční konferenci EAU 2024 (Obr. 2). Finální fáze implementace robotiky přišla po‑ zvolna s téměř desetiletou latencí a další centra začala vznikat až v druhé polovině druhé deká‑ dy našeho století nejprve v Hradci Králové (2016), MOÚ Brno (2018) a FN Motol (2018), následovaná již v krátkém sledu dalšími. Dnes je již většina radikálních prostatektomií (od roku 2015), parciálních nefrektomií, pyeloplastik a dal‑ ších rekonstrukčních výkonů prováděna roboticky. Rostou počty roboticky asistovaných radikálních cystektomií a centra získávají zkušenosti i s dalšími méně častými výkony. Výhody robotické operace jsou zřejmé: velká přesnost operace (10× optické zvětšení, 3D obraz, miniaturní ohebné nástroje o vel. několika mm), malá invazivita (malé incize) a násled‑ ná velmi krátká rekonvalescence. U radikální prostatektomie tyto výhody mohou znamenat kratší délku tzv. learning curve (40 vý‑ konů vs. cca 200 u otevřené/laparoskopické ope‑ Praha Na Homolce (2005) Praha ÚVN Střešovice (2005) Praha Motol (2018) Praha Thomayer (2023) Praha VFN (2023) Praha Vinohrady (2024) 6 Mostiště (2007) 1 Ústí nad Labem (2008) Nový Jičín (2008) 1 1 FN Olomouc (2009) 1 Hradec Králové (2016) 1 4 MOÚ Brno (2018) Sv. Anna Brno (2024) SurGal Brno (2024) FN Bohunice (2025) České Budějovice (2019) 1 Plzeň (2020) 1 Liberec (2022) FN Ostrava (2022) 1 1 Jihlava (2023) Zlín (2023) 1 1 Havířov (2024) Pardubice (2024) 1 1 22× DaVinci 1× Versius Obr. 1. Centra robotické chirurgie v ČR Fig. 1. Centers of robotic surgery in the Czech Republic
203 Ces Urol 2024; 28(3): 202–204 EDITORIAL race) (1), lepší šance být kontinentní (2,5×) a mít zachovalou erekci (2,8×) za 12 měsíců v porovnání s otevřenou operací (2, 3), dle některých prací do‑ konce lepší onkologické výsledky (o 44 % vyšší pro karcinom specifické přežití během 8 let sledová‑ ní) v porovnání s otevřenou operací (4). Dále jsou u robotické vs. otevřené radikální prostatektomie popsány nižší krevní ztráty (průměrně o 600 ml), menší nutnost podání analgetik, nižší míra po‑ operačních komplikací, kratší doba hospitalizace (průměrně o 1,6 dne) a kratší doba pracovní ne‑ schopnosti (průměrně o 10 dní) (5). U parciálních nefrektomií je nesporným pří‑ nosem větší míra provádění resekcí v porovnání s nefrektomiemi (ve FN Olomouc v roce 2015 byl poměr 50 : 50 a dnes je zhruba 70 : 30 ve prospěch resekcí). U radikálních cystektomií vede robotický přístup kromě menšího výskytu pooperačního pa‑ ralytického ileu také k většímu zastoupení provedení ortotopní neoveziky (ve FN Olomouc 35 % neovezik u robotické vs. < 5 % u otevřené cystektomie). Kromě výhod pro pacienty vidím výhody i pro chirurgy – menší zátěž na svaly a klouby při robo‑ tické vs. otevřené/laparoskopické operaci, není zde již nutnost mít velmi zkušeného asistenta (nezbytný u laparoskopické radikální prostatektomie a cystekto‑ mie) a operační tým tvoří jen dva chirurgové místo tří. Přes nesporné výhody se objevují hlasy varující před ztrátou schopnosti operovat klasicky otevře‑ ně. Kdo bude řešit situaci roboticky neřešitelnou, konverzi apod.? S těmito názory nesouhlasím. Kon‑ verze se vyskytují sporadicky. V Olomouci z 4 300 provedených urologických robotických operací bylo zaznamenáno 14 konverzí, tedy 1 na > 300 operací, přičemž všechny byly na starém robotickém systé‑ mu a za posledních téměř 10 let jsme nemuseli kon‑ vertovat na otevřený výkon jedinou operaci. Během robotické operace musí chirurg postupovat velmi obezřetně, protože musí udržovat vizuální přehled v operačním poli, což přináší naopak preciznější způ‑ sob preparace, než je nutný u otevřených operací. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit proveditelnost robotické cystektomie u cT3 cN+ tumoru močového měchýře, stejně jako resekce u cT3 tumoru ledviny, nebo nefrouretrektomie cT3 cN+ uroteliálního tumo‑ ru ledvinné pánvičky, kdy nám dnes může pomoci neoadjuvantní systémová terapie (6). Budoucnost robotiky bude znamenat kromě nových konkurenčních robotických přístrojů (které ovšem nepřináší zásadní hardwarová vylepšení) zejména dramatický vývoj softwaru. Nové tech‑ nologie již dnes přináší možnosti lepšího předo‑ peračního plánování a peroperační navigace díky zpracování snímků ze zobrazovacích vyšetření. Umělá inteligence bude schopná rozeznat tkáně a nástroje a pomáhat chirurgovi v přesné lokalizaci anatomických struktur a určit konkrétní polohu tumoru. Mohlo by tak být i možné varovat chirurga před nebezpečným postupem. Umělá inteligence může zlepšit trénink, zkrátit learning curve, čímž zdemokratizuje operování, které se snadněji naučí větší množství lékařů. Zlepšením tréninku se také zlepší výsledky pro všechny pacienty (7). S trénin‑ kem souvisí i nové možnosti telemedicíny, kdy jsme např. na výroční konferenci robotické sekce EAU (ERUS 2024) mohli vidět přímý přenos robotické parciální nefrektomie, kdy A. Breda seděl v obleku v kongresovém centru v Bordeaux a pacient byl „Pravda vždy prochází třemi stadii. Nejprve je zesměšňována. V druhém je agresivně vyvracena. Ve třetím je přijata jako samozřejmost…“ Arthur Schopenhauer – filosof 1788 Gdaňsk – 1860 Frankfurt n. M. A. Mottrie, EAU24, Paris Obr. 2. Citát A. Schopenhauera Fig. 2. A quote by A. Schopenhauer
204 Ces Urol 2024; 28(3): 202–204 EDITORIAL operován v Pekingu (vzdálenost > 8 000 km jedna cesta, latence 130 ms). Možnost vzdáleného připo‑ jení druhého chirurga přináší dosud netušené a pro právní předpisy zatím neznámé možnosti. Domnívám se, že robotické operace zcela nahradí většinu otevřených a laparoskopických výkonů, až na výjimky, jako jsou nejmenší dětští pacienti, jedná se již o fait accompli. Je proto třeba zapracovat robotický trénink do našeho kurikula, složité málo četné výkony centralizovat a v akade‑ mických centrech pracovat na vylepšení stávajících postupů, jak se o to snažíme na našem pracovišti (8, 9). Doba pokročila a nikdo nebude nakonec nostalgicky vzpomínat na otevřené radikální pro‑ statektomie, tak jako nikdo dnes nevzpomíná na ureterolitotomie nebo perineální prostatektomie. Nakonec bych se rád rozloučil s nakladatel‑ stvím Solen a šéfredaktorkou Mgr. Zdeňkou Bar‑ tákovou, která po deseti letech svědomité práce pro časopis Česká urologie předává tento náročný úkol nové redakci. Myslím, že si zaslouží upřímné poděkování, spolupráce to byla vždy příjemná, profesionální a lidská. Přeji Ti, Zdeňko, vše nej‑ lepší, úspěchy v dalších aktivitách a hodně štěstí v osobním životě. Přeji časopisu Česká urologie úspěšné vkročení do nové éry, hodně originálních autorů a čtenářům inspirativní čtení. doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., FEBU Urologická klinika LF UP a FN v Olomouci Zdravotníků 248/7 779 00 Olomouc vladimir.student2@fnol.cz V Olomouci 16. 11. 2024 LITERATURA 1. Abboudi H, Khan MS, Guru KA, et al. Learning curves for urological procedures: a systematic review. BJU Int. 2014; 114(4): 617–629. doi:10.1111/bju.12315. 2. Ficarra V, Novara G, Rosen RC, et al. Systematic review and meta-analysis of studies reporting urinary continence recovery after robot-assisted radical prostatectomy. Eur Urol. 2012; 62(3): 405–417. doi:10.1016/j. eururo.2012. 05. 045. 3. Ficarra V, Novara G, Ahlering TE, et al. Systematic review and meta-analysis of studies reporting potency rates after robot-assisted radical prostatectomy. Eur Urol. 2012; 62(3): 418–430. doi:10.1016/j.euru‑ ro.2012. 05. 046. 4. Lantz A, Bock D, Akre O, et al. Functional and Oncological Outcomes After Open Versus Robot-assisted Laparoscopic Radical Prostatectomy for Localised Prostate Cancer: 8-Year Follow-up. Eur Urol. 2021; 80(5): 650–660. doi:10.1016/j.eururo.2021. 07. 025. 5. Veccia A, Antonelli A, Grob BM, et al. Impact of Robotic Surgery on Sick Leave and Return to Work in Patients Undergoing Radical Prostatectomy: An Evidence-Based Analysis. Urol Pract. 2020; 7(1): 47–52. doi:10.1097/UPJ.0000000000000069. 6. Studentova H, Student V Jr, Kurfurstova D, Kopova A, Melichar B. Case report: Radical robotic nephro‑ ureterectomy after chemotherapy followed by avelumab in a patient with node-positive UTUC. Front. Oncol; 2024. 14: 1465213. doi: 10.3389/fonc.2024.1465213. 7. Wiklund P, Rebuffo S, Frego N, Mottrie A. What More Can We Ask of Robotics? Eur Urol. 2024; 85(4): 315– 316. doi:10.1016/j.eururo.2023.10.013. 8. Student V Jr, Vidlar A, Grepl M, et al. Advanced Reconstruction of Vesicourethral Support (ARVUS) during Robot-assisted Radical Prostatectomy: One-year Functional Outcomes in a Two-group Randomised Controlled Trial. Eur Urol. 2017 May; 71(5): 822–830. 9. Student V Jr., Tudes Z, Studentova Z, et al. Effect of peritoneal fixation (PerFix) on lymphocele forma‑ tion in robotically assisted radical prostatectomy with pelvic lymphadenectomy: results of a randomized prospective trial. Eur Urol. 2023 Feb; 83(2): 154–162.
205 Ces Urol 2024; 28(3): 205–213 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Potenciální markery karcinomu prostaty v moči Potential markers of prostate cancer in urine Tereza Zdobinská, Štěpán Veselý Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha Došlo: 22. 10. 2024 Přijato: 15. 11. 2024 Střet zájmů: Žádný. Kontaktní adresa: MUDr. Tereza Zdobinská Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol V Úvalu 84, 150 06 Praha e-mail: tereza.zdobinska@fnmotol.cz Podpora: Zpracování tohoto článku nebylo podpořeno žádnou společností. SOUHRN Zdobinská T, Veselý Š. Potenciální markery kar‑ cinomu prostaty v moči. Karcinom prostaty je jedním z nejčastějších onkologických onemocnění mužů ve světě. Dia‑ gnostika a stratifikace pacientů jsou klíčové pro zajištění včasné a adekvátní terapie. Současné standardy se opírají převážně o PSA, jehož nádo‑ rová specificita je limitována. Tento přehled se zaměřuje na neinvazivní potenciální onkomarkery získané z moči včetně oxidačního stresu, meta‑ bolomiky a analýzy nukleových kyselin. V rámci některých studií se ukazuje, že zvýšené hladiny markerů jako F2-isoprostanáza, sarcosin a PCA3 mohou indikovat přítomnost a agresivitu karcino‑ mu prostaty. Nové kombinované testy Prostarix, Mi-Prostate Score, SelectMDX nebo ExoDX nabí‑ zejí potenciál pro zlepšení stratifikace pacientů a snížení počtu negativních biopsií. Klinické vy‑ užití těchto nových markerů je zatím omezené. Vzhledem k heterogenitě tohoto onemocnění je nezbytné pokračovat ve výzkumu, který usnadní personalizovaný přístup v léčbě. KLÍČOVÁ SLOVA Karcinom prostaty, onkomarkery, biomarkery, prostatický specifický antigen (PSA), neinvazivní diagnostika, oxidační stres, metabolomika, ami‑ nokyseliny, sarcosin, exosomy, microRNA, PCA3, F2-isoprostanáza, diagnostika, stratifikace, agresivita nádoru, biopsie prostaty. SUMMARY Zdobinská T, Veselý Š. Potential markers of pros‑ tate cancer in urine. Prostate cancer is one of the most common oncological diseases among men worldwide. Accu‑ rate diagnosis and patient stratification are crucial for ensuring timely and appropriate therapy. Cur‑ rent standards primarily rely on PSA, whose tumor specificity is limited. This review focuses on noninvasive potential oncological markers derived from urine, including oxidative stress, metabolomics and nucleic acid analysis. Some studies indicate that elevated levels of markers such as F2-isoprostane, sarcosine or PCA3 may signify the presence and aggressiveness of prostate cancer. New combined tests Prostarix, Mi-Prostate Score, SelectMDX and
206 Ces Urol 2024; 28(3): 205–213 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY ExoDX offer potential for improved diagnosis and patient stratification, as well as a reduction in nega‑ tive biopsies. However, the clinical application of these new markers remains limited. Considering the heterogeneity of this disease, ongoing research is essential to support a personalized approach to treatment. KEY WORDS Prostate cancer, oncological markers, biomarkers, prostate-specific antigen (PSA), non-invasive di‑ agnosis, oxidative stress, metabolomics, amino acids, sarcosine, exosomes, microRNA, PCA3, F2isoprostane, diagnosis, stratification, tumor aggres‑ siveness, prostate biopsy. ……… ÚVOD Karcinom prostaty je jedním z nejčastějších onko‑ logických onemocnění mužů ve světě (1). V České republice je ročně diagnostikováno 8 000 nových případů, přičemž 1 400 pacientů následkem tohoto onemocnění zemře (2). V současnosti víme, že mezi rizikové faktory pro vznik karcinomu prostaty patří věk, etnikum, genetické predispozice a metabolický syndrom (1). Další faktory, jako dietní návyky, fyzická aktivita, spánková deprivace, nikotinismus, užívaná farmaka, močový a střevní mikrobiom a mnohé další, jsou předmětem výzkumu (1). Karcinom prostaty představuje různorodou sku‑ pinu onemocnění. Může být náhodně zjištěným ná‑ dorem s pomalým růstem a nízkým rizikem progrese, nebo naopak primárně agresivní formou s nepřízni‑ vou prognózou (3). Rozpoznání charakteru onemoc‑ nění a správná stratifikace pacienta jsou klíčové pro včasné stanovení dalšího postupu a indikaci vhodné terapie (3). Můžeme tak předejít „nadměrné léčbě“ tzv. „overtreatment“ a zároveň vybraným pacientům mů‑ žeme nabídnout radikální terapii včas. Jednoznačný a spolehlivý marker, který by umožnil odlišení těchto pacientů již v počátku onemocnění, zatím chybí. Nejčastěji využívaným markerem pro diagnosti‑ ku, dispenzarizaci a stanovení prognózy karcinomu prostaty je prostatický specifický antigen (PSA) a jeho izoformy (4). Sérová hodnota PSA může být falešně zvýšena při probíhající infekci močových cest, retenci či hyperplazii prostaty nebo snížena užíváním inhibitorů 5α-reduktázy (4, 5). PSA tedy nelze považovat za nádorově specifický marker a jeho hodnota sama o sobě často nestačí pro určení ideálního léčebného plánu pacienta, zvláště pak z jeho solitárního odběru (3–6). Nejpoužívanější nádorově nespecifický marker je získán navíc inva‑ zivním způsobem, tedy odběrem krve. Cílem tohoto přehledu je shrnout současné možnosti onkomarkerů, které jsou získány neinva‑ zivně z moči, a zhodnotit jejich postavení v aktu‑ álním výzkumu a medicínské praxi. OXIDAČNÍ STRES Vliv oxidačního stresu na vznik onkologických one‑ mocnění je založen na teorii uvolňování volných radikálů, které mohou poškodit lipidy, nukleové kyseliny, signální dráhy či proteiny, čímž dochází ke změně nebo znemožnění jejich normální funkce (7). Pokud převládne tvorba volných radikálů nad obranným vlivem antioxidantů, dochází ke vzniku oxidačního stresu a tím k progresi karcinogeneze (7–9). V rámci studií jsou použity různé indikátory míry oxidačního stresu v závislosti na zkoumaném onemocnění. Mezi běžně využívané markery patří 8-hydroxy-2-deoxyguanosine (8-OHdG), peroxida‑ ce lipidů (LPO), malondialdehyd (MDA) (8). Někteří autoři uvádějí, že míra oxidačního stresu může mít vliv na prognózu onkologických onemocnění a významně přispět k plánování léčebného režimu pacientů (8). Několik studií prokázalo souvislost mezi kar‑ cinomem prostaty a hladinou oxidačního stresu v moči. Pacienti diagnostikovaní s karcinomem prostaty vykazovali nižší hladiny antioxidačních enzymů, vyšší hladinu oxidačního stresu a zvýšené hladiny isoprostanáz v moči, které patří do skupiny peroxidace lipidů (9). Peroxidace lipidů je reakce volných radikálů, který oxiduje polynenasycené mastné kyseliny na malondialdehyd (MDA) nebo
207 Ces Urol 2024; 28(3): 205–213 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY jiné hydroperoxidové produkty, například 4-hyd‑ roxy-2-nonenal (4HNE) (10). MDA je vysoce muta‑ genní, 4HNE je vysoce toxický produkt peroxidace. Abnormální produkty peroxidace lipidů mohou vést k intracelulárním změnám, zejména mohou ovlivnit metabolismus enzymů zpracovávajících glutathion v průběhu karcinogeneze (10). Ve studiích zaměřených na oxidační stres v moči, v souvislosti s karcinomem prostaty, je využívána hladina F2-isoprostanázy (11, 12), 8-iso‑ prostanázy (9, 13), totální antioxidační kapacita (TAC) (7), 8-hydroxy-2‘-deoxyguanosine (10, 14), 15-keto-dihydro-PGF2alpha (15), 8-iso-prostaglan‑ din F (PGF)2alpha (10, 15, 16). Některé studie se pokusily analyzovat možnost ovlivnění hladiny oxidačního stresu v moči a jeho vliv na vznik karcinomu prostaty zvýšeným perorál‑ ním příjmem antioxidantů. Tato změna hladin však nebyla potvrzena jako statisticky signifikantní (9). F2-isoprostenáza a 15-keto-dihydroPGF2α Hladina F2-isoprostenázy se ukázala zvýšená u pacientů s intraepiteliální prostatickou neopla‑ zií vysokého stupně či karcinomem prostaty ve srovnání s kontrolní skupinou v některých studiích (11, 14). Naopak jiné studie tuto hypotézu pro hla‑ dinu 15-keto-dihydro-PGF2α nepotvrdily (7, 12, 15). Možná korelace mezi hladinou F2-isoprostenázy a Gleasonova skóre se neprokázala jako statisticky signifikantní (7, 11). 8-hydroxy-2‘-deoxyguanosine 8-OHdG v moči byl prokázán jako signifikantně vyšší u pacientů s karcinomem prostaty ve srovnání se zdravými kontrolami stejného věku (10, 14). Dále byl zaznamenán pokles hladiny po provedení ra‑ dikální prostatektomie (10). 8-iso-prostaglandin F (PGF)2α Dalším studovaným markerem je 8-iso-pro‑ staglandin F (PGF)2α, jehož hladina byla ve studi‑ ích prokázána jako signifikantně vyšší u pacientů s karcinomem prostaty ve srovnání se zdravými kontrolami (10, 16). Tento marker také vykazuje vzestup při vyšším Gleasonově skóre (10, 16). Další studie potvrdily pokles 8-iso-PGF2α po provedení radikální prostatektomie (10). 8-isoprostanáza Hladina 8-isoprostanázy byla zkoumána v různých skupinách onkologických onemocnění a prokázala se jako zvýšená u pacientů s karcinomem prostaty pouze v případě, že byli kuřáci (13). Silnější souvis‑ lost byla nalezena spíše s karcinomem plic (13). METABOLOM V procesu neoplazie je tkáň prostaty nucena projít metabolickým přeprogramováním, aby uspokojila potřeby růstu a proliferace nádorových buněk (17). Porozumění metabolomickému profilování umož‑ ňuje lépe pochopit změny v genové a proteinové expresi nádorů a otevírá nové možnosti pro dia‑ gnostiku, určení prognózy a potenciálně také pro léčbu karcinomu prostaty (17, 18). Sarcosin Sarcosin, tedy N-methyl derivát glycinu, se v několi‑ ka studiích opakovaně prokázal jako zvýšený u pa‑ cientů s karcinomem prostaty v různých stadiích (17–20). Společně s glycin-N-methyl transferázou, enzymem, který přeměňuje glycin na sarcosin, bylo možné ve studiích odhalit lokální pokročilost karcinomu prostaty (21). Zkoumala se také přítom‑ nost a hladinu sarcosin-dehydrogenázy, která se podílí na degradaci sarcosinu (21). Androgenový receptor, který hraje klíčovou roli v regulaci růstu nádorových buněk karcinomu prostaty, se ukázal jako jeden z hlavních regulátorů metabolismu sar‑ cosinu (18, 21). Na základě několika studií se sarcosin stal na‑ dějným markerem progrese karcinomu prostaty a teoretickým ukazatelem jeho invaze a agresivi‑ ty (20–23). Při porovnání hladiny sarcosinu u paci‑ entů s tzv. „šedé zóny“, tedy PSA 2–10 ng/ml, měli pacienti s karcinomem prostaty signifikantně vyšší hodnoty než zdravé kontroly (21). Tento fakt by mohl být využit při zvažování re-biopsie prostaty u pacientů s předchozím negativním výsledkem (21).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=