�ESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY � 1 / 2018

20 Ces Urol 2018; 22(1): 14�26 P�EHLEDOVÝ �LÁNEK cient�. Z epidemiologického hlediska v ní tedy ve skute�nosti byly hodnoceny dva druhy screeningu: více a mén� intenzivní a nikoli dv� populace tak, jak bylo designováno � jedna screenovaná a druhá bez screeningu (13). 3. Statistická významnost studií Studie PLCO byla statisticky navr�ena pro vyhod- nocení 37 000 mu�� v ka�dém rameni, ale po deseti letech sledování byla dostupná data jen u 67 % populace. V pr�b�hu studie byla rovn� zm�n�na její metodika, zejména spodní hranice v�ku pro náb�r mu��. Tyto dv� skute�nosti sni�ují podle statistik� statistickou významnost studie o 50 % (35). Rizika screeningu karcinomu prostaty pomocí PSA 1. Diagnostika klinicky nevýznamného stadia onemocn�ní (overdiagnóza) �ada odborník� uvádí, �e screening pomocí PSA vede k výraznému nár�stu overdiagnózy, a násled- n� i overtreatmentu se v�emi svými d�sledky na kvalitu �ivota (7, 30). D�íve, v období digitálního rek- tálního vy�et�ení, byli k opera�ní lé�b� indikováni p�edev�ím pacienti s lokáln� pokro�ilým stadiem onemocn�ní. Po implementaci PSA byli naopak k radikální lé�b� indikováni v�ichni pacienti s kar- cinomem prostaty, co� vedlo k výraznému nár�stu overdiagnózy a overtreatmentu. V sou�asné dob� je velké mno�ství mu�� s karcinomem prostaty diagnostikovaným pomocí PSA indikováno k ak- tivní surveillance. Studie, které ve svých záv�rech zve�ejnily ná- r�st overdiagnózy, �asto hodnotily sledovanou populaci mu�� jako celek, nikoli rozd�lenou podle v�ku (31). Tém�� polovina diagnóz nízkorizikového karcinomu prostaty byla zji�t�na u mu�� star�ích 70 let, u kterých je indikace k provád�ní screenin- gu velmi sporná. Pokud by k této praxi nedo�lo, bylo by riziko overtreatmentu sní�eno na polovinu. Dal�ím opat�ením, které by riziko overtreatmentu sní�ilo, by byla nap�íklad redukce mu�ské screeno- vané populace na mu�e star�í 60 let s PSA vy��ím ne� 1,0 ng/ml. 2. Vedlej�í ú�inky screeningu a lé�by karcinomu prostaty Nedávno publikované studie vyhodnotily vý- skyt st�edn� záva�ných a záva�ných komplikací biopsie prostaty: záva�n�j�í komplikace ve smy- slu hemospermie se vyskytují ve 27 %, bolesti v 75 %, hematurie v 6 %, hore�ky v 6 % a rizika hospitalizace 0,5�1,3 % (32, 33). Mortalita radikální prostatektomie se pohybuje kolem 0,5 % a rizi- ko záva�né inkontinence a erektilní dysfunkce je 11 % a 43 %. Vedlej�í ú�inky opera�ní lé�by a radioterapie jsou v dlouhodobém m��ítku po- dobné (34). Doporu�ení EAU pro provád�ní screeningu karcinomu prostaty pomocí PSA ?? Mu� testovaný na PSA musí být seznámen s potencionálními riziky a benefity vy�et�ení (LE 3, GR B). ?? Program �asného záchytu by m�l být nabíd- nut dob�e informovaným mu��m v dobrém biologickém stavu s life expectancy minimáln� 10�15 let (LE 3, GR B). ?? Vy�et�ení PSA by m�lo být nabídnuto mu��m se zvý�eným rizikem karcinomu prostaty: ?? mu�i star�í 50 let, ?? mu�i star�í 45 let s rodinnou anamnézou kar- cinomu prostaty, ?? mu�i s PSA vy��ím ne� 1,0 ng/ml ve v�ku 40 let, ?? mu�i s PSA vy��ím ne� 2,0 ng/ml ve v�ku 60 let (LE 2 b, GR A). ?? Rizikovýmmu��m (podle po�áte�ního PSA) by m�lo být nabídnuto sledování po dvou letech: ?? mu�i s PSA vy��ím ne� 1,0 ng/ml ve v�ku 40 let, ?? mu�i s PSA vy��ím ne� 2,0 ng/ml ve v�ku 60 let. U pacient� bez vy��ího rizika by m�lo být na- bídnuto sledování po osmi letech (LE 3, GR C). ?? Program �asného záchytu by m�l být ukon�en na základ� biologického stavu a life expectancy krat�í ne� 15 let (LE 3, GR A) (2).