ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2018

101 Ces Urol 2018; 22(2): 99–105 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK se popisuje v 0,34 % případů, počítaje v to nauzeu, zvracení a zřídka anafylaktický šok (1 : 300 000) (7). Zeleň je široce používána např. v oftalmologii, dermatologii a kardiologii, především k identifikaci cévních struktur (8). V urologii využíváme ICG při otevřených, laparoskopických i robotických výkonech. Tento článek je shrnutím současného využití a možných budoucích aplikací ICG da Vinci robotickým systémem (dVS, Intuitive Surgical Sys‑ tem) s důrazem na možnosti peroperační identi‑ fikace vaskulární a tumorózní tkáně v urologické operativě. Důležité je, že ICG není drahou medi‑ cínskou komoditou a zároveň to, že endoskopická technika, umožňující zobrazení v infračerveném módu, je v současných robotických systémech standardně dostupná. HISTORIE A SOUČASNOST Historický pohled na intraoperační zobrazení fluorescenčním barvivem je nepostradatelný k popisu pokroků v moderní robotické chirurgii. V roce 1947 poprvé popsal neurochirurg George Moore v časopise Science použití fluoresceinu a fluoroforu k identifikaci nádorové tkáně v moz‑ ku (9). V roce 1948 pak Moore publikoval výsledky 46 pacientů se smíšenými intrakraniálními ná‑ dory, kterým intraoperačně injikoval do tumoru barvivo a správně tak identifikoval 44 maligních tumorů (96 %). Moore zašel tak daleko, že popsal resekci zbylé tkáně na základě fluorescenční aktivity, a tím intraoperační resekci pozitivních chirurgických okrajů. Iodinovým isotopem 131 radioaktivně označil dijodofluorescein, aby de‑ tekoval gama záření z barviva akumulovaného v maligních tkáních (10). Použití fluorescenč‑ ního zobrazení a robotické chirurgie je logic‑ kým postupem v peroperační vizualizaci tkáně. Fúze minimálně invazivní chirurgie a lokalizo‑ vaného zobrazení je použitelná při identifikaci sentinelových uzlin (11), renálního karcinomu (12), při superselektivním arteriálním klampingu u nefron šetřících postupů (13) a pro precizní disekci neurovaskulárního svazku při radikální prostatektomii (14). ROBOTICKÁ RESEKCE LEDVINY V renálním parenchymu váže ICG transportér bilitranslokáza a zdravá tkáň se zobrazuje jako isofluorescentní, pokud je perfundována krví na‑ sycenou ICG (15). Renální tumory obsahují nízké množství bilitranslokázy, a proto je jejich tkáň hypofluorescentní. Tobis a kol. jako první zazna‑ menali hypofluorescentní renální tumory při ro‑ botické resekci ledviny s využitím ICG (12). Man‑ ny a kol. publikovali senzitivitu 84 % a pozitivní prediktivní hodnotu 87 % pro hypofluorescentní tkáň u 100 pacientů s nádorem ledviny. Senziti‑ vita a pozitivní prediktivní hodnota se vztahuje ke schopnosti hypofluorescence odlišit maligní a benigní tkáň (16). Borofsky a kol. pak popsa‑ li superselektivní renální arteriální klampování u 27 pacientů, jež podstoupili resekci ledviny s ICG, a tím se vyvarovali klampování „zdravého“ renálního parenchymu. Maximální ztráta glome‑ rulární filtrace tři měsíce po výkonu byla 1,6 % proti 14 % v non‑ICG části studie (17). Bjurlin a kol. publikovali při užití superselektivního arteriálního klampování s ICG 6,2% pokles v hodnotách glo‑ merulární filtrace v průběhu dvou týdnů po ope‑ raci (13). Kočárek a kol. publikovali výsledky použití ICG u 52 pacientů při resekci ledviny, k identifikaci tumorózní tkáně aplikovali intravenózně bolus 1,5 ml roztoku ICG při jeho koncentraci 2,5 mg/ml roztoku (18) (obrázek 2a, b). ROBOTICKÁ RADIKÁLNÍ PROSTATEKTOMIE Radikální prostatektomii můžeme doplnit ICG zobrazením ke zlepšení identifikace neurovasku‑ lárního svazku. Kumar a kol. popsali 30 % neuro‑ vaskulárních svazků, které byly lépe identifikova‑ telné během nervy šetřícího výkonu při použití ICG (14). Stupeň šetření nervů během výkonu koreluje s funkčními výsledky, ICG je tak slibnou metodou ke zlepšení postoperační kontinence a erektilní funkce. Klein Jan a kol. popsali hyb‑ ridní fluorescentní ICG radiodetektor, který byl