ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2019

34 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2019; 23(1): 30–35 ASLO. Při pozitivních výsledcích těchto vyšetření tak máme podezření např. na poststreptokokovou glomerulonefritidu a v takovém případě je třeba dítě odeslat k dětskému nefrologovi. Je‑li odpověď na otázku a) negativní, následuje: b) Jsoupřítomny symptomy infekcemočových cest (dysurie, strangurie, polakisurie, zvýšená těles- ná teplota)? Při pozitivní odpovědi je vhodné dopl‑ nit komplexní vyšetření moči (kultivace moči) a při stanovení diagnózy infekce močových cest zahájit terapii. Při negativní odpovědi na otázku b) následuje: c) Jsou přítomny symptomy urolitiázy (resp. renální koliky)? Při pozitivní odpovědi je pak vedle standardního UZV vhodné doplnit prostý nativní nefrogram, pří‑ padně spirální nativní CT (je‑li to technicky možné, tak v low‑dose režimu), event. MR, dále vyšetření moči, případně i stanovení např. kalcium/kreatini‑ nového indexu v moči. Jde de facto o diagnostiku urolitiázy a následně její řešení, které je v rukou dět‑ ského urologa. Při negativní odpovědi na otázku c) je na řadě otázka: d) Je anamnéza traumatu? Pokud ano, je třeba doplnit v prvé řadě standard‑ ní zobrazovací metody jako UZV, CT event. MR. Při nalezení abnormalit (ve smyslu traumatických změn) je pak příslušné řešení v rukou dětského urologa. Je‑li i na otázku d) negativní odpověď, tak se ob‑ vykle spouští algoritmus komplexního došetřování vesměs v úzké spolupráci s dětskýmnefrologem (2). NA CO PAMATOVAT U MIKROSKOPICKÉ HEMATURIE? Vzhledem k nemalému výčtu vesměs nefrolo‑ gických diagnóz, jež se uvádí jako možné příčiny mikroskopické hematurie, patří podrobnější došet‑ řování spíše do rukou dětského nefrologa. Úloha urologa spočívá de facto ve vyloučení anebo potvrzení urologicky řešitelných příčin (tumory, urolitiáza, vývojové anomálie, obstrukční uropatie, traumata, infekce močového ústrojí atp.). Zvláštním pojmem je tzv. intermitentní mi- kroskopická hematurie , jež může být spojena i s traumatem (což se týká zvláště dětí s anomálie‑ mi urotraktu), dále je při febrilii, nebo po zvýšené námaze. Perzistující mikroskopická hematurie bez proteinurie bývá obvykle benigní (2). A u monosymptomatické mikroskopické hema‑ turie platí, že nejsou‑li tři po sobě jdoucí (v interva‑ lech 1–4 týdny) vyšetření moči na mikroskopickou hematurii (dipstick) pozitivní a jsou‑li přitom veške‑ rá základní vyšetření negativní (fyzikální vyšetření bez patologického nálezu, negativní UZV, normo‑ tenzní atd.), je možné pacienta vyřadit z dalšího sledování (2). ZÁVĚR Hematurie ať už mikroskopická nebo mak‑ roskopická vždy vyvolává obavy jak na straně pacienta, resp. rodičů, tak lékaře. V běžné praxi do urologické ambulance přichází rodiče s dítětem většinou s makroskopickou hematurií. Nejčastější příčinou makroskopické hematurie u dětí ve střed‑ ní Evropě jsou infekce močových cest, následují traumata (vč. cizích těles), různé koagulopatie, tumory urogenitálního traktu, urolitiáza a rov‑ něž zde patří celá řada „nefrologických diagnóz“ (glomerulonefritidy atp.). Až u 40 % případů mak‑ roskopické hematurie u dětí není její příčina objas‑ něna a v případě mikroskopické hematurie není příčina nalezena až v 80 % případů. Cílem tohoto sdělení bylo shrnout základní poznatky o hema‑ turii u dětských pacientů, možnosti diagnostiky příčin hematurie z pohledu urologa v korelaci s doporučeními ESPU a poukázat i na úskalí při diagnostice příčin hematurie u dětských pacientů. LITERATURA 1. Utsch B, Klaus G. Urinalysis in children and adolescents. Dtsch Arztebl Int. 2014; 111: 617–626. 2. Subramaniam R, Radmayr Ch, Leclair MD, et al. Paediatric Urology Web Book. 3. vydání. European Society for Paediatric Urology. Publikováno 20/10/2015. Dostupné na www.espu.org. 498.