ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2019

195 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2019; 23(3): 194–202 SUMMARY Novák V, Veselý Š. PSA and its isoforms as mod‑ ern markers of prostate cancer. The growing incidence of prostate cancer is a clear reason for further research in the field of diagnosis and treatment of this disease. There has been huge progress made in the treatment of localized disease, even bigger in the treatment of advanced stage of prostate cancer. However, day- to-day practice shows persistent shortcomings in diagnostic methods, especially the limited risk assessment of patients. Due to the current trends in prostate cancer treatment, it is apparent that it is not only necessary to distinguish patients who have or do not have prostate cancer, but most im‑ portantly to identify those who are at risk and need to be treated aggressively. A standard, practice and time proven marker, at least partially meeting these requirements, is the prostate specific antigen (PSA). The aim of this article is to demonstrate the advantages and disadvantages of using this tra‑ ditional marker and to present recently identified PSA isoforms that, in combination with standard PSA, can clarify the diagnosis and detection of at-risk patients. KEY WORDS Isoforms, markers, prostate cancer, prostate specific antigen, risk assessment. ……… ÚVOD Karcinom prostaty se stal v posledních de‑ sítkách let díky zlepšujícím se diagnostickým metodám v čele s prostatickým specifickým antigenem (PSA) nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním u mužů a druhou nej‑ častější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění. Roční počet nově diagnostikovaných karcinomů prostaty je pouze v Evropě odhadovaný na 2,6 milionů (1). Nárůst incidence je každý rok o 2–3 % (2). Tento nárůst detekce především časných stadií je jednoznačně na vrub rozšíření využívání PSA. Pozitivním důsledkem tohoto rozšíření je dle mnoha studií prokázaný pokles pokročilých stadií karcinomu prostaty včetně prodloužení nádorově specifického přežití (3, 4). V průběhu posledních let se však objevil i negativní dopad téměř plošného zavedení PSA, a to právě v de‑ tekci významného množství nízcerizikového, tzv. klinicky nesignifikantního karcinomu. Takový karcinom by v dlouhodobém horizontu pacienta velmi pravděpodobně zdravotně neohrozil. Na‑ opak radikální léčba klinicky nesignifikantního karcinomu s sebou nese nemalá rizika nežá‑ doucích účinků, které mohou významně snížit kvalitu života pacienta. Tento fenomén se nazval tzv. overtreatmentem a právě jeho snižování je jedním z cílů zavádění nových markerů. Potřeba hledání nových markerů, které by zvýšily schop‑ nost odlišení rizikovosti pacientů společně se standartním PSA, je tedy jednoznačná. Právě v kombinaci jednotlivých markerů se zdá být budoucnost jejich využití. Ideální marker nebo markery by tedy zvýšily jinak nízkou přesnost samotného PSA v predikci rizikovosti karcino‑ mu prostaty. Všichni víme, že možností léčby karcinomu prostaty dle současných doporučení Evropské urologické asociace (EAU) je celá řada, počínaje aktivním sledováním u nízcerizikových karcinomů po klasické operační či onkologické metody (5). A právě při rozhodování o léčebném postupu by byly jistě další ukazatelé rizikovosti pacienta vítány. Izoformy PSA se zdají být v tom‑ to směru velmi nadějnými markery a jejich pou‑ žití v klinické praxi by mohlo usnadnit naše často složité rozhodování o léčbě a osudu pacienta. SOUČASNÉ VYUŽÍVÁNÍ PSA A ODVOZENÝCH HODNOT Zavedení PSA způsobilo skutečný zlom v dia‑ gnostice karcinomu prostaty a umožnilo přede‑ vším diagnostikovat časnější stadia tohoto one‑ mocnění. S rozšiřováním tohoto markeru se však také objevila řada nedostatků a otázek, které jsou s jeho použitím spojené. Především jde o fakt, že zvýšená hladina PSA byla prokázána i u řady dal‑