ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2019

253 KAZUISTIKA Ces Urol 2019; 23(3): 250–254 prokázaly, že bilaterální synchronní renální karcinom má podobnou prognózu jako unilaterální. Dále studie odhalila, že u bilaterálního synchronního karcinomu je oproti unilaterálnímu signifikantně vyšší výskyt multifokality nádoru (54 % 16 %) a papilárního typu nádoru (19%12%) (1, 8). Grimaldi a spol. ve studii, kte‑ rá zahrnovala 698 pacientů s nádorem ledviny, zastihli bilaterální tumor u 33 pacientů (5 %). U 4 ze 33 (12 %) byl diagnostikován VHL (VonHippel‑Lindau syndrom), či dědičný renální karcinom a 29 ze 33 (88 %) mělo nehereditární formu bilaterálního tumoru ledvin. Byl zde prokázán signifikantní rozdíl ve velikosti tumoru u synchronního a asynchronníhobilaterálníhonádoru (medián 4 cm 2,8 cm) (9). Většina pacientů s nádorem ledviny je asympto‑ matická, polovina z nich je diagnostikována zcela náhodně při ultrazvukovém vyšetření břicha. Jen malá část se projeví bolestí v boku či hematurií. V diagnostice nádorů ledvin jsou základem zob‑ razovací metody, především ultrasonografie, která od sebe odliší solidní a cystické útvary ledvin. Dále pak CT vyšetření a magnetická rezonance (2, 5, 8). Základem léčby lokalizovaného onemocnění je operační řešení, radikální nefrektomie či resekce ledviny (3). Stejně je tomu i u bilaterálních nádorů ledvin. Oproti metachronnímu bilaterálnímu tu‑ moru je volba operačního řešení u synchronního typu nádoru složitější. Jedná se o rovnováhu mezi zachováním ledvinného parenchymu a komplet‑ ním, onkologicky bezpečném odstranění tumo‑ ru, které má vždy přednost. Rozhodnutí o typu operačního zákroku závisí především na velikosti tumoru, jeho uložení a v neposlední řadě také na celkovém stavu pacienta (1, 2, 8). Nejvhodnější volbou pro prezervaci ledvinného parenchymu je bilaterální resekce ledvin. V takovém případě se obvykle přistupuje nejdříve k resekci na stra‑ ně s rozsáhlejším tumorem s cílem eliminace co nejvíce nádorových buněk. Vzhledem k velikosti tumorů je někdy nutné zvolit radikální nefrektomii na jedné straně, v kombinaci s resekcí ledviny na straně druhé. V těchto případech je doporučo‑ váno nejdříve provést nefrektomii a poté resekci ledviny na druhé straně. Pouze jedná‑li se o vyso‑ ce rizikový nádor, volí se nejdříve resekce ledviny v první době před radikální nefrektomií. Tento postup se volí pro eventuální možnost přípravy pacienta na hemodialýzu v situaci, kdy během resekce ledviny dojde ke komplikacím s nutností radikální nefrektomie. Jsou‑li bilaterálně tumory rozsáhlé, přistupuje se i k oboustranné radikální nefrektomii s vědomím nutnosti následné dialy‑ zační léčby či transplantace ledviny (2). Alterna‑ tivní metodou léčby je u pacientů, kteří jsou příliš rizikoví pro operační řešení, radiofrekvenční ablace či kryoablace tumoru (8). Do studie, kterou provedl Hu a spol. bylo zařa‑ zeno celkem 32 pacientů s bilaterálním synchro‑ ním renálním karcinomem. Dle velikosti nádoru, jeho lokalizace a dle stavu pacienta byl volen typ operačního řešení. U osmi pacientů bylo zvoleno operační řešení bilaterálních nádorů v jedné době, u zbylých byla operace provedena ve dvou do‑ bách s odstupem čtyř až osmi týdnů. U patnácti pacientů byla zvolena radikální nefrektomie na straně jedné s parciální resekcí tumoru ledviny na straně druhé. U devíti pacientů byla provedena bilaterální parciální resekce ledviny. Pooperačně se vyskytla elevace kreatininu a snížení glomeru‑ lární filtrace u pěti pacientů, ani jeden z nich však nevyžadoval hemodialyzační léčbu (2). Spolu se stárnoucí populací bude i nadále pod‑ stupovat operační zákroky stále více lidí nad 80 let. Ve studii, kterou provedl Chung a spol., bylo zařazeno celkem 404 pacientů nad 80 let podstupujících nej‑ různější elektivní operační výkony. Jako nejčastější pooperační komplikace se u 12,9%pacientů vyskytly respirační obtíže. Druhou nejčastější pooperační kom‑ plikací byla infekce, dále pak šok, neurologické obtíže, kardiovaskulární komplikace, či zhoršení renálních pa‑ rametrů. Ve studii bylo také prokázáno, že vyšší riziko pooperačních komplikací mají obecněmuži a častěji se komplikace vyskytují u zákroků prováděných v cel‑ kové anestezii. Rozvoj pooperačních komplikací však závisel především na celkovém stavu pacienta před operací. Volba indikovat zda operační řešení by vždy měla být závislá nejen na věku pacienta, ale přede‑ všímna jeho biologickémstavu, benefitech operace a v neposlední řadě také na přání pacienta (6). Ve studii, kterou provedli Staehler a spol., bylo zařazeno celkem 117 pacientů ve věku nad 74 let s nádorovou masou ledviny. Pacienti podstoupili radikální nefrekto‑