ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2019

181 EDITORIAL Ces Urol 2019; 23(3): 181–182 Editorial Vážené kolegyně, vážení kolegové, mílí přátelé, po příjemně optimistickém předvolebním edi‑ torialu prof. Marko Babjuka a otcovsky laděném editorialu prof. Tomáše Hanuše není jednoduché vybrat téma, které by zaujalo širokou obec našich urologů, od těch, kteří poprvé drželi cystoskop v rukách před týdnem, po zkušené kliniky, které nemůže nic překvapit. Správně tušíte, že se nemo‑ hu vyhnout dětské urologii. Vedle toho mi však na stůl v červenci přistála nová, byť netrpělivě očeká‑ vaná vyhláška o vlastním specializovaném výcviku v urologii. Jako člena akreditační komise urologie mě nemile překvapilo, že z ní vypadla jedna dů‑ ležitá věta. Ale nejprve k té dětské urologii. Jak víte, dět‑ ská urologie má v České republice velkou tradi‑ ci a Československo bylo první zemí v Evropě, které zavedlo oficiální certifikované nástavbové vzdělávání v dětské urologii již v r. 1981. Od té doby se mnohé změnilo a dvouletý evropský edukační program European Board of Paediatric Urology byl nastartován v r. 2004 s udělováním titulu Fellow of European Academy of Paediatric Urology (FEAPU). Ale zpět k nám. Ve snaze usnadnit edukaci pro všechny regiony a zatraktivnit další vzdělá‑ vání po atestaci v základním oboru byla většině nástavbových oborů zkrácena minimální doba vzdělávání (vyhláškou v r. 2018), z toho dětské urologii na 1,5 roku. I vedoucí pracovníci v urolo‑ gii poukazovali na to, že doba edukace je dlouhá, zejména kritizovali nutnost strávit půl roku mimo pracoviště na dětské chirurgii nebo na dospělé urologii pro školence vycházející z urologie, resp. dětské chirurgie. Zkrácení edukace o šest měsí‑ ců tedy bude muset nejvíce postihnout právě tuto povinnou doplňkovou praxi. Pro usnadnění edukace menším centrům dětské urologie se také plánuje rozdělit edukaci v dětské urologii na akreditovaná pracoviště I. a II. typu. Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo usilo‑ vat o grantovou podporu na MPSV pro dětské nástavbové obory. Záměrem je nejen vytvořit stabilní nový vzdělávací program, ale i podpořit regiony, které mají potřebu a zájem o odborníka v nástavbovém oboru (náhrada mzdy a hrazení všech edukačních aktivit). Grant však do dneš‑ ního dne nebyl schválen a zároveň se tím odda‑ luje vyhlášení nového zkráceného vzdělávacího programu. V ČR je v současné době 8 center dětské urolo‑ gie, z toho 6 s plnou akreditací, 20 dětských urologů a 5 školenců v dětské urologii. V této statistice patří‑ me k evropské špičce, přesto jsou regiony, kde dět‑ ský urolog chybí. Se vznikem dalších center souvisí debata, která běží i na evropské úrovni, o provádění standardních bazálních a standardních pokročilých a superspecializovaných výkonů (centralizovaná péče). Ta ovlivní i zájem nových školenců o obor dětská urologie, ale také jejich kompetence. Mladým urologům bych chtěl vzkázat, ne‑ bojte se dětského pacienta, jejich krásných ma‑ minek a pokorných otců, všem dokážete hodně pomoci. Zjistíte, že komunita dětských urologů je přátelská nejen u nás, ale všude ve světě. Ne‑ bojte se oslovit svého šéfa či jakéhokoli dětského urologa s dotazem: Mohla bych /Mohl bych vám pomoci v dětské urologii? A nakonec k té chybějící větě. Z nové vyhlášky o vlastním specializovaném výcviku vypadla po 14 letech možnost nahradit dvě otázky ústní atestační zkoušky úspěšně složenou zkouškou European Board of Urology. Věřím, že tato změna neodradí naše mladé školence a že neztratí mo‑ tivaci dále se hlásit a podstupovat tyto zkoušky EBU; věřím, že v tomto směru nepoleví ani tlak jejich vedoucích pracovníků a školitelů. Česká urologická společnost maximálně podporuje účast mladých lékařů na edukačních akcích u nás a v zahraničí a snad zůstane i finanční podpora úspěšným absolventům FEBU zkoušek. Jedinečný blokový edukační kurz EUREP se koná v Praze, jen je nutné se včas a rychle přihlásit. Jsem optimista! Stejně jako profesor Tomáš Hanuš i já po dlouhém období končímsvůj mandát v řídících funkcích České