ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2020

23 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(1): 18–25 s derivací horních močových cest, především po operaci pro litiázu a po transplantaci ledviny. IMC spojená s derivací horních močových cest je zatížena vyšší incidencí rezistentních bakterií ve srovnání s komunitně získanými IMC (11, 12, 13). Prospektivní studie analyzovala 209 pacientů s derivací horních močových cest (JJ stentem, nefrostomií a kombinovaným nefrostomicko­ ‑ureterálním stentem). Byly identifikovány nejčas‑ tější patogeny způsobující IMC u těchto pacientů a míra jejich rezistence (tabulka 4). Nejčastěji byly multirezistentní bakterie detekovány u pacien‑ tů s kombinovaným nefrostomicko‑ureterálním stentem (58,3 %), dále u pacientů s nefrostomií (47,1 %) a nejméně u pacientů se zavedeným JJ stentem (28,6 %) (14). OBECNÁ DOPORUČENÍ PRO PREVENCI ŠÍŘENÍ A LÉČBU INFEKCÍ ZPŮSOBENÝCH REZISTENTNÍMI BAKTERIÁLNÍMI KMENY Mnoho epidemiologických studií prokázalo zvyšující se incidenci multirezistentních kmenů bakterií způsobujících IMC (8, 10, 15, 16, 17). Mezi základní opatření ke snížení rezistence bakterií patří racionální užívání antibiotik dle aktu‑ ální epidemiologické situace. V případě empirické antibiotické terapie je následně nutná její úprava dle výsledků kultivačního vyšetření, které by mělo být odebráno před podáním první dávky antibio‑ tika. Dodržení doporučené délky léčby je rovněž nezbytnou součástí prevence nárůstu incidence rezistentních kmenů. Zvláštní kapitolu představuje asymptomatic‑ ká bakteriurie (ABU). Dle posledních výzkumů působí ABU preventivně proti symptomatickým epizodám IMC. Léčba ABU zvyšuje incidenci akutních symptomatických uroinfekcí a v popu‑ lačním kontextu vede k selekci rezistentních bak‑ teriálních kmenů (18). Jediné dvě výjimky z toho‑ to pravidla jsou pacienti před endourologickými výkony, během kterých dojde k porušení slizniční bariéry, a těhotné ženy. Bakteriurie během en‑ doskopických urologických operací je rizikovým faktorem pro infekční komplikace včetně urosep‑ se (22). U těhotných žen vyplývá z historických studií, že neléčená ABU přináší zvýšené riziko symptomatické uroinfekce, předčasného porodu a nižší porodní hmotnosti plodu. Avšak nedávná, kvalitativně lepší prospektivní kohortová studie zpochybnila i tyto závěry (23). Poněkud překva‑ pivě se dnes nedoporučuje screening a léčba ABU ani před plánovanou ortopedickou operací s implantací kloubní náhrady, ani u pacientů po transplantaci ledviny (18, 19, 20). Součástí prevence nárůstu bakteriálních re‑ zistencí je také racionální antibiotická periope‑ rační profylaxe. Užívání antibiotické profylaxe před urologickými výkony je určeno doporu‑ čeními Evropské urologické společnosti. Volba profylaktického antibiotika závisí od aktuální lokální epidemiologické situace. Širokospektrá antibiotika jsou rezervována pro terapii, niko‑ liv pro profylaktické užití. K podání antibiotika by mělo dojít 30–60 minut (rozhodně ne déle než dvě hodiny) před operací, v jediné dávce. V případě dlouhého výkonu může být profyla‑ xe rozšířena o další podání, maximálně však do 72 hodin po operaci (21). Tab. 4.  Procentuální zastoupení rezisteních bakterií v závislosti na typu derivace horních močových cest Tab. 4.  Multi-drug resistant bacterial strain rates depending on the type of upper urinary tract diversion JJ stent Nefrostomie Kombinovaný nefrostomicko-ureterální stent Enterobacteriaceae rezistentní vůči cefalosporinům III. generace 30, 4 % 54 % 72,2 % ESBL pozitivní Klebsiella spp . 66,7 % 58 % 70 % Pseudomonas spp. rezistentní ke karbapenemům 16 % 41,2 % 25 %