ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2020

45 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2020; 24(1): 42–50 K měření objemu nádorového ložiska jsme pou‑ žili morfometrický software NIS Element AR (Ni‑ kon, Japan). Obsah vyznačené plochy nádoru byl násoben tloušťkou řezu. Objem nádoru byl pak součtem objemů nádoru v jednotlivých řezech. Laboratorní vyšetření Patologický preparát byl po výkonu fixován 10% formolem, prostata barvena tuší. Vyšetření močové‑ homěchýře bylo provedeno formoumakrobloků se zhotovením1–2mikroskopických řezů z jednotlivých bloků, barvených metodou hematoxylin‑eosin. Prostata byla vyšetřena u pacientů v letech 2009– 2014 (42 pacientů) metodou standardních bloků. Pre‑ parát byl rozdělen na 2–3 příčné řezy, každý z nich pak rozdělen na 4 bloky. Z každého bloku byly zhotoveny 1–2mikroskopické řezy, které byly barveny standardní metodou hematoxylin‑eosin. V letech 2015–2019 byla prostata vyšetřena u 49 pacientůmetodou celoploš‑ ných řezů (WMS). Z prostaty, která byla barvena tuší, byly zhotoveny celoplošné 3mmsilné řezy. Z každé‑ ho tohoto bloku pak 1–2 mikroskopické řezy, které byly barveny metodou hematoxylin‑eosin. Interval follow‑up kontrol nebyl zcela standar‑ dizován a byl v rozmezí 2–6 měsíců v závislosti na klinickém stavu a probíhající adjuvantní léčbě. Data vycházejí z elektronické zdravotní dokumentace. V rámci hodnocení léčebných výsledků jsme definovali specifické přežití na KM (bladder cancer specific survival) jako dobu od data RCT do data úmrtí na KM nebo poslední follow up kontroly (cenzorovaná data). Progresi na IKP jsme definovali od provedení RCT do doby biochemické recidivy, která byla definovaná elevací, PSA po RCT nad 0,2 ng/ml (6). Výsledné hodnoty uvádíme jako průměr a směrodatnou odchylku, případně rozpětí. Sta‑ tistické zpracování s použitím Fischerova exakt‑ ního testu, binomického testu a Kaplan‑Maier analýzy s použitím log rank testu, vše s hladinou významnosti 5 %. Pro statistické zpracování byl použit software SPSS 18 (IBM, USA). VÝSLEDKY Do souboru jsme zařadili 91mužů po RCP. Jeden pacient s abnormálním PSA (13,2 ng/ml) a pato‑ logickým nálezem per rektum před provedenou RCP nebyl v souboru hodnocen. Histopatologická charakteristika KM uvedena v tabulce 1. Incidentální KP jsme diagnostikovali u 22 pa‑ cientů (24,4 %). Významný rozdíl byl v závislosti na metodě vyšetření prostaty (Tab. 2). Zatímco při vy‑ šetření metodouWMS byl nalezen IKP u 21 pacientů (43,8 %), při vyšetření prostaty metodou bloků jen u jednoho pacienta (2,4 %). Při histopatologickém hodnocení IKP jsme zaznamenali stadium pT2a u 13 pacientů (59,1 %), stadium pT2b u pěti pacientů (22,7 %), stadi‑ um pT2c u tří pacientů (13,6 %) a stadium pT3a u jednoho pacienta (4,5 %). Hodnota Gleasono‑ va skóre ≤ 6 byla u 16 pacientů (72,7 %), GS 7 (3+4) u 27,3 % souboru, GS 7 (4+3) a vyšší jsme nezaznamenali. Poměr monofokálního a multi‑ fokálního IKP byl stejný. U všech pacientů byl IKP lokalizován v periferní zóně prostaty, u jednoho pacienta byl navíc přítomen v přechodové zóně. Z rizikových faktorů jsme hodnotili perineureální šíření, které jsme zaznamenali u 31,8 % pacientů, a lymfangioinvazi, která byla nalezena u jednoho pacienta (4,5 %). Extraprostatické šíření nádoru jsme zazname‑ nali u jednoho pacienta (4,5 %), invazi do semen‑ Tab. 2.  Celkové výsledky incidence IKP v závislosti na metodě zpracování preparátu prostaty Tab. 2.  Overall results of incidental prostate cancer depending on the histopatological processing Rok Počet RCP (jen muži) Nález incidentálního karcinomu prostaty Metoda vyšetření n = počet n n % z počet RCP 2015–2019 48 21 43,8 % WMS 2009–2014 42 1 2,4 % B RCP – radikální cystoprostatektomie WMS – Whole-Mount Section technika B – příprava preparátu metodou standardních bloků