ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2020

94 KOMENTÁŘ Ces Urol 2020; 24(2): 94–95 Komentář k práci Drlík P, Čermák M. Rekonstrukce bulbární uretry po rozsáhlém zánětlivém abscedujícím procesu v oblasti hráze na podkladě cizího tělesa (video) Ces Urol 2020; 24(2): 90–93 Autoři prezentují málo frekventní nález abscesu v oblasti perinea spojený s poraněním uretry cizím tělesem. Zdůrazňují naprosto správně metodiku přístupu k těmto afekcím s ohledem na racionální postup v souvislosti s rekonstrukcí uretry. Uvedený případ mo no zařadit do kategorie tzv. „urethral stricture disease“, kde inflamace vede k různému stupni spongiofibrózy, která se šíří od poranění oběma směry a postihuje tak zú ením mnohem delší část uretry. Proto je preferována substituční uretroplastika před end to end ana‑ stomózou i v případě, e by tato rekonstrukce byla technicky proveditelná. Naopak tzv. „urethral stricture“, striktura uretry, která vzniká následkem instrumentace či úderu v bulbární oblasti, představuje zpravidla velmi krát‑ ké zú ení spojené s místními změnami vaskularity uretry. V této kategorii, kde je lumen uretry ve velmi krátkém úseku redukováno na 5 Ch, má naopak end to end anastomóza dobré pooperační výsled‑ ky. Je nejjednodušší a rychlou formou rekonstrukce s minimální četností pooperačních komplikací, kam nutno zařadit zejména postmikční driblink, erektilní dysfunkci či problémy s ejakulací. Za jednoznačně správné je nutno pova ovat zalo ení punkční epicystostomie. Dlouhodobá in‑ zerce permanentního katétru, který prochází zá‑ nětem tě ce posti ené uretry a jejího okolí, mů e bránit kvalitní pooperační ošetřovatelské péči, navíc není pro pacienta komfortní nejenom pro vlastní přítomnost, ale i pro jeho poměrně časté výměny v prvním pooperačním období. Vícedobé řešení je zárukou úspěšné léčby, jak je zde prezentováno. Toto je základní a důle itý odkaz této prezentace. Je pozoruhodné, jak si Johansonova technika, poprvé prezentovaná v 50. letechminulého století, udr uje stále svou indikaci. V první době auto‑ ry provedená sutura ků e s okraji uretrální ploténky vytvořila provizorní perineální uretrostomii, kterou je častomo né, po sanaci zánětu, vyu ít i pro spontánní močení v sedě. Taková situace dovoluje odstranit epicystostomii a debacilovat moč před další fází re‑ konstrukce. Nutno však varovat před snahou vytvo‑ řit v první době rekonstrukce v zánětlivém terénu např. trvalouperineální uretrostomii pomocí iveného laloku (Barbagli), neboť je velká pravděpodobnost jejího selhání. Vedle zmíněné derivace moče punkč‑ ní epicystostomií je při iniciálním ošetření důle ité vytvořit široký otevřený přístup do oblasti posti ené zánětem, zajištěný drény. V pooperační péči je, ved‑ le celkově podávaných antibiotik s dobrou citlivostí na agens, vhodné vyu ít antibiotikum i místně v roz‑ toku například s aquou pro injectione. Často jsou vyu ívány i proplachy s persterilem či peroxidem, a to i několikrát denně. Interval mezi operacemi je nutno jistě volit indivi‑ duálně, dle lokálního nálezu. Delší časový interval ne tři měsíce je určitě v dy výhodou, zvláště pokud by se jednalo o rozsáhlejší rekonstrukci ne byla provedena v tomto případě. Pokud by uretrální ploténka nebyla dostatečně kvalitní, je mo né zvá it její rekonstrukci pomocí bukálního štěpu. V případě, e zánětlivý pro‑ ces zcela zklikviduje část uretry, její substituce v oblasti perinea opět probíhá v odstupuminimálně tří měsíců