ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2020

128 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2020; 24(2): 126–131 V současné době je na problematiku kryptor‑ chismu nahlí eno jako na endokrinopatii (4). Vlivem porušené endokrinní regulace u chlapců s kryp‑ torchismem pozorujeme abnormální proliferaci a dozrávání zárodečných buněk, co mů e mít do budoucna za následek sní ení fertility a výskyt testikulární neoplazie (1, 5, 6). Incidence kryptorchismu je udávána mezi 1–3 % chlapců narozených v řádném termínu. Vzhledem k faktu, e během minipuberty mů e dojít k do‑ končení spontánního sestupu, je skutečný výskyt kryptorchismu u chlapců narozených v řádném ter‑ mínu v jejich roce věku 0,8 %. Daleko vyšší incidence (15–30 %) je u předčasně narozených chlapců (1). Nesestouplé varle diagnostikujeme palpačním vyšetřením. Pro klinickou praxi je nejdůle itější roz‑ dělení na varle hmatné a nehmatné (1, 3). Přibli ně 20 % nesestouplých varlat je nehmat‑ ných (3). Dalšími mo nostmi k vyšetření nehmat‑ ného varlete je ultrazvukové vyšetření a palpace v celkové anestezii následovaná diagnostickou laparoskopií. Role ultrazvuku v diagnostice nehmat‑ ného varlete je předmětem debat. Pro nízkou sen‑ zitivitu a specificitu není některými autory, ale i gui‑ delines EAU/ESPU, rutinní u ívání ultrazvuku pro stanovení přítomnosti a lokalizace nehmatného varlete doporučováno (3, 7, 8). Některé studie však naopak podporují vyu ití ultrazvuku ke zpřesnění diagnostiky kryptorchismu, především k odhalení nehmatných varlat lokalizovaných v třísle (9, 10, 11). Laparoskopie je v současnosti hojně vyu ívaná metoda v diagnostice a léčbě nehmatného varlete. Laparoskopie spolehlivě identifikuje intraabdomi‑ nálně ulo ené varle, ale u některých pacientů je nutné následně provést revizi tříselného kanálu (12). Studie týkající se polohy a viability nehmat‑ ných varlat jsou prováděny na malých pacientských souborech, proto je v jejich incidenci značná varia‑ bilita (13). Pou ití laparoskopie u ka dého pacienta s nehmatným varletem tak mů e výkon prodlou it a mů e být nadbytečné (12). SOUBOR PACIENTŮ A METODIKA V retrospektivní studii byly vyhodnoceny nálezy u 228 chlapců, kteří byli operováni pro vrozený nebo získaný kryptorchismus v letech 2017 a 2018. Dia‑ gnostika kryptorchismu byla provedena fyzikálním vyšetřením nejdříve v sedmém měsíci ivota, po dokončení minipuberty. Základemdiagnostiky byla palpace v poloze vsedě, ideálně po zklidnění vyšet‑ řovaného chlapce. Dle fyzikálního nálezu byli paci‑ enti rozděleni do skupiny hmatných a nehmatných varlat. Operační výkon byl indikován u všech chlapců s nesestouplým varletem a byl naplánován tak, aby byl proveden v souladu s guidelines EAU/ESPU nej‑ později do 18 měsíců věku (3). Odklad operace byl nejčastěji v důsledku onemocnění chlapce v pláno‑ vaném termínu operace nebo při špatné spolupráci s rodiči. V pozdějším věku byli operováni pacienti se získaným kryptorchismem (chlapci, u kterých došlo Bez revize dutiny břišní 22 varlat (36,7 %) < 2 cm od vnitřního prstence – 22 varlat Ageneze + atrofie 9 varlat Revize dutiny břišní 11 varlat (18,3 %) Orchidopexe 13 varlat Orchiektomie (rezidua) 14 varlat 257 varlat 60 (23,3 %) nehmatných Tříselná lokalizace 27 (45 %) Břišní lokalizace 33 (55 %) < 2 cm od vnitřního prstence – 2 varlata Obr. 1.  Perioperační nálezy u chlapců s diagnózou nehmatného varlete