ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2020

130 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2020; 24(2): 126–131 i v léčbě nehmatného varlete (13). Po zjištění intra‑ abdominální anatomie cévního zásobení varlete a chámovodu, (ne)přítomnosti viabilního varlete, jeho mobility a vzdálenosti od vnitřního prstence tříselného kanálu, je mo né rozhodnout o dalším léčebném postupu (13). Problém nastane, pokud je při laparoskopii zjištěn normální průběh spermatic‑ kých cév a chámovodu do tříselného kanálu. Pak je nutná jeho revize a provedení laparoskopie je tedy nadbytečné, prodlu ující operační výkon a zatě‑ ující pacienta. V incidenci polohy a také viability nehmatného varlete je mezi jednotlivými studiemi výrazná variabilita. Z literatury vyplývá, e 35–82 % varlat je atrofických. Naprostá většina neviabilních varlat bývá ulo ena extraabdominálně, k torzi do‑ chází a po sestupu do šourku. Pouze malý podíl na incidenci neviabilních varlat má vanishing testis (stav, kdy je nalezen spermatický provazec různé síly slepě končící, bez makroskopicky patrného varlete, popřípadě jen s jeho atrofickým reziduem) a ageneze varlete v dutině břišní (14). Z viabilních varlat je pak 3–39 % lokalizováno extraabdomi‑ nálně a 15–34 % naopak intraabdominální (15). Je tedy otázkou, jestli je nutné provádět laparoskopii u všech pacientů s nehmatným varletem, respekti‑ ve začínat laparoskopickou revizí břišní dutiny nebo nejprve prohlédnout tříselný kanál. V našem souboru nehmatných varlat bylo 27 (45,0 %) varlat ulo ených v třísle (z toho polovina atrofických), dalších 22 (36,7 %) varlat bylo ulo eno v břišní dutině, ale v blízkosti vnitřního prstence. Větši‑ nou se jednalo o peeping testis, které bylo při prepa‑ raci tahemza gubernákulumrelokováno do třísla. Cel‑ kemtedy u 49 (81,7%) chlapců byl dostatečný tříselný přístup, bez nutnosti revize břišní dutiny. Prohlédnout dutinu břišní bylo naopak nutné u 11 (18,3%) chlapců s nehmatným varletem, přičem v 9 případech bylo nalezeno neviabilní varle. Pro vysoké procento varlat ulo ených v třísle a u vnitřního anulu preferuje tříselný přístup Bae et al. ve studii z roku2013. Laparoskopii doporučujeprovádět výhradně u oboustranně nehmatných varlat, kdy je vyšší procento přítomnosti intraabdominálně ulo e‑ ných viabilních varlat (55,6 %), oproti jednostranným případům, kdy je procento viabilních varlat výrazně ni ší, tj. 11,3% (12). Obdobná data uvádí i Igarashi et al. ve studii z roku 2018 (16). Autoři této studie provádí nejprve revizi tříselného kanálu, pokud nenaleznou extraabdominálněulo ené varle, pak přistupují k lapa‑ roskopické revizi dutiny bříšní. Drlík et al. v práci z roku 2011 vyhodnotil nálezy u 57 chlapců s nehmatnými varlaty (celkem 65 varlat). Třináctkrát se jednalo o vy‑ sokou abdominální retenci, ale u významného počtu pacientů, celkemu26chlapců (46%), byla kdiagnostice i léčbě dostatečná tříselná revize (17). K naplánování efektivní strategie v diagnostice a léčbě nehmatného varlete řada autorůvyu íváUZvyšetření, jakonapříklad Berger et al. v publikaci z roku 2018. Spolu s UZ nále‑ zem hodnotili také kontralaterální hypertrofii varlete. Dle výsledku pak přistoupili primárně k tříselné nebo laparoskopické revizi. Vyhodnocením výsledků studie došli autoři k závěru, epři u ití UZa zohlednění kontra‑ laterální velikosti varlete se ve 41 % vyhnuli provedení laparoskopie. Kombinací UZ a fyzikálního vyšetření provedeného u pěti chlapců se autoři vyhnuli prove‑ dení jedné nadbytečné laparoskopie (11). ZÁVĚR Většina nehmatných varlat nebo jejich atro‑ fických reziduí (celkový počet 49, tj. 81,7 %) byla u našich pacientů lokalizovaná v třísle nebo v intraabdominální lokalizaci, která umo nila operační řešení z tříselného přístupu. U devíti nehmatných varlat (11,3 %) bylo nutné provést revizi břišní dutiny, 2× byla provedena orchido‑ pexe dle Fowler‑Stephense, 7× bylo odstraněno neviabilní varle. Z výsledků naší studie vyplývá, e k diagnosti‑ ce a léčbě nehmatného varlete postačil u většiny pacientů našeho souboru tříselný přístup. LITERATURA 1. Docimo SG, Canning D, Khoury A, Salle JLP. The Kelalis‑King‑Belman Textbook of Clinical Pediatric Urology, Sixth Edition, 2018. ISBN 9781482219470.