ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2020

133 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2020; 24(2): 132–140 u vybranýchpacientů s karcinomempenisu a zaslou í si zhodnocení ve větší prospektivní studii. KLÍČOVÁ SLOVA Brachyterapie, konzervativní léčba, karcinomy penisu. SUMMARY Pohanková D, Sirák I, Kašaová L, Grepl J, Paluska P, Louda M, Holub L, Špaček J, Prošvic P, Petera J. HRD brachytherapy as an organ-sparing method of treatment of early penile cancer. Background: HDR brachytherapy of penis is suitable organ-sparing method of treatment for selected patients. Material and methods: A total of 28 patients were treated at the Department of Oncology and radiotherapy at University Hospital Hradec Králové between 2002 and 2020 for early penile tumor using high-dose rate brachytherapy (HDR brachytherapy), the total dose was 18× 3 Gy, ap‑ plied twice a day. Results: The median follow-up of patients is 92 months (3,7–219). Seven patients developed recurrence of the penile cancer (25%) with me‑ dian time to recurence of 39 months (3.7–219). Six patients underwent partial amputation of penis without further recurence. Twenty patients are alive with a preserved penis, 19 of them are sexually ac‑ tive. Four patients died (1 patient of duplicate lung tumor, 3 of internal comorbidities). Five-year overall survival in our cohort is 96,4% (95% CI: 89,6–100,0%), penile cancer free survival 100%, five-year disease free survival is 77,7% (95% CI: 61,8–93,5%) and five- year survival without local reccurence is 81,1% (95% CI: 66,0–96,1%). Conclusion: Hyperfractionated interstitial high-dose rate brachytherapy with 18 times 3Gy per fraction twice daily is a promising method in selected patients with penile carcinoma and deserves further evaluation in larger prospec‑ tive study. KEY WORDS Brachytherapy, conservative treatment, penile car‑ cinoma. ……… ÚVOD Karcinom penisu patří ve vyspělých zemích ke vzácným nádorovým onemocněním, v Evro‑ pě a Severní Americe incidence dosahuje méně ne 1/100 000 obyvatel, co je < 1 % ze všech malignit u mu ů (1). Avšak v některých asijských, afrických a jihoamerických zemích je výskyt to‑ hoto onemocnění a kolem 10 % všech malignit (2). V zemích, kde je ji v dětském věku chlapcům prováděna obřízka, je incidence karcinomu pe‑ nisu blízko 0/100 000 obyvatel, jedná se mimo jiné např. o Izrael a jiné asijské a africké oblasti, kde se z nábo enských důvodů tradičně provádí cirkumcize. Je známo, e cirkumcize v dětském věku sni uje a o 70 % riziko vzniku karcinomu penisu během ivota (3). Na druhou stranu se toto onemocnění mů e rozvinout i u pacientů po předchozí obřízce, ve vět‑ šině případů se jedná o HPV asociovanou infekci (4). Celkově se odhaduje, e asi polovina nádorů penisu je asociována s infekcí lidskýmpapillomavirem, nejčas‑ těji se jedná o sérotypy HPV 16, 18, 31, 33, 45, 56 a 65. Dalšími rizikovými faktory jsou u ívání tabákových vý‑ robků, sexuální praktiky a hygiena (5, 6), v neposlední řadě také chronický zánět, kterýmů e být v souvislosti s např. lichen sclerosus nebo chronickým zánětem předko ky při fimóze (7). 95%karcinomů penisu tvoří skvamózní nádory, ostatní typy nádorů (melanom, sarkom) jsou v této oblasti vzácné. Nejčastější výskyt je v oblasti glandu a preputia. Karcinom penisu se typicky objevuje u starších pacientů (medián v USA je kolem 68 let) (8), ale nezanedbatelný výskyt je i u mladších pacientů, pro které by byl radikální chirurgický výkon mutilující fyzicky i psychicky. Mnoho pacientů v době zjištění diagnózy ije aktivním sexuálním ivotem, a proto je zásadní snahou u karcinomu in situ a T1–T2 kar‑ cinomů orgán zachovávající léčba. Z léčebných technik, které se sna í o co nejmenší poškození pacienta, mů eme jmenovat například glans resur‑ facing či laserovou terapii u velmi malých superfi‑ ciálních lézí. Při primární snaze o zachování orgá‑ nu se osvědčily i radioterapeutické metody (zevní radioterapie nebo brachyterapie). Při nemo nosti vyu ít šetrnější techniky u větších nádorů je třeba