ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2020

147 KAZUISTIKY Ces Urol 2020; 24(2): 146–151 trubici, v malé pánvi nebo progredující renální selhání, kdy je nutné zmenšit resorpční kapacitu neoveziky převedením na inkontinentní derivaci (3, 4). Obecně vede ke konverzi jakákoliv malfunkce derivace, je mů e být následkem např. infekce s nekrózou stěny derivace, mezenteriální infarzace nebo poškození radioterapií. Dalšími příčinami jsou stavy s poruchou jímací a evakuační funkce, jako jsou tě ká inkontinence moči nebo nemo nost intermitentní self‑katetrizace. Konverze ortotopické derivace na inkonti‑ nentní typ vy aduje při vytvoření ileálního kon‑ duitu de novo resekci dalších 15–20 cm ilea, co zvyšuje riziko metabolických a nutričních kom‑ plikací spojených se zkrácením střeva (např. de‑ ficit vitaminu B 12 ). Alternativou je konstrukce konduitu z materiálu ortotopické derivace (3, 4). U neoveziky s aferentní kličkou se přívodná ileální klička s implantovanými močovody pou ije jako proximální část konduitu (5). Dodatečná délka konduitu se získá re‑tubularizací části neove‑ ziky (3). Pro sní ení rizika pooperačních kom‑ plikací je zásadní, e u této metody není nutná exkludace dalšího střevního segmentu s novou střevní anastomózou a reimplantací močovodů. Prezentujeme dva případy, u kterých byla část ileálního konduitu vytvořena retubularizací stře‑ va z původní derivace. KAZUISTIKY V prvním případě se jednalo o 36letou pa‑ cientku léčenou pro adenokarcinom dělo ní‑ ho čípku (stadium IIB) konkomitantní chemo‑ radioterapií. Po 13 měsících byla nemocné při CT vyšetření diagnostikována centrální recidi‑ va adenokarcinomu. Pacientce bylo navr eno operační řešení nebo paliativní chemoterapie. Zvolila léčbu s potenciálně kurativním zámě‑ rem, proto u ní byla provedena přední pánevní exenterace s ponecháním distální části pochvy (peroperačně negativní chirurgický okraj) a de‑ rivace moče ortotopickou ileální neovezikou dle Studera. Operace byla komplikována poradiační fibrózou („frozen pelvis“). Histologicky se jednalo o endocervikální adenokarcinom G1 s minimální‑ mi známkami regrese po terapii. Nádor infiltroval čípek, hrdlo a tělo dělo ní s přesahováním do parametrií, vaginální resekční linie byla negativní, překvapující byl nález metastázy v levém vaječ‑ níku. Pacientka podstoupila adjuvantní chemote‑ rapii. Pooperačně nedošlo u pacientky k úpravě inkontinence a navíc trpěla silnými bolestmi ko‑ nečníku při postaktinické proktitidě, které byly tlumeny opiáty. Pooperační inkontinence byla pro pacientku natolik obtě ující, e 12 měsíců po přední exenteraci, kdy byla klinicky bez známek recidivy onemocnění, podstoupila exstirpaci větší části ileální neoveziky a remodelaci zbytku na ileální konduit. Pro bolesti konečníku byla pro‑ vedena axiální sigmoideostomie. Histologickým vyšetřením byla ve stěně odstraněné neoveziky zachycena lymfangioinvaze adenokarcinomu, který odpovídal dříve diagnostikovanému en‑ docervikálnímu adenokarcinomu. S konduitem Obr. 1.  Studerova ileální neovezika s mezenteriem a ureterointestinálními anastomózami Fig. 1.  Studer ileal neobladder with mesentery and ureterointestinal anastomosis