ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2020

179 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(3): 173–182 (ED) se vyskytuje až u 70%mužů s RS. Průměrná doba pro rozvoj sexuální dysfunkce a ED je asi devět let. Muži s RS a EDmohoumít i nadále zachovanou noční a psychogenní erekci, neznamená to však, že mají psychogenně podmíněnou ED. ED je v tomtopřípadě projevemmíšního postižení (38). Sexuální problémy mohou být identifikovány na třech úrovních: primár‑ ně v důsledku přímého neurologického poškození, sekundárně v důsledku tělesnéhopostižení a terciárně v důsledku psychosociálních a emocionálních faktorů (39). Sexuální dysfunkce je u pacientů s RS také úzce spjatá s neurogenní dysfunkcí DMC (40). LÉČBA EREKTILNÍ DYSFUNKCE V léčbě neurogenní erektilní dysfunkce (ED) se v první linii doporučují inhibitory fosfodiesterázy typu 5 (PDE5i) (10, 41). Všechny v současné době dostupné PDE5i se zdají být účinné a bezpečné, ačkoli u neuro‑urologických pacientů je evidence jejich účinnosti a vedlejších účinků nedostatečná. Upacientů s RS byly publikovány dvě studie popisující významné zlepšení ED při použití sildenafilu a tada‑ lafilu. Jedna studie naopak prokázala u sildenafilu jeho neúčinnost (10). Předpokladem pro úspěšnou terapii PDE5I je zachování reziduální nervové funkce, potřebné k indukci erekce. Z dalších léků, u kterých se pozorovalo zlepšení ED umužů s RS, je fampridine . Jedná se o lék, který je standardně indikován ke zlepšení chůze u do‑ spělých pacientů s roztroušenou sklerózou s EDSS skóre 4–7 s poruchou chůze. Ukázalo se, že fampri‑ din, který je primárně určený pro léčbu neurogenní spasticity, je prospěšný pro zlepšování ED ve dvou doménách dotazníku IIEF-15 u pacientů s RS, avšak s vysokým rizikem přerušení léčby v důsledku zá‑ važných nežádoucích účinků (42). Z mechanických pomůcek lze v léčbě ED do‑ poručit vakuovou pumpu, která je v neurogenní populaci vysoce úspěšná, ale na druhé straně jemezi pacienty málo populární (10). Limitace jejího použití jsou omezená manuální obratností, finančními fak‑ tory, nedostatkem spontánnosti, pocitemarteficiální erekce, obezitou/vnořeným penisem nebo antikoa‑ gulační léčbou (38). Pacientům nereagujícím na perorální terapii lze nabídnout intrakavernózní injekce nebo intrauret‑ rální aplikaci vazoaktivních látek (alprostadil, papa‑ verin a fentolamin). Bylo prokázáno, že tyto látky jsou účinné v řadě neurologických stavů, kromě jiných i v případě RS, ale jejich použití vyžaduje pečlivou Tab. 2.  Přehled preparátů v léčbě RS, u kterých byl zaznamenán výskyt uroinfekce jako vedlejší účinek léčby (IL – interleukin, INF-γ – interferon gama, TNF-α – tumor nekrotizující faktor alfa, VLA-4 – „very late antibody 4“) (36) Tab. 2.  Overviewof agents in the treatment ofMS inwhichuroinfectionhas been reportedas a side effect of treatment (IL – interleukin, INF-γ-interferon gamma, TNF-α – tumor necrosis factor alpha, VLA-4 – very late antibody 4) (36) Výskyt uroinfekce Aktívní látka Název preparátu Vliv na imunitní systém Poznámka Velmi častý ( ≥ 1/10) methylprednisolon Solu-medrol Inhibice migrace imu‑ nitních buněk, redukce prozánětlivých cytokinů (IL-2, INF-γ, TNF-α) Způsobuje exacerba‑ ci latentní infekce a maskování klinických projevů infekce mitoxantron Refador Cytostatikum Již se nepoužívá rituximab MabThera Deplece B lymfocytů alemtuzumab Lemtrada Deplece B a T lymfocytů Častý (≥ 1/100 až < 1/10) glatiramer acetát Copaxone Zvyšuje produkci protizá‑ nětlivých cytokinů jako IL-4, IL-6, IL-10 Cystitida natalizumab Tysabri Snížení migrace VLA-4 pozitivních leukocytů teriflunomide Aubagio Blokáda aktivace a prolife‑ race T a B lymfocytů Méně častý (≥ 1/1 000 až < 1/100) glatiramer acetát glatiramer acetát Viz výše Pyelonefritida