ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2020

180 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(3): 173–182 titraci dávky a některá bezpečnostní opatření (19, 24). Intrakavernózní injekční aplikace vazoaktivních léků je také první léčebnou možností u pacientů užívajících nitráty. Nejčastější komplikace této léčby jsou bolest, priapismus a fibróza topořivých těles. Vliv intrakavernózních injekcí na ejakulaci a orgasmické funkce, stejně jako jejich účinnost a dlouhodobá snášenlivost, nejsou doposud jasné (41). Intrauretrální aplikace alprostadilu je možnou, méně invazivní al‑ ternativou, ale ve srovnání s intrakavernózní aplikací je tato metoda méně efektivní (10, 38). Implantace penilní protézy u pacientů s RS je ri‑ ziková z hlediskamožných závažných pooperačních komplikací, jako je infekce nebo protruze protézy. ŽENSKÁ SEXUÁLNÍ DYSFUNKCE I když jsou sexuální dysfunkce (SD) u žen s RS velmi časté, lékařští odborníci tuto problematiku čas‑ to přehlížejí (43). Pozornost urologů se koncentruje zejména na inkontinenci, která představuje největší fyzickou bariéru sexuální aktivity. Byla potvrzena ko‑ relacemezi rozvojemSD a urodynamickýmnálezem nízké kapacity, „compliance“ měchýře a vysokým detruzorovým tlakem (P detmax ) (10). Nejčastěji popi‑ sovanou SD u žen s RS je snížení libida, orgasmická porucha (hypo/anorgasmie), snížení dotekových vjemů ze stehenních a genitálních oblastí v důsledku porušení senzitivní inervace a nedostatečná vagi‑ nální lubrikace s následnou dyspareunií (37). Bohu‑ žel u žen nemáme k dispozici tolik terapeutických možností jako vmužské populaci. Údaje o sildenafilu v léčbě poruchy libida a orgasmu jsou nedostatečné a hlavně kontroverzní (10). Ačkoli existují dobré důka‑ zy o tom, že psychologická intervence je účinná při léčbě poruchy libida a orgasmických poruch u žen, v neurologické populaci pacientek chybí studie, které by toto tvrzení podpořily (10). Psychoterapie SD vyžaduje multidisciplinární týmovou spolupráci specialistů, obou partnerů a společnosti. Spolupráce byměla být založena na víře pacientů, že i přes jejich postižení jsou stále sexuálními osobami se schop‑ ností sdílet lásku, intimitu a navazovat vztahy (37). Psychoterapeutické postupy vyžadují dostatečný prostor a hlavně čas, který urologové nejsou schopni v denní klinické praxi poskytnout. I proto existuje potřeba vzniku specializovaných doporučení nebo center zabývajících se touto problematikou (9). SHRNUTÍ Současná medicína dokáže vyřešit většinu dysfunkcí spojených s RS, a tím zlepšit kvalitu života postižených pacientů. Integritu osobnosti pacienta s RS lze zachovat jenom v případě, že se nebudeme upínat pouze na dominující dysfunkci, ale pokusíme se vyřešit všechny jeho problémy, které nám pacient sdělí jenom v případě, že si získáme jeho důvěru. Je pozitivní, že v případě mikčních dysfunkcí máme k dispozici doporuče‑ ní, která nás mohou vést v naší denní praxi. Také v případě uroinfekcí můžeme cílevědomým pří‑ stupemminimalizovat jejich riziko, a tím uchránit pacienta i před rizikem vzplanutí a následně pro‑ grese RS. Horší situace je ale v případě sexuálních dysfunkcí. Specifická farmakoterapie je v současné době k dispozici pouze pro léčbu erektilní dys‑ funkce. Doporučení pro léčbu SD u žen s RS jsou útržkovité a nedostatečné, a proto by se naše snažení mělo ubírat i tímto směrem. Podmínkou takového přístupu je samozřejmě mezioborová spolupráce zainteresovaných specialistů. LITERATURA 1. Havrdová E. Roztroušená skleróza. Praha: Maxdorf 2005; 11. 2. Landtblom AM, Fazio P, Fredrikson S, Granieri E. The first case history of multiple sclerosis: Augustus d´Este (1794–1848). Neurol Sci 2010; 31(1): 29–33. 3. Koldewijn EL, Hommes OR, Lemmens WA, et al. Relationship between lower urinary tract abnormalities and disease‑related parameters in multiple sclerosis. J Urol. 1995; 154(1): 169–173. 4. Litwiller SE, Frohman EM, Zimmern PE. Multiple sclerosis and the urologist. J Urol. 1999; 161(3): 743–757.