ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2020

212 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2020; 24(3): 207–213 asymptomatické bakteriurie. Vedlejšímnálezempak byla regrese multirezistence patogenů (15). V rámci naší studie bylo snahou zdokumento‑ vat zkušenosti s použitím roztoku GAG u pacientek s recidivujícími UTI. Byly tak zařazeny ženy primárně splňující definici recidivujících uroinfektů dle EAU. Zařazeny byly pouze premenopauzální pacientky k vyloučení možného vlivu snížené hladiny estrogenů. V budoucnu by jistě přicházely v úvahu studie kom‑ binující efekt jak instilační GAG terapie, tak estrogen substituční terapie, která sama o sobě nabízí slibné výsledky (16, 17). Ačkoliv se nejednalo o zařazující kritérium, snahou bylo podat léčbu pouze dobře motivovaným pacientkám na základě vstupního pohovoru. Všechny měly za sebou již minimálně jednu dlouhodobou kúru antibiotiky v profylaktické dávce spolu s imunomodulační léčbou bakteriálními lyzáty. Z tohoto pohledu nelze zcela vyloučit podíl pozitivního zkreslení ze strany pacientek při vyplňo‑ vání validovaných dotazníků. Dal by se tak částečně vysvětlit i výrazný pokles hodnot tíže LUTS při první kontrole šestý týden od zahájení terapie (Tab. 1). Bě‑ hem následných kontrol k takovémuto poklesu již nedocházelo. Nicméně obdobný vývoj stran tíže příznaků byl viditelný i u zahraničních prací, z nichž některé byly placebem kontrolované (11, 18). Hodnocení efektu léčby tedy nebylo opřeno pouze o sledování četnosti epizod UTI či intervalů mezi nimi, ale bylo rozšířeno o sledování tíže LUTS pomocí validovaných dotazníků. Vycházelo se z prá‑ ce Arya et al., která prokázala přítomnost iritační mikční symptomatologie u pacientek s recidivujícími UTI i v období mimo symptomatické uroinfekce (19). Během studie jsme nezaznamenali žádný nežá‑ doucí účinek. Částečně tak může jít o vliv malého souboru pacientů, nicméně v dostupné literatuře nejsou nežádoucí účinky vyplývající ze samotné invazivity výkonu nějak časté. Goddard a Janssen ve své metaanalýze zdokumentovali, že z celkového počtu 800 pacientů byla mírná až střední iritační symptomatologie popsána u 116 pacientů. Léčba pomocí nesteroidních antiflogistik pak byla nezbyt‑ ná pouze u 29 z nich (12). Většina prací řešících tuto problematiku využí‑ vala preparáty kombinující více molekul. Nejčastěji se jednalo o kyselinu hyaluronovou (HA) s chon‑ droitin sulfátem (CS). Toto bylo zohledněno i ve výše zmíněné metaanalýze, jejíž doporučení se týká primárně kombinovaných preparátů. Gülpinar et al. však ve své studii porovnávající efekt preparátu HA vs. HA+CS při léčbě intersticiální cystitidy neshledal statisticky významný rozdíl (20). Limitací této studie tak zůstává omezený sou‑ bor pacientek a absence kontrolní skupiny. Nicméně i s ohledemna v poslední době rostoucí počet dobře designovaných studií zaobírajících se toutoproblema‑ tikou představuje instalační léčba pomocí GAG resp. přípravkemFlaveran® terapeutickoumožnost (18, 21). ZÁVĚR Terapie recidivujících uroinfektů a s tím spjatých příznaků dolních močových cest pomocí intra‑ vezikálních aplikací GAG prokázala efekt v obou námi sledovaných kritériích. Byla tak na našem pracovišti zařazena do spektra léčebných modalit u pacientek, kde byly vyloučeny organické příčiny onemocnění a standardní léčebné modality měly žádný anebo pouze minimální účinek. LITERATURA 1. Foxman B. Epidemiology of urinary tract infections: incidence, morbidity, and economic costs. Am J Med 2002; 113 Suppl 1 A: 5S–13S. doi: 10.1016/s0002-9343(02)01054-9. 2. Ronald A. The etiology of urinary tract infection: traditional and emerging pathogens. Am J Med 2002; 113 Suppl 1 A: 14S–19S. doi: 10.1016/s0002-9343(02)01055-0. 3. Foxman B, Gillespie B, Koopman J, et al. Risk factors for second urinary tract infection among college women. Am J Epidemiol 2000; 151(12): 1194–1205. doi: 10.1093/oxfordjournals.aje.a010170. 4. Gupta K, Trautner BW. Diagnosis and management of recurrent urinary tract infections in non‑pregnant women. BMJ 2013; 346: f3140. Published 2013 May 29. doi: 10.1136/bmj.f3140.