ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2020

223 KAZUISTIKY Ces Urol 2020; 24(3): 221–225 (Obr. 3). Přesto přetrvávalo recidivující masivní krvácení a pacientku jsme tudíž v lednu 2019 indi‑ kovali k levostranné nefroureterektomii. Operace proběhla bez komplikací, nicméně v místě křížení močovodu s levou ilickou tepnou byl tuhý infil‑ trát zasahující do pánve, pro který by byl výkon v této oblasti extrémně cévně rizikový, a proto zde byl močovod přerušen. Časný pooperační průběh proběhnul bez pozoruhodností. Necelý měsíc od operace však pacientku akutně přijali na kardiochirurgii se sanguinopurulentní sekrecí z rány v třísle a nálezem kolekce tekutiny v okolí protézy na CT angiografii, nejspíše při infekci pro‑ tézy. Cévní chirurgové explantovali umělý materiál a aorto‑femorální bypass nahradili alogenním cév‑ ním štěpem. Od posledního výkonu je pacientka v uspokojivém stavu. Druhým případem je 61letá pacientka po ope‑ raci s adjuvantní chemoradioterapií pro karcinom anu probíhající mezi roky 2004 a 2006. V roce 2010 byl pacientce vytvořen aortofemorální bypass vpravo pro akutní uzávěr pánevního řečiště. Kvůli postradiační striktuře ureterů docházela pacient‑ ka od listopadu 2015 k pravidelné oboustranné výměně stentů. V roce 2017 byla pacientka reo‑ perována pro výtok a bolesti v oblasti konečníku, přičemž histologické vyšetření neprokázalo reci‑ divu onemocnění. V lednu 2019 jsme u pacientky provedli plánovanou výměnu stentů, během kte‑ ré se jednorázově objevila hematurie z pravého močovodu bez dalšího krvácení. Od května 2019 byla však nemocná opakovaně vyšetřována pro ztrátovou hematurii. Pro podezření na přítom‑ nost arterio‑ureterální píštěle byla provedena CT angiografie, jež však její přítomnost nepotvrdila. Diagnostika byla stanovena až na základě pravo‑ stranné ascendentní ureteropyelografie (Obr. 4) a angiografie. Vzhledem ke komplikovanému sta‑ vu pacientky, kdy jsme kromě ztrátové hematurie řešili sekreci moče do pánve, bylo rozhodnuto o založení bilaterálních nefrostomií a stenty byly z obou močovodů extrahovány. Pro přetrvávající hematurii byl do a. iliaca interna dextra zaveden stentgraft (Obr. 5). Pacientka nadále dochází na pravidelné výměny nefrostomií, je bez hematurie a v uspokojivém stavu. DISKUZE Arterio‑ureterální píštěl představuje obtížně diagnostikovatelnou život ohrožující komplikaci. Projevy mohou být variabilní od mikroskopické hematurie, přes intermitentní makroskopickou he‑ maturii až po masivní krvácení. Mimo krvácení do močových cest může však píštěl způsobit i infekci cévní protézy a tudíž pro pacienta představuje i vysoké infekční riziko (2, 3). Rizikové faktory pro Obr. 4.  Ascendentní ureterografie snálezem leakukon- trastní látky Fig. 4.  Leakage of contrast agent during retrograde ureterography Obr. 5.  Stentgraft a. iliaca interna dextra Fig. 5.  Right internal iliac artery stent graft