ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2020

257 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(4): 247–260 kázali, že tato technika je specifická k detekci KP. V této studii 4 z 5 mužů měli pozitivní výsledek při cílené biopsii pomocí PSMA‑PET/MRI (26). Storz a kol. prezentovali iniciální studii, kde zjišťovali roli 68Ga‑PSMA PET/MR k detekci karci‑ nomu prostaty při cílené biopsii prostaty. KP byl histologicky potvrzen u osmi z celkového počtu 16 pacientů, kteří měli minimálně jednu negativní předešlou biopsii prostaty. Z těchto osmi pacien‑ tů mělo šest pozitivní PSMA‑PET/MR a dva s ne‑ jednoznačným ložiskem dle PSMA‑PET/MR. Dle těchto iniciálních výsledků se jeví PSMA‑PET/MR jako cenný nástroj k detekci KP s použitím cílené biopsie softwarovou fúzí u pacientů po předchozí negativní biopsii prostaty (27). DALŠÍ VYUŽITÍ PSMA Ve druhé linii léčby kastračně rezistentního metasta‑ tického karcinomu prostaty (mCRPC) je doporučován Radium-223 (Xofigo™) jako jediný lék specifický pro kostní metastázy s přínosem pro přežití. Pro paci‑ enty s mCRPC a biochemickou recidivou mohou být použity PSMA I a T a PSMA 617 značené beta emitenty jako Lutecium-177 nebo Yttrium-90 (177Lu a 90Yt) nebo alfa emitor jako Bismut-213 (213Bi). Tento přístup je považován za účinný jak pro viscerální, tak pro kostní metastázy. Počáteční zprávy jsou poměrně povzbudivé s poklesemhladiny PSA u 45%pacientů a další data jsou shromažďována z mnoha center po celémsvětě. Ledviny a příušní žlázy jsou cílové orgány a dozimetrické studie ukázaly, že léčba 177Lu‑PSMA je bezpečná a kumulativní dávka 30 GBq (810 mCi) může být podána bezpečně (2). Místooznačování liganduPSMA izotopyemitujícími pozitrony, což se využívá proúčely zobrazování, může být též cíleno na izotopy emitující gama záření a vy‑ zařovaná radioaktivita může být detekována během chirurgického zákrokupoužitímgama sondposkytují‑ cích akustickou zpětnou vazbu. Cožmůžebýt využito v experimentálnímprostředí k radioaktivitounaváděné záchrané lymfadenektomii (radioguided salvage LND) (28). Klinické výsledky jako první byly vyhodnoceny Rauscher a kol., kde bylopoužito PSMA značené 111In. Byly porovnány výsledky intraoperační radioaktivity gama sondy s histopatologickými výsledky u31mužů s oligometastatickou recidivou v pánevních nebo re‑ troperitoneálních lymfatických uzlinách. Senzitivita, specificita a přesnost byla 92,3%, 93,5%a 93,1%, resp. pozitivní a negativní prediktivní hodnoty byly 88,9 % a 95,6 %. U všech sledovaných mužů došlo k poklesu PSA o > 50%a 90%u 76,6% respektive 53,3%přípa‑ dech (29). Maurer a kol. provedli podobnou studii u 31 mužů, avšak za využití PSMA značeného 99mTc. Sen‑ zitivita byla nižší 83,6%se specificitou 100%, přesnost dosáhla 93%. Pooperaci bylapozorována redukcePSA na ≤ 0,2ng/ml u 20 pacientů (64,5 %) (30). Zhang a kol. prezentovali nové zajímavé údaje za použití rekombinantních CD8+ T buněk, kte‑ ré byly odebrány pacientovi s KP a modifikovány k cílení PSMA exprimujících buněk, aby odolaly hostitelskému TGF‑β. Tyto modifikované imunitní buňky byly použity k inhibici transformovaných PSMA‑exprimujících PC-3 buněk, jako modelu lidské buněčné linie odvozené od kostních metastáz KP jak v in vitro, tak v in vivo experimentech. Autoři navrhují způsob modifikace hostitelské imunitní odpovědi na cílené buňky karcinomu prostaty exprimující specifický ligand buněčného povrchu (v tomto případě PSMA). Toto nové použití PSMA v buněčně řízené imunoterapii otevírá zajímavou a slibnou cestu terapie pro pacienty s aplikací napříč přirozenou historií rakoviny prostaty (31). Zatímco schopnost modifikovat imunitní buňky k cílení buněk exprimujících PSMA přinesla půso‑ bivé výsledky v preklinických modelech, není zatím jasné, zda se jedná o optimální přístup a ideální cíl v klinickém prostředí. Ověření bude samozřejmě vyžadovat další preklinické modely před tím, než bude technologie připravena k použití v klinických studiích. Tato studie odhaluje další vzrušující cestu pro využití tohoto ligandu (32). ROLE PSMA PET V TERAPEUTICKÉM POSTUPU Díky zavedení 68Ga‑PSMA PET/CT do praxe došlo ke zlepšení přesnosti stagingu, a tím i významný potenciál změnit management léčby. Roach a kol. vyšetřili 431 pacientů s intermediate-high risk KP po‑