ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2020

265 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(4): 261–276 poslední řadě také způsobemsvého rozvoje a vzniku. Odpovídající organizace a kategorizace všech těchto aspektů nám umožňuje navrhnout ideální diagnos‑ tický a terapeutický plán a zároveň jimi adresovat individuální představy nemocné. Základní klasifikace vychází z prostého ana‑ tomického popisu polohy píštěle s ohledem na postižené orgány (Obr. 1). Vezikovaginální píštěle jsou nejčastější a tvoří více než 50 % všech píštělí. Až ve 12 % případů se vyskytují současně s urete‑ rovaginálními píštělemi, a proto vždy obligátně do‑ plňujeme vyšetření horních močových cest. Vzhle‑ dem ke svému anatomickému průběhu (a vztahu k cervixu během hysterektomie) je poraněním více ohrožen levý močovod. Velmi vzácně jako následek císařského řezu, který je veden dolním segmentem dělohy, pozorujeme rozvoj vezikouterinní nebo vezikocervikální píštěle. Ty tvoří kolem 1–9 % všech píštělí (18). Uretrovaginální píštěle souvisí v 70 % případů s předchozím operačním řešením stresové inkontinence pomocí syntetického slingu (19). Anatomické dělení urogenitálních píštělí (tučně zvýrazněné nejčastější typy) 1. Vezikální (postihující močový měchýř): a) veziko‑vaginální b) veziko‑uterinní c) veziko‑cervikální 2. Ureterální (postihující močovod): a) uretero‑vaginální b) uretero‑uterinní 3. Uretrální (postihující močovou trubici): a) uretro‑vaginální 4. Komplexní (postihující kombinaci výše zmíněných) Příčin vzniku píštělí močových cest může být mnoho a zahrnují jak velmi vzácné vrozené vady, tak pod‑ statně častěji vznikají jako následek chorob a stavů získaných v průběhu života ženy. Dle očekávané nové ICS klasifikace rozlišujeme dvě velké skupi‑ ny píštělí definované podle skutečnosti, zda jejich rozvoj přímo souvisí s průběhem porodu či nikoliv. Související s porodem Porodnická píštěl – vzniká v důsledku protra‑ hovaného porodu a s tím spojených komplikací Iatrogenní píštěl související s porodem – vzniká v důsledku iatrogenního poranění běhemcísařského řezu, extrakčníchmetod plodu či jiné instrumentace Smíšená porodnická a iatrogenní píštěl – vzniká v důsledku císařského řezu vedeného pro nepostupující porod Nesouvisející s porodem Kongenitální píštěl – představuje vrozené píš‑ těle v důsledku hypospadie, ektopického ureteru, či dalších vzácných vrozených vývojových vad Iatrogenní píštěl nesouvisející s porodem – vzniká v důsledku pánevní operace, nejčastěji hys‑ terektomie Traumatická píštěl – vzniká v důsledku úrazu, kupříkladu fraktury pánve, bodných poranění pe‑ rinea, sexuálního násilí, mutilací genitálu, inzercí cizích těles do pochvy Inflamatorní/zánětlivá píštěl – vzniká v důsled‑ ku lokální zánětlivé reakce, typicky při endometrióze Infekční píštěl – vzniká v důsledku lokální in‑ fekce či abscesu, příkladem je tuberkulóza či schi­ stosomiáza Maligní píštěl – vzniká v přímém důsledku rozpadu tumoru či jako následek jeho léčby Snaha o exaktní morfologický popis píštělí s ohle‑ dem na jejich velikost, počet, vztah ke klíčovým struk‑ turám močového měchýře a močové trubice, míru jizvení a další okolnosti vede ke snížení subjektivního vlivu pozorování. Tím umožňuje hodnotit dlouhodo‑ bé výsledky i rizika a jejich srovnání napříč institucemi. Velmi simplifikovaná verze takové klasifikace ve‑ zikovaginálních a uretrovaginálních píštělí rozlišuje mezi jednoduchými a komplexními píštělemi. Mezi komplexní uretrovaginální píštěle řadíme píštěle vzniklé jako následek ozařování a/nebo postihující proximální uretru včetně hrdla močového měchý‑ ře. Komplexní vezikovaginální píštěle definuje buď předchozí radioterapie či malignita pánve, zkrácená délka pochvy, či velikost píštěle nad 3 cmpostihující trigonum. Všechny ostatní případy, které nesplňují tato kritéria, označujeme jako jednoduché píštěle.