ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2020

272 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(4): 261–276 a vztahu případné urogenitální píštěle s ostatní‑ mi strukturami. Nicméně až 12 % všech veziko‑ vaginálních píštělí se může vyskytovat současně s píštělemi ureterovaginálními a tyto mohou být při těchto vyšetřeních snadno opomenuty, což může vést k mylným úvahám v rámci předoperač‑ ního plánování a následně tak ke katastrofálním pooperačním komplikacím (28). Z toho důvodu je vždy nutné u suspekcí na urogenitální píštěl zároveň vyšetřit i horní močové cesty a v tako‑ vém případě provést vícefázové kontrastní CT ledvin a jasně specifikovat požadavek na doplnění vylučovací fáze snímkování. V zemích, kde CT vyšetření není běžně dostupné, jej lze nahradit provedením intravenózní vylučovací urografie. U pacientek, u kterých trvá důvodné podezření na možné postižení ureterů, které se nepodaří prokázat jedním ze zmíněných vyšetření, lze do‑ plnit rozšířené vyšetření horních močových cest během cystoskopie, tak jak je uvedeno v příslušné kapitole tohoto článku. Ultrasonografie močových cest nenachází v diagnostice urogenitálních fistulí rutinní uplat‑ nění, ač existují data o vysoké senzitivitě transvagi‑ nálního provedení s dopplerovským zobrazením při diagnostice vezikovaginálních fistulí (26). MRI bychom jako doplňující zobrazovací mo‑ dalitu měli zvažovat u pacientek s anamnézou pánevní malignity a podezřením na urogenitální píštěl. Magnetická rezonance dokáže velmi citli‑ vě identifikovat případnou rekurenci zhoubného onemocnění a ve svých T2-vážených obrazech se případná píštěl zobrazí jako patologická tekutinová komunikace o vysoké intenzitě (29, 30) (Obr. 5). U pacientek s vysokým indexem podezření na vzácnou vezikouterinní píštěl, u kterých CT nepo‑ tvrdilo její přítomnost, lze doplnit hysterogram (31). ENDOSKOPICKÁ VYŠETŘENÍ Cystoskopie představuje jeden ze základních ná‑ strojů diagnostiky a měla by být provedena u všech pacientek s podezřením na urogenitální píštěl. Na základě dat ze dvou malých skupin pacientek lze cystoskopii považovat za velmi senzitivní test, kterým se podaří prokázat 92–93 % vezikovaginál‑ ních a uretrovaginálních fistulí (32). Zralé píštěle lze většinou snadno identifikovat pro své hladké epitelizované okraje a nálevkovitý tvar (Obr. 6 a). Výrazně obtížněji se lokalizuje poloha a průběh čerstvých píštělí, které se nacházejí často v nepře‑ hledném edematózním terénu a většinou bývá úspěšná až sondáž suspektních erytematózních, bulózních či granulomatózních okrsků sliznice za pomocí vodícího drátu či 5Fr ureterálního katétru Obr. 5.  MRI pánve v sagitální projekci přehledněprokazujepřítomnost vezikovaginální píštěleamoči vpochvě (šipky) Fig. 5.  Sagittal viewof pelvicMRI demonstratingvesicovaginal fistulaand thepresenceof urine in the vagina (arrows)