ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2020

273 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(4): 261–276 (Obr. 6b). V případech, kde nemůžeme vyloučit postižení horních močových cest, lze cystoskopii doplnit o současnou ureteroskopii s retrográdní ureteropyelografií. Pochopitelně toto vyšetření pro již významný diskomfort provádíme za svodné či celkové anestezie pacientky. Užitečné je pro‑ vést souběžně vaginální vyšetření či vaginoskopii, obzvláště v případech, kdy nejsme schopni ade‑ kvátně vizualizovat vrchol pochvy a přesvědčivě identifikovat vaginální ústí traktu píštěle (33). Již výše zmíněná sondáž píštěle nám výrazně usnad‑ ní určení její polohy. U pacientek s anamnézou gynekologické malignity či radioterapie pánevní oblasti je naprosto zásadní před případným ope‑ račním řešením provést dostatečnou a reprezen‑ tativní biopsii píštěle k vyloučení lokální rekurence či sekundární malignity. URODYNAMICKÉ VYŠETŘENÍ Urodynamika obecně nepatří do rutinního dia‑ gnostického repertoáru urogenitálních píštělí žen, nicméně u pacientek, které trpí konkomitantními obtěžujícími symptomy dolních cest močových, může poskytnout obzvláště při svém provede‑ ní ve formě videourodynamiky vedle funkčních poznatků i cenné informace o morfologii dolních cest močových. Z naší zkušenosti se 5–10 % všech urogenitálních píštělí podaří diagnostikovat právě jako vedlejší nález videourodynamického vyšetření indikovaného původně pro symptomy stresové či urgentní inkontinence. Při svém správném prove‑ dení dokáže videourodynamika spolehlivě identifi‑ kovat příčinu úniku moči; rozliší stresový, urgentní či smíšený typ inkontinence od méně častých příčin úniků moči, jako je dysfunkční mikce provázená vaginálním influxem moči, divertikl uretry a právě urogenitální píštěl. Vstupní videourodynamika zhodnotí výchozí funkční vlastnosti močového měchýře a sfinktero‑ vého aparátu a může významně ovlivnit a usnadnit předoperační plánování. Běžným urodynamickým nálezem tak může být u pacientek se souběžnými jímacími symptomy hy‑ peraktivita detruzoru či vzácněji u pacientek po před‑ chozí radioterapii porucha compliance doprovázená sníženou kapacitoumočovéhoměchýře (34). Znalost těchto abnormalitmůže usnadnit rozhodování o jed‑ nodobé augmentační cystoplastice či aplikaci botu‑ linumtoxinu do stěny močového měchýře během rekonstrukce píštěle. Méně často se můžeme setkat Obr. 6 a, b.  a) Typický nálevkovitý vzhled píštěle bě- hemcystoskopie (černá šipka), stent zavedený do levého ureteru (červená šipka); b) sondáž píštěle ureterálním katétrem usnadňuje manipulaci a orientaci v průběhu výkonu (černá šipka), stent zavedený do levého ureteru (červená šipka) Fig. 6a, b.  a) Typical funnel-shapedappearanceof the fistula during cystoscopy (black arrow), stent inserted in the left ureteric orifice (right arrow); b) ureteral catheter inserted in the fistula to aidmanipulation and navigati- on during surgery (black arrow), stent inserted in the left ureteric orifice (right arrow) a b