ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2020

274 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(4): 261–276 u těchto pacientek zároveň s dominantní evakuační a postevakuační symptomatologií způsobenou sub‑ vezikální obstrukcí, hypoaktivitou detruzoru či jejich kombinací. Management těchto poruch je diame‑ trálně odlišný a nepochybně opravňuje standardní předoperační provedení (video)urodynamického vyšetření. Urodynamická diagnostika subvezikální obstrukce a hypoaktivity detruzoru u žen se do roku 2017 opírala převážně o klinický úsudek vyšetřujícího lékaře. Toto dilema zčásti vyřešila publikace nově vyvi‑ nutého nomogramu podle Solomon‑Greenwellové (35), který stratifikuje pacientky podle pravděpodob‑ nosti obstrukce dolních cest močových. Až 15 % pacientek se známou urogenitální fis‑ tulí trpí současně příznaky stresové inkontinence urodynamicky charakterizované hypermobilitou uretry, intrinsickou insuficiencí svěrače či jejich kombinací. Znalost těchto poruch v předoperač‑ ním období může vést po adekvátní konzultaci s pacientkou k rozhodnutí o jejich souběžném operačním řešení. Samotné provedení vyšetření může být tech‑ nicky značně komplikované, obzvláště u žen s klinicky významnou píštělí, neboť s instilací tekutiny při cystometrii dochází k jejímu průběž‑ nému úniku z močového měchýře, nejčastěji do pochvy. Jednou z variant, jak tomuto zabránit, je pečlivá tamponáda pochvy sterilními čtverci či longetou. Druhým možným krokem je úprava polohy pacientky během plnící fáze z polohy vsedě či vestoje do polohy na zádech. Pokud i tato opatření selhávají, lze se pokusit se sou‑ hlasem pacientky o šetrnou sondáž píštěle Foley katétrem (kalibru 8 Ch) a její dočasné utěsnění nafouknutým balonkem katétru při jeho mírné trakci. Únik instilační kapaliny může arteficiálně zvýšit maximální cystometrickou kapacitu mě‑ chýře, s čímž je nutno při interpretaci urodyna‑ mických záznamů kalkulovat. ZÁVĚR Urogenitální píštěle představují v našich pod‑ mínkách relativně vzácnou příčinu úniku moči žen. Základem úspěchu je v první řadě pomyslet v rámci širší diferenciálně diagnostické rozvahy na její možnou přítomnost; obzvláště u paci‑ entek s anamnézou nedávné hysterektomie či radioterapie malé pánve. Mezi charakteristické příznaky patří stížnost na nově vzniklý nekon‑ trolovatelný únik moči (nejen) během spánku a pocit konstantního vlhka. Pečlivě provedené fyzikální vyšetření, které lze doplnit o některou z variant barvivého testu, nezřídka prokáže pří‑ tomnost píštěle. Kontrastní rentgenová vyšetření včetně cystouretrografie a CT močových cest však představují pro svou vysokou senzitivitu a specificitu stále zlatý standard mezi dostup‑ nými zobrazovacími metodami. Cystoskopie s bi‑ opsií suspektních lézí je obligátní u pacientek s anamnézou pánevní malignity či ozařování. LITERATURA 1. Hilton P. Urogenital fistula in the UK: a personal case series managed over 25 years. Br J Urol Int 2011; 110(1): 102–110. 2. Hilton P, Ward A. Epidemiological and surgical aspects of urogenital fistulae: a review of 25 years‘ ex‑ perience in southeast Nigeria. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct 1998; 9(4): 189–194. 3. Petrie E. Urologic trauma in gynaecological surgery: diagnosis and management. Curr. Op Obstet Gynecol 1999; 11: 495–498. 4. Aronson MP, Bose TM. Urinary Tract Injury in Pelvic Surgery, Clinical Obstetrics and Gynecology. June 2002; 45(2): 428–438. 5. Wall LL. Obstetric vesicovaginal fistula as an international public– health problem. Lancet 2006; 368(9542): 1201–1209. 6. Holme A, Breen M, MacArthur C. Obstetric fistulae: a study of women managed at the Monze Mission Hospital, Zambia. BJOG: An International Journal of Obstetrics & Gynaecology 2007 ; 114: 1010–1017.