ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2021

39 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2021; 25(1): 35–39 (1, 4, 5, 6). Limity CEUS vyšetření jsou stejné jako u běž‑ ného US. Kvalita vyšetření může být ovlivněna loka‑ lizací tumoru v ledvině, konstitucí pacienta, stínem překrývajícího žebra či střeva. Výhodou vyšetření je to, že jej lze provádět i u pacientů s renální insuficiencí (5, 7). V našemsouboru šlo o ložiskamenšího rozměru s výjimkou jediného pacienta, kde byl histologic‑ ky nalezen ccRCC velký 43mm a peroperačně též zvětšená uzlina infiltrovaná daným tumorem. Že jde též o subjektivní limity, ukazuje skutečnost, že obraz tohoto tumoru na CT při čtení jiným radiologembyl zhodnocen jako maligní a CEUS by býval nemusel být indikován. U čtyř cystických lézí Bosniak IV na CEUS byla v našem souboru u dvou multilokulární cystická neoplazie nízkéhomaligního potenciálu. Tento nález je relativně častý u cyst klasifikovaných Bosniak III (7). Přibližně 20 % chirurgicky odstraněných solid‑ ních tumorů je benigních. Na CEUS je solidní tumor charakterizovaný postkontrastním sycením (enhan‑ cement) uvnitř lézí. U hypovaskularizovaných tumo‑ rů dokáže CEUS detekovat průtok lépe než kontrastní CT, a tudíž je dokáže odlišit od komplexních cyst (4). V našem souboru byly jako solidní označeny na CEUS tři tumory, dva byly pRCC a u jednoho šlo o on‑ kocytom. Při velikosti nádoru 19–28mm na CEUS je predikce benigního histologického charakteru onkocytomu nemožná (ústní sdělení). Publikované je též využití CEUS v diagnostice renálních pseudotumorů, jako jsou columna Bertini, perzistující fetální lobulace nebo dromedárovitá ledvina. Termín pseudotumor může být též vztažen k infekčním procesům, jako je fokální pyelonefriti‑ da nebo absces ledviny. Podobně jsou literárně uváděny možnosti diagnostiky lymfomu v ledvině nebo monitorace miniinvazivních ablačních metod (kryoablace, RFA), kdy je sledováno zesílení signálu, resp. perfuzního deficitu v reálném čase (8, 9). ZÁVĚR CEUS je pomocná diagnostická metoda, která může určit maligní potenciál nejasného ložiska ledviny lépe než kontrastní CT vyšetření, a to zejména ve skupině cystických lézí a SRM. V našemsouboru je při srovnání CEUS nálezů s definitivními histopatologickými nálezy zřejmý vysoký stupeň korelace a oprávněnost inter‑ venční léčby (LRL) u více jak 4/5 (81 %) suspektních nálezů. Limitem práce je menší počet vyšetřených (CEUS) pacientů a subjektivní hodnocení metody relativně vysokým počtem šesti vyšetřujících. LITERATURA 1. Olson M C, Abel E J, Mankowski Gettle L. Contrast‑Enhanced Ultrasound in Renal Imaging and Inter‑ vention. Curr Urol Rep 2019; 20: 73. 2. Sanz E, Hevia V, Gómez V, et al. Renal Complex Cystic Masses: Usefulness of Contrast‑Enhanced Ultrasound (CEUS) in Their Assessment and Its Agreement with Cumputed Tomography. Curr Urol Rep 2016; 17: 89. 3. AdámekD, Cihlář F, Hořejší L. Pokrokyultrasonografie vdiagnosticenádorů ledvin. Urol. praxi 2010; 11(5): 257–261. 4. Bertolotto M, Bucci S, Valentino M, et al. Contrast enhanced ultrasound for characterizing renal masses. European Journal of Radiology 2018; 105: 41–48. 5. Rubenthaler J, Figueiredo GN, Peltzer KM, et al. Evaluation of renal lesions using contrast‑enhanced ultrasound (CEUS): a 10-year restrospective European single‑centre analysis. Eur Radiol 2018; 28: 4542–4549. 6. https://uroweb. org/guideline/renal‑cell‑carcinoma/#5. 7. https://uroweb. org/guideline/renal‑cell‑carcinoma/#3. 8. Gulati M, King KG, Gill IS, et al. Contrast‑enhanced ultrasound (CEUS) of cystic and solid renal lesions: a review. Abdom Imaging 2015; 40: 1882–996. 9. Rossi S, Prezii D, Kelly‑Morland CH, et al. Imaging fot he diagnosis and response assessment of renal tumors. World Journal of Urology 2018; 36: 1927–1942.