ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2021

44 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2021; 25(1): 40–47 Mikroskopie Histologicky byly popsány dva odlišné typy mi‑ krolitů, hematoxylinová tělíska nebo lamelové kalcifikace. Při vyšetření elektronovým mikro‑ skopem jsou mikrolity velikosti od 50 do 400 µm tvořeny dvěma zónami: vnitřní (centrální kalcifi‑ kace) a zevní (obkružující vícevrstevně kolagen‑ ní vlákna zabalená v tenké tobolce spermato‑ genního epitelu). Mikrolity vyplňují postižené tubuly z 30–40 %, nepostižené okolní tubuly mají menší průsvit a obsahují abnormální sper‑ matogonie, buňky okolního stromatu (Leidigovy a Sertoliho bb) nejsou postiženy (6, 7). Etiologie Příčina vzniku TM není dle současných znalostí zná‑ ma. Mikrolity, nalézající se ve varlatech, se mohou objevit i extratestikulárně (plicní alveolární mikro‑ litiáza (PAM), v centrálním nervovém systému). Je známa jejich genetická podmíněnost: např. gen SLC34A2 na chromozomu 4p15 podmiňující sou‑ časný výskyt PAM i TM (8). U chlapců s chromo‑ zomálními aberacemi jsou nálezy TM pozorovány významně častěji (Klinefelterův syndrom (17,5 %), Downův syndrom (36 %), syndrom fragilního X aj.) (4, 5). Za další rizikové faktory tvorby mikrolitů se uvádí možná spojitost s patologiemi urogenitál‑ ního systému (DSD, atrofie varlat, kryptorchismus, stavy po operacích na genitálu, zánětech varlat aj.) ale i jiných onemocnění (zánět slepého střeva, AIDS aj.) (9). V poslední době je upozorňováno na uplatnění se vzniku TM vlivem životního stylu (nízká fyzická aktivita, nezdravé stravovací návyky, kouření matek v graviditě, faktory etnické, soma‑ tické, sociální) (10, 11). Zobrazovací techniky Obvykle je TM diagnostikován jako vedlejší ná‑ lez při screeningovém USG pro jiná onemocnění šourku (hydrokéla, spermatokéla, varikokéla, torze, záněty), po operacích varlat (orchiopexe) nebo při pozitivní rodinné anamnéze nádorů varlat (12). Shodně u všech našich pacientů byl TM zjištěn jako vedlejší nález při screeningově provedené USG varlat. Nález TM může postihovat jen jedno varle, obvykle (78 %) je ale postižení oboustranné (12). V našem souboru postižení varlat TM bylo vždy oboustranné. Obě histologicky popsané formy TM jsou dobře viditelné na USG při použití vysokofre‑ kvenční sondy (≥ 15 MHz) (13). Nález na USG lze popsat jako přítomnost mnoha echogenních, ne‑ stínujících ložisek („obraz hvězdného nebe“) o prů‑ měru až 3 mm uložených difuzně nebo ložiskově ve varleti (6, 14). V roce 2015 TM byla definována podvýborem Evropské společnosti po urogenitální radiologii (ESRU) jako USG nález: a) pěti nebo více mikrolitů ve vyšetřovaném poli, nebo b) pěti nebo více mikrolitů v celém varleti (15). Nálezy mikrolitů v počtu pěti a více ve vyšetřovaném poli jsme pozorovali u všech našich pacientů. Prognosticky důležité je USG posouzení „shlukování“ mikrolitů“ (koncentrace několika mikrolitů v poli). Tento nález může být podezřelý z dysgeneze oblasti s následně možným přechodem do „carcinoma in situ“ (CIS) (15). Ani u jednoho z našich pacientů jsme toto shlukování nepozorovali. Nález mikrolitů lze dobře zobrazit počítačovou tomografií, není ale patrna na magnetické rezonanci (6, 15). Kryptorchismus Prevalence TM v retinovaném varleti se udává kolem 2,8 %. Dle studií se ale neliší od zjišťované prevalence srovnatelné populace bez kryptor‑ chismu. U pacientů po orchiopexi se ale s od‑ stupem dvou let na USG nalezne mikrolitiáza až u 10 %. Výskyt je 2–3× vyšší než u asymptoma‑ tických chlapců (12). V našem malém souboru pěti pacientů jsme pozorovali jednoho (20 %) takového nemocného s nálezem TM po obou‑ stranné orchiopexi. Fertilita Vliv TM na fertilitu je jednou z trvale diskutovaných otázek. Až 20 % vyšetřovaných pacientů pro po‑ ruchu fertility má současně zjištěný nález TM (16, 17). Mikrolity vedou až v 60 % k obstrukci kanálků. To zvyšuje intraluminární tlak a může být příčinou zánětu. Obojí pak vede ke změnám prokrvení tu‑ bulů. Výsledkem je zhoršení kvality spermií (počtu, motility), pokles množství spermatu (oligosperma) a atrofii varlete (subinfertilita) (18). Ta je pokládá‑ na za rizikový faktor vzniku TC. U nemocných se