ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2021

74 LAUDATIO Ces Urol 2021; 25(1): 74–78 K sedmdesátinám doc. MUDr. Radima Kočvary, CSc., FEAPU On the seventieth birthday of Assoc. Prof. Radim Kočvara, M.D., CSc., FEAPU Docent Radim Kočvara se narodil 28. února 1951 v Praze na Vinohradech v lékařské rodině, otec byl významný mezinárodně uznávaný český urolog, matka pediatr a rentgenolog. Rod Kočvarů má ko‑ řeny ve východních Čechách v okolí Jaroměře. Část středoškolského studia Radim Kočvara absolvoval s rodiči v Tunisu, kde si mimo jiné osvojil znalost francouzštiny, němčinu pak ovládnul při studiu na přírodovědné větvi na Střední všeobecně vzdě‑ lávací škole v Praze 2 (dnešní Arcibiskupské gym‑ názium) a angličtinu na úroveň renomovaného spíkra pak zvládnul samostudiem již v roli urologa. Maturoval v roce 1969, promoval v roce 1975 na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (FVL UK) nynější 1. LF v Praze. Hned po promoci se oženil se spolužačkou z medicíny Libuší, později se jim narodily dvě dcery, jedna je radiologem, druhá je absolventkou Přírodovědné fakulty Uni‑ verzity Karlovy a zabývá se regionálním rozvojem. Doc. Kočvara ještě před nástupem na povinnou roční vojenskou službu nastoupil na právě nově otevřenou Urologickou kliniku Fakultní nemocnice s poliklinikou v Praze 2 vedenou profesorem Eduar‑ dem Hradcem. Po absolvování vojenské služby se na kliniku vrátil a bez přerušení zde pracuje dosud. Známe se od střední školy – tedy přes půl století. Měli jsme stejné učitele, na něž nelze zapome‑ nout – prof. Hradce, doc. Petříka, primáře Matrase, prof. Dvořáčka a další. Jako nestraníci jsme se na klinice museli také v dobách totality nejen odborně vyvíjet, ale i „nějak angažovat“, proto jsme spolu na klinice založili „buňku“ Červeného kříže a v rámci této „aktivity“ jsme organizovali dárcovství krve a autobusové výlety pro pracovníky kliniky a jejich rodinné příslušníky… V roce 1980 a 1983 doc. Kočvara atestoval z urolo‑ gie I. a II. stupně a v roce 1987 z nástavbového oboru dětská urologie. V roce 1989 také obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Metafylaxe urolitiázy dospě‑ lých a dětí“, v roce 1996 byl na 1. LF UK habilitován docentempro obor urologie (téma habilitační práce bylo „Mikrochirurgická úprava proximální varianty hy‑ pospadie použitímživených laloků z předkožky“). Ab‑ solvoval studijní pobyty vMoskvě (1985), Innsbrucku (1993), Philadelphii u prof. Ducketta (1994) a dvakrát v americkém Seattle u prof. Mitchella (1994 a 2000). V roce 1995 převzal po prof. Dvořáčkovi funkci vedou‑ cího lékaře dětského oddělení Urologické kliniky VFN a 1. LF UK a od 1996 byl pověřen vedenímSubkatedry dětské urologie IPVZ v Praze. Byl zakládajícím členem pracovní skupiny pro přípravu „Doporučených postupů v dětské urologii“ (Guidelines on Paediatric Urology) EAU (European Association of Urology) a ESPU (European Society for Paediatric Urology), byl členem a následně před‑