ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2021

108 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2021; 25(1): 106–111 epididymitida (0,7%) či prostatitida (1%) (1) Alter‑ nativou, se kterou se setkáváme i na tuzemských pracovištích, může být transperineální BP U té je doporučován cefazolin nebo cefuroxim v jedné dávce (7, 8, 9) Cílem naší práce bylo zhodnocení mikrobiálního profilu z rektálního stěru a určení cit‑ livosti bakteriálních kmenů na nejčastěji užívaná antibiotika u pacientů indikovaných k fúzní biopsii prostaty (FBP) MATERIÁL A METODY V období od 03/2019 do 05/2020 jsme na našem pracovišti provedli FBP celkem u 192 pacientů Vy‑ šetření provádíme v poloze na levém boku v lokál‑ ním znecitlivění 10ml 1% trimecainu periprosta‑ ticky K multiparametrické magnetické rezonanci (mpMR) využíváme přístroj Siemens SKYRA 3 Tesla, Německo Aplikujeme 15ml kontrastní látky gado‑ teridolu Odebíráme 10–12 vzorků dle velikosti pro‑ staty Na základě mpMR označujeme maximálně dvě léze podle Prostate Imaging-Reporting and Data System (PI-RADS) verze 21 (10) Z lézí PI-RADS ≥3 odebíráme vždy maximálně tři vzorky Střední počet vzorků při FBP dosahuje 12 (12–16 vzorků) Vyšetření provádíme vždy v ATB profylaxi U všech pacientů vyžadujeme buď negativní kul‑ tivaci moče nebo negativní močový sediment Nejčastěji podáváme kotrimoxazol 960mg p o po 12 hodinách v celkem čtyřech dávkách počínaje ránem nejméně dvě hodiny před biopsií Při alergii využíváme ciprofloxacin 750mg p o ve stejném režimu U každého pacienta jsme provedli rektální stěr těsně před výkonem odběrovým tamponem zanořeným do transportní půdy Po příjmu do bakteriologické laboratoře je stěr nanesen na pevné kultivační půdy: krevní agar, Uriselect 4 a deoxycholát-citrátový (DC) agar, poté je tampon vytřepán do selenitového bujónu Na‑ očkované půdy se inkubují v termostatu při teplotě 35–37 °C po dobu 18–24 hodin Po předepsané době kultivace se hodnotí přímá kultivace (pri‑ mokultivace) a zároveň se očkuje tekutá bujóno‑ vá půda na pevná kultivační media – krevní agar, Uriselect 4 a DC agar Definitivní hodnocení se pro‑ vádí za 48 hodin U všech gramnegativních bakterií je stanovena citlivost na antibiotika difuzní disko‑ vou metodou Každý kmen je zároveň testován na produkci širokospektré betalaktamázy Ertapenem pak slouží jako skríningové antibiotikum pro záchyt kmenů s možnou produkcí karbapenemáz V souboru pacientů jsme sledovali výskyt sep‑ tické reakce, charakterizované celkovou alterací stavu, teplotou nad 38 °C, či bolestivým nálezem per rektum, s nutností hospitalizace či další ATB léčby do sedmi dnů po provedení FBP VÝSLEDKY U 170 (88,5%) pacientů jsme zjistili celkem 266 bak‑ teriálních kmenů (1–3 kmeny bakterií v rektálním stěru) U 11,5% pacientů byla popsána pouze běžná rektální flóra, případně zcela negativní nález Nej‑ častěji kultivovaný kmen představovala Escherichia coli s citlivostí na všechna antibiotika (45,8% všech pacientů) Rezistence Escherichia coli na potenco‑ vané aminopeniciliny byla zjištěna u 22% kmenů Zvlášť sledovanou rezistenci na kotrimoxazol, re‑ spektive ciprofloxacin jsme zaznamenali u 19%, respektive 22% kmenů Rezistenci ke třem a více skupinám antibiotik jsme zjistili u 10% kmenů Sep‑ tická komplikace nastala u tří (1,6%) pacientů, které prezentujeme v krátkých kazuistikách U jednoho pacienta jsme kultivovali kmen Escherichia coli re‑ zistentní na kotrimoxazol i ciprofloxacin, u dalšího pak kmen Klebsiella pneumoniae rezistentní na ko‑ trimoxazol, třetí pacient měl kmen Escherichia coli rezistentní ke kotrimoxazolu a potencovanému aminopenicilinu Dalšími kultivovanými kmeny z rektálního stěru byly: Klebsiella pneumoniae, Enterobacter cloacae, Pseudomonas aeruginosa, Citrobacter freundii, Prote- us mirabilis, Proteus vulgaris a Morganella morganii. U všech kmenů byla stanovena citlivost k těmto antibiotikům: amoxicilin/klavulanát, kotrimoxazol, ciprofloxacin, gentamicin, amikacin, cefotaxim a ertapenem, u Pseudomonas aeruginosa: genta‑ micin, amikacin, ceftazidim a ciprofloxacin Přehled rezistence bakterií k testovaným anti‑ biotikům je shrnut v tabulce č 1