ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2021

123 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2021; 25(1): 120–130 Laparoskopický výkon v průměru trval 91 minut (rozmezí 55–155 minut), ve 4 případech byla záro‑ veň provedena i ablace cysty a v jednom případě ipsilaterální laparoskopická adrenalektomie Hilové cévy byly klampovány celkem v 7 případech (70%), přičemž průměrná doba teplé ischemie byla 12minut (rozmezí 7–23minut) Bez peroperačního klampování hilových cév byla LR provedena ve 3 případech (30%), vždy se jednaloo tumory převážně exofytické a méně komplexní (Renal skóre 5a, 5a, 5×) Peroperační ultra‑ sonografie byla využita u 7 z 10 resekcí, u zbývajících tří výkonů nebyla laparoskopická ultrasonografická sonda na našem pracovišti ještě k dispozici (sondu používáme od roku 2014) Peroperační ultrasonografie napomohla k ozřejmení rozsahu a hloubky invaze tu‑ morupřed jeho resekcí a ve dvoupřípadechumožnila na základě dopplerometrického vyšetření selektivní arteriální clamping (obrázek 3) V jednompřípadě byla k vizualizaci zóny ischemie aplikována indocyaninová zeleň (ICG– indocyanine green) Roztok ICG (Verdye®) získáváme zředěním jedné ampule (25mg) v 10ml rozpouštědla na vodní bázi, následně aplikujeme 2,5mg ICG nitrožilně, fluorescenční efekt je pozo‑ rovatelný již v první minutě po aplikaci (obrázek 4) Spodina po resekci byla v šesti případech ošetřena bipolární koagulací, resekční okraje byly vždy sešity pokračovacímstehemkotvenýmklipy Hemostatický materiál (Surgicel®) byl na suturu aplikován ve dvou případech Histologicky byl v devíti případech popsán světlobuněčný renální karcinom (8× pT1a, 1× pT3a) a v jednom případě karcinom papilární (pT1a) V 1 z 10 preparátů byl popsán pozitivní resekční okraj, pacienta nadále pouze sledujeme a je bez recidivy onemocnění U jediného výkonu bylo nutno při‑ stoupit ke konverzi v resekci otevřenou, aby byla dosažena onkologická radikalita (makroskopicky pozitivní resekční okraj) Všechny ostatní výkony včetně pooperačního období se obešly bez kom‑ plikací Výsledky včetně porovnání s resekcemi otevřenými shrnují tabulky 1 a 2 Četnost a závaž‑ nost komplikací byla v souboru resekcí otevřených vyšší než u laparoskopických Po otevřené resekci solitární ledviny bylo ve dvou případech nutné provedení selektivní arteriální embolizace na in‑ tervenčním pracovišti pro krvácení v místě resekce U čtyř nemocných bylo pro urinózní únik nutné za‑ vést ureterální stent, z toho v jednom případě jsme pro následné infekční komplikace museli provést nefrektomii a pacient se tak stal arenálním Vliv resekce na renální funkce po LR ukazuje tabulka 3 Z výsledků mimo jiné vyplývá, že u žád‑ ného nemocného nedošlo v pooperačním období ani v rámci dlouhodobého sledování ke zhorše‑ ní eGFR o více než 1 stupeň dle klasifikace stadií chronického onemocnění ledvin (CKD) dle KDIGO (Kidney Disease Improving Global Outcomes) Do současné doby nebylo nutné u žádného z 10 paci‑ entů použít náhradu funkce ledvin pro renální se‑ lhávání V rámci souboru nemocných po otevřené Obr. 3. Využití perioperační ultrasonografie při lapa- roskopické resekci tumoru solitární ledviny Fig. 3. Theusageof perioperativeultrasonographydu- ringa laparoscopicpartial nephrectomyof solitary kidney Obr. 4. Využití ICG (indocyaninové zeleně) k verifikaci ischemiepři selektivnímklampování větve renální arterie Fig. 4. Theapplicationof ICG(indocyaninegreen) tove- rify the ischemiaduringa selective renal artery clamping