ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2021

127 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2021; 25(1): 120–130 V indikovaných případech lze využít selektivní ischemii, kdy se při výkonu po přesné disekci větví renální tepny uzavírá pouze větev zásobující tumor K identifikaci perfuze tkáně při selektivním klampo‑ vání renálních arterií lze využít princip fluorescence s užitím indocyaninové zeleně (17) Bjurlin et al ve své práci udávají pokles v hodnotách glomerulární filtrace o 6,2% v průběhu dvou týdnů po robotické parciální nefrektomii při užití superselektivního arteriálního klampování s ICG (18) Dalším faktorem, který může mít vliv na po‑ operační funkci solitární ledviny, je čas od kon‑ tralaterální nefrektomie Během prvního roku po nefrektomii dochází ke kompenzatorní hypertrofii kontralaterální solitární ledviny a u nemocných s delším odstupem po kontralaterálním výkonu nebo se solitární ledvinou vrozenou bývají poope‑ rační funkce příznivější (9, 19) Obecně uznávaným standardem v řešení lézí solitárních ledvin je otevřená resekce S rozvojem miniinvazivních operačních technik se ale zvyšuje jejich uplatnění i u komplikovaných výkonů, so‑ litárních ledvin nevyjímaje (20, 21, 22, 23) Studie porovnávající laparoskopický a otevřený přístup při resekci ledviny neprokázaly rozdíl v PFS (přežití bez progrese – progression free survival ) a OS (celkové přežití – overall survival ) v centrech s laparoskopický‑ mi zkušenostmi (24) Pokles glomerulární filtrace je popisován vyšší u skupiny laparoskopických resekcí v bezprostředním pooperačním období, ale ne při delším sledování (25) Dle jiné komparativní studie nebyl chirurgický přístup prediktorem pro rozvoj pooperační chronické renální insuficience (26) První větší soubor nemocných, kteří podstou‑ pili resekci solitární ledviny laparoskopicky, popsali v roce 2006 Gill et al (27) Průměrná doba operace byla 3,3 hodiny a doba teplé ischemie 29 minut (rozmezí 14–55 minut) Autoři závěrem konstatují, že laparoskopie může být bezpečně a účinně po‑ užita u resekcí solitárních ledvin při pečlivé selekci pacienta a při výborně zvládnuté technice laparo‑ skopie Lane et al ve své práci z roku 2008 uvádějí, že laparoskopický přístup s sebou nese delší dobu teplé ischemie, vyšší míru peri- a postoperačních komplikací a vyšší riziko nutnosti náhrady funkce ledviny po výkonu (28) Mues et al ve své multicentrické studii, která mimo jiné porovnává funkční a onkologické vý‑ sledky laparoskopického a otevřeného přístupu u solitární ledviny, uvádí u laparoskopického pří‑ stupu kratší čas operace, kratší dobu WIT a menší krevní ztrátu ve srovnání s přístupem otevřeným Navíc popisují u laparoskopických výkonů menší procento pozitivních okrajů a následných recidiv Ve výskytu komplikací nebyl statisticky významný rozdíl, stejně jako v ovlivnění renálních funkcí Nicméně výsledky je nutno vnímat s rezervou vzhledem k uplatněné selekci pacientů k laparo‑ Tab. 4. Doporučený časový interval k transplantaci solidního orgánu u kandidátů s anamnézou renálního karcinomu dle AST (American Society of Transplantation) Tab. 4. Recommended wait time for solid organ transplantation candidates with prior history of renal cell carcinoma according to AST (American Society of Transplantation) STAGE ČASOVÝ INTERVAL DO TRANSPLANTACE T1a N0 M0 Není nutný T1b N0 M0 G1/2: není nutný G3/4: 1–2 roky T2 N0 M0 2 roky T3 N0 M0 Minimálně 2 roky, poté přehodnotit T4 N0 M0 Minimálně 2 roky, poté přehodnotit Jakékoliv T, N1, M1 Není kandidátem k transplantaci (pokud byla odstraněna solitární metastáza, pak případnou indikaci diskutovat v multidisciplinárním týmu) Jakékoliv T s histologickými znaky sarkomatoidní a/nebo rhabdoidní diferenciace Není kandidátem k transplantaci Karcinom se sběrných duktů nebo medulární renální karcinom Není kandidátem k transplantaci