ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2021

180 181 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2021; 25(3): 175–181 Ces Urol 2021; 25(3): 175–181 3. Grinstein E, Gluck O, Digesu A, Deval B. Update on non-invasive treatment for female overactive bladder. J Gynecol Obstet Hum Reprod 2020; 49(3): doi: 10.1016/j.jogoh.2020.101683. 4. Yamada S, Ito Y, Mishijima S, Kadekawa K, Sugaya K. Basic and clinical aspects of antimuscarinic agents used to treat overactive bladder. Pharmacol Ther 2018; 189: 130–148. 5. Cardozo L, Dixon A. Increased warning time with darifenacin: a new concept in the management of urinary urgency. J Urol 2005; 173(4): 1214–1218. 6. Zinner N, Susset J, Gittelman M, et al. Efficacy, tolerability and safety of darifenacine, an M3 selektive receptor antagonist: an investigation of warning time in patients with OAB. Int J Clin Pract 2006; 60(1): 119–126. 7. KarramMM, Toglia MR, Serels SR, et al. Treatment with solifenacin increases warning time and improves symptoms of overactive bladder: Results from VENUS, a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Urology 2009; 73(1): 14–18. 8. Wang AC, Chih S-Y, Chen M-C. Comparison of electric stimulation and oxybutinin chloride in manage- ment of overactive bladder with special reference to urinary urgency: a randomized placebo-controlled trial. Urology 2006; 68(5): 999–1004. 9. Chapple CR, Artibani W, Cardozo LD, et al. The role of urinary urgency and its measurement in the overactive bladder symptom syndrome: current concepts and future prospects. BJU Int 2005; 95(3): 335–340. 10. Glavind K, Chancellor M. Antimuscarinics for the treatment of overactive bladder: understanding the role of muscarinic subtype selectivity. Int Urogynecol 2011; 22(8): 907–917. 11. Cardozo L, Coyne KS, Versi E. Validation of the urgency perception scale. BJU Int 2005; 95(4): 591–596. V jediné studii, a to s darifenacinem 15mg denně, bylo dosaženo výrazného numerického zlepšení, ale bez dosažení statistické významnosti. V této studii byla později zpochybněna metodika měření WT (6). Vzhledem k malému objemu dat nelze dosud spolehlivě říci, zda prodloužení WT v praxi skutečně koreluje se zlepšením počtu epizod inkontinence, závažností inkontinence či počtu urgencí. Nelze tedy deklarovat, zda prodloužení hodnoty war- ning time má vliv na kvalitu života, eventuálně i morbiditu a mortalitu pacientů s hyperaktivním močovým měchýřem – tedy na aspekty, o jejichž ovlivnění jde při léčbě především. Na základě dosud provedených studií rovněž nelze činit závěry, zda je některý z medikamentóz- ních preparátů používaných k léčbě hyperaktivního močového měchýře lepší než jiný. Je to především z důvodu provedení malého počtu klinických studií s WT a také z důvodu neexistující studie porovná- vající dva rozdílné preparáty metodou face-to-face, všechny preparáty byly totiž v rámci hodnocení WT srovnávány s placebem. V močovém měchý- ři se nacházejí M2 a M3 muskarinové receptory a ovlivnění symptomů hyperaktivního močového měchýře probíhá především cestou ovlivnění M3 receptorů (10). Dosud však při malém počtu pro- vedených studií nebylo prokázáno, že by selektivní anticholinergika, jakými jsou např. darifenacin nebo solifenacin, měla na WT větší vliv než anticholiner- gika neselektivní. Velice důležitou otázkou je metodika měření WT. Metodika není jednotná a v různých studiích bylo měření prováděno různým způsobem. Zatím- co v některých studiích bylo měření prováděno stopkami samotnými pacienty v domácích pod- mínkách, v původní studii bylo měření prováděno lékařem ve zdravotnickém zařízení, ve kterém byl pacient pod dohledem zdravotnického personálu. Také časové rozmezí stanovování WT v jednotli- vých klinických studiích se lišilo od 6 hodin do 12 hodin. Výsledkem různě použitých metodik jsou pak hodnoty WT udávané v řádu desítek sekund na straně jedné až po hodnoty v řádu minut na straně druhé (5, 6, 7, 8). WT může být do budoucna jedním z důležitých parametrů hodnocení léčby hyperaktivního mo- čového měchýře, neboť jako jediný z dostupných parametrů měří možnost ovlivnění urgence, která je definována jako klíčový symptomOAB. Nejdříve však bude nutno metodiku stanovení WT standar- dizovat a teprve poté na základě validně provede- ných studií určit význam tohoto parametru, a to jak v rámci provádění klinických studií, tak i pro klinickou praxi. Do té doby bychomměli používat v mikčních denících škálu Patient Perception of Intensity of Urgency Scale (PPIUS), která hodnotí warning time alespoň opisným způsobem (11) (Tab. 1). Rovněž bychom se na WT a schopnost odolat urgenci měli ptát pacienta v rámci odebírání anamnézy před zahájením léčby a při následném hodnocení její efektivity. ZÁVĚRY WT může být jedním z významných parametrů hodnotících závažnost syndromu hyperaktivního močového měchýře. Dosud byl hodnocen ve velmi malém počtu klinických studií hodnotících medikamentózní léčbu hyperaktivního močo- vého měchýře, v těchto studiích byl prokázán významný vliv medikamentózní léčby OAB na prodloužení WT. Metodika hodnocení nebyla v provedených studiích provedená jednotně a bylo by vhodné ji do budoucna standardizo- vat, stejně jako zjistit význam tohoto parametru pro hodnocení léčby v rámci provedení většího počtu klinických studií. LITARETURA 1. Irwin DE, Milsom I, Hunskaar S, et al. Population-based survey of urinary incontinence, overactive bladder, and other lower urinary tract symptoms in five countries: results of the EPIC study. Eur Urol 2006; 50(6): 1306–1314. 2. Milsom I, Abrams P, Cardozo L, et al. How widespread are the symptoms of an overactive bladder and how are they managed? A population-based prevalence study. BJU Int 2001; 87(9): 760–766. Soutěž ČUS o nejlepší video publikované v časopise Česká urologie Soutěž ČUS Všechna videa publikovaná v časopise Česká urologie v roce 2021 budou do soutěže zařazena automaticky Podmínkou zařazení je, že první autor bude urolog Vítězné práce budou vyhlášeny na Výroční konferenci ČUS 2022 Následně budou výsledky zveřejněny v časopisu Česká urologie a na webových stránkách ČUS 2021