ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2021

216 217 KAZUISTIKY KAZUISTIKY Ces Urol 2021; 25(3): 213–217 Ces Urol 2021; 25(3): 213–217 LITERATURA 1. Giroux V, Rustgi AK. Metaplasia: tissue injury adaptation and a precursor to the dysplasia – cancer sequence. Nature Reviews Cancer 2071; 17(10): 594–604. nější fibroadipózní přeměnou stromatu prostaty, histologicky se podobající našemu nálezu. Stejně jako v našempřípadě zde byla stanovena diagnóza BHP s fibrolipomatózní metaplazií stromatu (4). Vminulosti bylo dále publikováno několik studií zabývajících se přítomností tukové tkáně ve stroma- tu prostaty. Tři velké studie provedené v letech 1998, 2004 a 2006 zaznamenaly její přítomnost pouze ve třech prostatách z celkem 614 vyšetřených (5). Ve studii provedené Cohenem a Stablesem (6) byla nalezena tuková tkáň ve dvou ze 151 vyšetře- ních prostatických tkání odebraných při autopsii. Jednalo se o poměrně velké okrsky diskontinuálně rozmístěné intraprostatické tukové tkáně. Ve všech ostatních studích však byla nalezena jen zcela mi- nimální ložiska tukové tkáně, čítající ne více než 20 adipocytů v celé prostatě. Ve studii provedené Billisem (7) byla nalezena tuková tkáň pouze v jednom případě z celkem 150 vzorků prostat odebraných při autopsiích a byla tvořena skupinou pouze šesti adipocytů. Ve vzorcích 313 prostat odebraných při radi- kální prostatektomii pro adenokarcinom ve studii Sunga et al. (8) nebyla ani v jedné z nich nalezena intraprostatická tuková tkáň. Jedna z největších samostatných studií na dané téma proběhla na 427 případech radikálních prosta- tektomií od pacientů s adenokarcinomemprostaty. Intraprostatická tuková tkáň byla nalezena v 17 pří- padech a byla tvořena fokusy velikosti od 0,1mmdo 1, 5mm, čítajícími 5–20 adipocytů. V 15 případech byla tuková tkáň nalezena v periferní zóně, ve dvou případech v centrální zóně prostaty (9). Intraprostatickou tukovou tkáň je nutné odlišit od některých benigních afekcí či malignit, jejichž buňky mohou svým mikromorfologickým vzhle- dem připomínat adipocyty. Z benigních změn připadají v úvahu agregáty degenerovaných lymfo- cytů vzhledu prstenčitých buněk, které se mohou objevit ve tkáni prostaty v důsledku jejího termic- kého poškození vznikajícího při její transuretrální resekci, nebo buňky prostatického xanthomu, které mají objemnou světlou vakuolizovanou cytoplaz- mu (10). Z malignit napodobujících svým mikroskopic- kým vzhledem tukovou tkáň se pak v diferenciální diagnostice nabízí z primárních tumorů prostaty vzácné jednotky, jako jsou signet ring varianta aci- nárního prostatického adenokarcinomu (10) či lipid rich varianta uroteliálního karcinomu, jehož buňky mají taktéž světlou vakuolizovanou cytoplazmu s jádry umístěnými na periferii (11). Výše popsané benigní afekce a maligní tumory lze snadno odlišit od tukové tkáně, ale i mezi sebou, provedením imunohistochemického vyšetření. Lymfocyty vykazují imunoreaktivitu s markerem CD45, xanthomové buňky s markerem CD68. Karcinomy obecně reagují s markerem CK AE1/ AE3. Acinární adenokarcinomy prostaty navíc re- agují s markerem NKX3.1 a uroteliální karcinomy s markery GATA3 a CK7 (12). Další, avšak zcela ra- ritní možností, se v rámci diferenciální diagnostiky nabízí infiltrace prostatické tkáně buňkami dobře diferencovaného liposarkomu (4). ZÁVĚR V rámci diferenciálně diagnostické rozvahy interpre- tace přítomnosti tukové tkáně v prostatě je v případě jejího nálezumezi prostatickými žlázkami zcela esen- ciální správná evaluace benignosti těchto prostatic- kých žlázek tak, aby nedošlo k misinterpretaci nálezu za dobře diferencovaný prostatický adenokarcinom infiltrující periprostatickou tukovou tkáň (5). Jak bylo uvedeno na začátku, pacient se před lety léčil se zhoubným novotvarem varlete s ná- slednou radiochemoterapií. Zůstává k zamyšlení, zda právě tato léčba nemohla být noxou, která v prostatickém stromatu vedla k fibrolipomatózní metaplazii stromálních prostatických buněk. V li- teratuře však takový případ nebyl dosud popsán. JARNÍ EDUKA Č NÍ UROLOGICKÉ SYMPÓZIUM 2022 22. – 23. 4. 2022 LH Hotel Dvo ř ák, Tábor Záštita: Č eské urologické spole č nosti Č LS JEP Č eské akademie urologie Č US Č LS JEP Po ř adatel: Č eská urologická spole č nost Č LS JEP Organiza č ní zajišt ě ní: 2. Zámečník J et al. Patologie, učebnice pro lékařské fakulty. Svazek 1, první vydání, LD, s. r. o. – Prager Publishing 2019: 18–19. 3. Rosai J. Rosai and Ackerman’s Surgical Patholog 10 th Edition, New York, Mosby 2011: 59. 4. Antúnez P, Herrero M, Santos‑Briz Terrón Á, et al. Benign prostate hyperplasia with fibro‑fatty stromal metaplasia. Actas Urológicas Españolas (English Edition) 2011; 35(1): 63–64. 5. Herschap B, Zakhia D, Nicolas M. Intraprostatic Adipose Tissue. International Journal of Surgical Patho- logy 2011; 19(2): 190–190. 6. Cohen RJ, Stables S. Intraprostatic fat. Human Pathology 1998; 29(4): 424–425. 7. Billis A. Intraprostatic fat: does it exist? Human Pathology 2004; 35(4): 525. 8. Sung MT, Eble JN, Cheng L. Invasion of fat justifies assignment of stage pT3a in prostatic adenocarci- noma. Pathology 2006; 38(4): 309–311. 9. Nazeer T, Kee KH, Ro JY, et al. Intraprostatic adipose tissue: a study of 427 whole mount radical prosta- tectomy specimens. Human Pathology 2009; 40(4): 538–541. 10. Epstein JI et al. Biopsy Interpretation of the Prostate, 4 th Edition, Philadelphia, Lippincott Williams &Wil- kins 2008: 151–153, 240–241. 11. Alderson M, Grivas P, Milowsky MI, Wobker SE. Histologic Variants of Urothelial Carcinoma: Morpho- logy, Molecular Features and Clinical Implications. Bladder Cancer 2020; 6(2): 107–122. 12. Dabbs DJ. Diagnostic Immunohistochemistry: Theranostic and Genomic Applications. 5 th Edition, Philadelphia, Elsevier 2019: 139, 165, 588, 590, 625–626.