33 Ces Urol 2022; 26(1): 29–37 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY METODY TERMÁLNÍ ABLACE Zavedenými metodami termální ablace nádorů ledvin jsou radiofrekvenční ablace (RFA), mik‑ rovlnná ablace (MVA) a kryoablace, prováděné nejčastěji perkutánně pomocí ablačních sond zavedených přímo do nádoru pod CT kontrolou. Udávané horší onkologické výsledky jsou do znač‑ né míry výsledkem zkreslení komparativních dat (6). Pacienti, u kterých je zvolena tato léčba, jsou totiž obvykle starší a s četnějšími komorbiditami (20). Přesto jsou z dlouhodobého hlediska onkolo‑ gické výsledky RFA velmi příznivé: při hodnocení kohorty 106 pacientů s mediánem velikosti nádo‑ ru 2,5 cm a délky sledování 6,5 roku byla technicky metoda úspěšná u 97 %, přežití bez nemoci (DFS) a CSS dosahovaly 89 %, resp. 96 %. Při analýze podskupiny se sledováním alespoň 10 let bylo DFS, CSS a OS 82 %, 94 %, resp. 49 %. Významně horší byly výsledky u nádorů větších než 3 cm (21). Některé práce popisují lepší lokální kontrolu a nižší míru reablace u kryoablace než u RFA (22). Výhodou kryoablace je navíc bezpečné provedení výkonu i u nádorů lokalizovaných blízko kalicho‑ pánvičkového systému ledviny nebo renálního hilu. Podle novějších dat však lze v intervalu sledo‑ vání dvou let považovat RFA, MVA a kryoablaci za ekvivalentní metody z hlediska technické úspěš‑ nosti, lokální recidivy i metastatické progrese, ve srovnání s iniciálními hodnotami nedochází ani u jedné z metod během sledování k signifikantní‑ mu poklesu glomerulární filtrace (23). Mezi možné komplikace perkutánních ablačních výkonů patří hematurie, pneumothorax, postablační syndrom (teplota, bolest, nauzea, slabost), poranění ka‑ lichopánvičkového systému ledvin nebo jeho obstrukce (24). Z hlediska velikosti nádoru je RFA vhodná pro ložiska menší než 3 cm a kryoablace pro ložiska menší než 4 cm. Vždy by měla být před termální ablací (ideálně jako samostatný výkon) provedena biopsie z tumoru (6). Pro úplnost je nutné zmínit i další netermální metody lokálního ošetření nádorů ledvin, jako jsou stereotaktická ablační radioterapie (SABR) nebo ireverzibilní elektroporace (IRE), byť jsou zatím po‑ važovány za experimentální. AKTIVNÍ SLEDOVÁNÍ V posledních dvou dekádách se stalo aktivní sle‑ dování bezpečnou alternativou léčby pacientů se SRM (25). Aktivní sledování (AS) není synonymem „observace“ ani „pozorného vyčkávání“, nýbrž zna‑ mená vysoce individualizovanou strategii sledování s opakovanými zobrazovacími vyšetřeními hodno‑ tícími vývoj nádoru (26). V metaanalýze 28 studií s AS (medián sledování v jednotlivých studiích 22–77 měsíců) byl medián lineárního růstu nádorů 0,37 cm/rok (u kategorie cT1a 0,22 cm), míra pro‑ grese do metastáz 1–6 % a nádorově specifická mortalita 0–8 % (27). Systematický přehled 18 studií s 880 pacienty (936 nádorů) prokázal při mediánu sledování 33 měsíců progresi do metastatického onemocnění pouze v 18 případech, tedy u 2 % pa‑ cientů. Signifikantními faktory spojenými s progresí byly velikost nádoru a dynamika růstu (28). Limitace retrospektivních studií vedly k vytvoření DISSRM Tab. 3. Charakteristiky a parametry aktivního sledování v registru DISSRM; upraveno podle Pierorazia et al. (26) Tab. 3. Characteristics and parameters of active surveillance according to DISSRM registry; adapted from Pierorazia et al. (26) Parametr Popis Selekce pacientů Věk ≥ 18 let Solidní nádor < 4 cm (cT1a) při zobrazovacím vyšetření Bez familiárních syndromů RCC Bez podezření na metastatické postižení ledviny Doplňující testy Hodnocení kvality života (QoL) Fyzikální vyšetření Rtg hrudníku Krevní obraz, koagulace, bioche‑ mické vyšetření Režim AS Ultrazvuk každých 6 měsíců během dvou let, poté jednou ročně QoL v intervalu 6 měsíců, 1 roku a pak vždy jednou ročně Rtg hrudníku pouze na základě rozhodnutí lékaře Progrese Hematurie Velikost > 4 cm Růst > 0,5 cm/rok
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=