68 Ces Urol 2022; 26(1): 66–78 ABSTRAKTY na solitárním varleti u 1 (0,3 %) pacienta. V 60 pří‑ padech (17,4 %) jsme vyhověli přání rodiny, nebo šlo o velmi výraznou varikokélu. Medián sledování byl 26,7 (1 až 174) měsíců, u 72,1 % pacientů šlo o nejméně 6 měsíců. Sledovali jsme komplikace. Perzistenci varikokély jsme definovali jako klinicky významnou varikokélu doprovázenou renotesti‑ kulárním refluxem pozorovaným na Dopplerov‑ ském ultrazvuku. U všech pacientů jsme pomocí ultrazvuku též vyloučili nově vzniklou hydrokélu a atrofii varlat. Výsledky: Varikokéla perzistovala po výkonu celkem ve 14 (3,9 %) případech, sekundární hydro‑ kéla byla popsána jen u 1 pacienta (0,3 %). Atrofii varlat jsme nezachytili u žádného z operovaných pacientů. Nejvíce komplikací bylo zaznamenáno v prvních 3 letech od zavedení metody, v posled‑ ních 18 letech jsme zachytili pouze 6 perzistujících varikokél (2,1 %) jako jedinou komplikaci. Závěr: Laparoskopická mikrochirurgická lym‑ fatika a arterii šetřící varikokelektomie adolescen‑ tů je bezpečná a účinná metoda s nízkou mírou komplikací a srovnatelnou mírou recidivy s arterii nešetřícími suprainguinálními metodami. PORANĚNÍ LEDVIN U DĚTSKÝCH PACIENTŮ, DOPORUČENÍ ESPU A AAST VERSUS KLINICKÁ PRAXE Faltusová E., Pešl T., Prchlík M., Přech A. KDCHT FTN, Praha Cíl: Úrazy jsou nejčastější příčinou nemocnos‑ ti a úmrtí dětských pacientů. Děti s poraněním ledvin tvoří jen malou část pacientů v dětských traumacentrech a péče o ně je rozdělena mezi dětské chirurgy, dětské urology a intenzivisty. Přes‑ ný postup péče o takto poraněné pacienty není v České republice v současnosti pevně stanoven. Metoda a soubor: Porovnali jsme doporučení ESPU a AAST stran vstupních vyšetření, zobrazo‑ vacích metod, terapie u jednotlivých stupňů po‑ ranění a následného sledování. Pak jsme v tomto kontextu retrospektivně zhodnotili léčbu pacientů hospitalizovaných na našem pracovišti za období 2017 až 2019. Sledovali jsme stupeň poranění (dle AAST), průměrnou dobu hospitalizace, použi‑ té zobrazovací metody a četnost jejich kontrol. Dále přítomnost makroskopické/mikroskopické hematurie při vstupním vyšetření, způsob terapie a použití ATB. Výsledky: Za sledované období bylo na na‑ šem pracovišti léčeno 11 pacientů s poraněním ledviny. Čtyři měli IV. st. poranění, šest III. st. a je‑ den I. st. Průměrná doba hospitalizace byla 16 dní (28–2). CT vyšetření mělo vstupně 9 pacientů, u 2 i s CT kontrolou. Všichni pacienti měli UZ vy‑ šetření (průměrně 4,6). Vstupně byla u sedmi pa‑ cientů zjištěna makroskopická hematurie a u čtyř mikroskopická hematurie. Všichni pacienti byli léčeni konzervativně a u čtyř byl zaveden stent. Tři pacienti neměli ATB zajištění, ostatní ano, a to 10 a více dní. Závěr: Jak ESPU, tak AAST doporučení k léčbě poranění ledviny nejsou mezi dětskými chirurgy, kteří primárně takto poraněné pacienty ošetřují, příliš známá. Léčba probíhá bez větších změn podobně od 70. let 20. století. Nyní se vzestupem CT diagnostiky i u dětských pacientů a významné diskuzi stran profylaktického užívání ATB, jistě nastanou změny v léčebném algoritmu i u nás. KAZUISTIKA – POZDNĚ DIAGNOSTIKOVANÁ CHLOPEŇ ZADNÍ URETRY Fiala V., Drlík M., Kočvara R. Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze Cíl: Chlopeň zadní uretry je nejčastější pří‑ čina vrozené subvezikální obstrukce u chlapců. Typicky je diagnostikována v novorozeneckém období. Mírnější formy mohou časné diagnóze uniknout a manifestovat se zpravidla pod ob‑ razem poruchy funkce dolních močových cest v pozdějším věku. Metoda a soubor: Kazuistika: 15letý chla‑ pec vyšetřen pro levostrannou varikokélu vlevo a leukocyturii bez bakteriurie a nutnost tlaku při močení. Na USG jsme prokázali hypertrofii stěny močového měchýře, horní cesty močové byly bez dilatace. Na základě výrazně ploché křivky
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=