69 Ces Urol 2022; 26(1): 66–78 ABSTRAKTY s maximálním průtokem 2,1 ml/s a významného postmikčního rezidua (300 ml) jsme indikovali uretrocystografii, která prokázala širokou dilataci zadní uretry a těžkou trabekulizaci močového měchýře. Následně provedená cystouretrosko‑ pie potvrdila významnou chlopeň zadní uretry (70 % průsvitu), kterou jsme protnuli studeným nožíkem. Močový katétr byl ponechán 5 dní. Po 8 týdnech od výkonu byl chlapec subjektivně bez obtíží, močil silným proudem (na UFM měla křivka sinusový tvar, Qmax 26 ml/s), s menším post‑ mikčním reziduem (50 ml). Závěr: U dětí a adolescentů se známkami sub‑ vezikální obstrukce je nutné v rámci diferenciální diagnózy vždy zvažovat též chlopeň zadní uretry, která unikla časné diagnostice. Diagnózu nejlépe potvrdí cystouretroskopie, která též umožňuje řešení obstrukce v jedné době. Prognóza paci‑ enta závisí na míře postižení funkce močového měchýře a ledvin. Podpořeno MZ ČR – RVO VFN64165 PREVALENCE TESTIKULÁRNÍ MIKROLITIÁZY U PACIENTŮ VE VĚKU 0–19 LET, OŠETŘENÝCH V AMBULANCI DĚTSKÉ UROLOGIE Hájková V., Skalka R. FN Ostrava Cíl: Stanovení prevalence testikulární mikroli‑ tiázy u chlapců vyšetřených v ambulanci dětské urologie. Metoda a soubor: Chlapci ve věku 0–19 let z ostravského regionu, kteří navštívili ambulanci dětské urologie, byli sonograficky vyšetřeni na přítomnost mikrolitiázy ve varlatech. Za období duben 2020–prosinec 2020 bylo takto vyšetřeno 506 chlapců ve věku 6,95 let (0,1–19 let). Výsledky: Testikulární mikrolitiáza byla naleze‑ na u 35 pacientů (6,91 %) ve věku 10 let (0,9– 8,4 let), 5 chlapců (14,3 %) bylo ve věku do tří let, u 27 chlapců (77 %) byl nález oboustranný, 19 chlapců (54,3 %) bylo primárně vyšetřeno pro patologii šourku a 16 chlapců (45,7 %) pak z jiných důvodů. Tumor varlete jsme u žádného z pacientů nepro‑ kázali. Závěr: Prevalence testikulární mikrolitiázy v našem suboru je 6,91 %, průměrný věk chlapců s nálezem testikulární mikrolitiázy je 10 let. Mikro‑ litiázu jsme prokázali také u chlapců do 3 let věku. Téměř v polovině případů se jednalo o pacienty s nesouvisející symptomatologií. Rodiče pacientů byli poučeni o nálezu a chlapci budou nadále sle‑ dováni v urologické ambulanci. Otázkou zůstává aktivní vyhledávání těchto pacientů vzhledem k velkému zastoupení asymptomatických případů v našem souboru. EPIDERMOIDNÍ CYSTA VARLETE U DVOJČAT Hájková V., Skalka R. FN Ostrava Cíl: Popsat případ 11letých chlapců – dvojčat s nálezem epidermoidní cysty varlete. Metoda a soubor: 11letý chlapec byl uro‑ logicky vyšetřen pro otok šourku při probíhající varicele. Byla zjištěna hmatná rezistence v pravém varleti, provedena USG šourku s nálezem kulo‑ vitého hypoechogenního ložiska s hyperecho‑ genním lemem velikosti 14 × 12 mm v pravém varleti a dále téměř izoechogenní ložisko velikosti 20 × 14 mm v levém varleti, uložené centrálně, hladiny onkomarkerů nebyly zvýšené. Vzhledem k oboustrannému postižení a ne zcela typickému USG obrazu ložisek, byl pacient předán na spe‑ cializované onkologické pracoviště. Bratr dvojče byl následně preventivně vyšetřen s nálezem hmatné rezistence v pravém varleti, která na USG odpovídala hyperechogennímu ložisku 6 × 8 × 11 mm, hladiny onkomarkerů byly také v normě. Výsledky: U obou chlapců byla provedena varle šetřící extirpace ložisek a histologicky proká‑ zána epidermoidní cysta. Pooperační průběh byl bez komplikací a chlapci jsou dispenzarizováni, bez známek recidivy onemocnění. Závěr: Epidermoidní cysta je vzácný benigní tumor varlete, který jsme zachytili u bratrů – dvoj‑ čat. Na základě zhodnocení USG nálezu a při
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=