96 Ces Urol 2022; 26(2): 90–98 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY rých nebyla gravidita známa V těchto případech ne‑ byly hlášeny žádné chromozomální abnormality ani vrozené vady plodu (32) Tatometoda je však během těhotenství kontraindikována Taktéž byla provedena úspěšná perkutánní litotrypse během těhotenství, nicméně není rutinně doporučeno ji provádět kvůli potřebě celkové anestezie, nutnosti užit rentgenové‑ ho záření a pronační polohy pacientky (33) DISKUZE Urolitiáza představuje nejčastější urologickou kom‑ plikaci gravidity Po stránce diagnostiky je situace jednoznačná a pouze užití lowdose nativního CT, ač doporučeno guidelines, je kontroverzní Co se týče terapie, tak možností první volby při nekomplikova‑ némprůběhu onemocnění byměl být konzervativní postup s pokusemo spontánní pasáž Ureteroskopie zůstává i dle doporučení EAUguidelines rozumnou al‑ ternativou, jak se vyhnout dlouhodobému stentování/ drenáži horních cest močových Právě ureteroskopie je preferovanou možností léčby u těch pacientek, u kterých selhávají konzervativní opatření Další mož‑ nosti léčby by měly být vždy zváženy s pečlivým posouzením rizik a přínosů V diagnostice i terapii je nezbytný multidisciplinární přístup zahrnující spolu‑ práci urologa, porodníka, radiologa a anesteziologa Tato spolupráce by měla vést k zajištění ideálních výsledků pro matku a dítě Stran ureteroskopie se autoři neshodují na pří‑ padnémzvýšení rizika předčasného porodu, jakožto komplikace provedené ureteroskopie Nicméně dle Ordona je riziko předčasného porodu po provedené uretroskopii mírně zvýšeno Je potřeba vzít v potaz, žeOrdonova studie vychází pouze z retrospektivních dat z jednoho pracoviště a dále fakt, že některá data jsou starší než 15 let Výsledkemtéto studie je, že sym‑ ptomatická litiáza zvyšuje riziko předčasného porodu, nízké porodní váhy, preeklampsie a císařského řezu, ať už s nebo bez urologické intervence K objasnění této problematiky by bylo vhodné provedení dalších studií, v ideálním případě studií prospektivních ZÁVĚR Dle Sohlbergové se urolitiáza v graviditě vyskytuje u 8 z 1000 těhotných žen (39) Nejedná se tedy o příliš časté onemocnění Dle retrospektivní studie z roku 2009mělo ve sledovaném souboru pacientek renální koliku z důvodu litiázy pouze 55 %, resp 65 % v případě levostranné koliky (40) Vzhledem k tomu, že pouze 55 % gravidních s kolikou má litiázu a ne‑ chceme všemdělat MRI nebo CT, potřebujeme nein‑ vazivní bezpečnoumetodou identifikovat rizikovou skupinu V tomto přehledovém článku shrnujeme současné možnosti v diagnostice a léčbě ureteroli‑ tiázy v graviditě podle současného stavu poznání Ve většině případů dostačuje ke stanovení diagnózy anamnéza, fyzikální vyšetření a ultrazvukové vyšet‑ ření Přesnost ultrazvukových vyšetření v predikci přítomnosti konkrementu je zvýšena, když jsou do hodnocení zahrnuty rysy obstrukce, jako je absence ureterálního jetu a zvýšený index odporu (RI) Pokud má pacientka výsledek některého z těchto měření nefyziologický nebo má levostrannou koliku, je in‑ dikováno další zobrazovací vyšetření, a to MRI nebo CT Přesto k MRI či CT přistupujeme zřídka, a to při diagnostické nejistotě LITERATURA 1. Masselli G, Weston M, Spencer J. The role of imaging in the diagnosis and management of renal stone disease in pregnancy Clin Radiol 2015; 70(12): 1462–1 2. Semins MJ, Matlaga BR. Management of stone disease in pregnancy Curr Opin Urol 2010; 20(2): 174–7 3. Biyani CS, Joyce AD. Urolithiasis in pregnancy I: pathophysiology, fetal considerations and diagnosis BJU Int 2002; 89(8): 811–8; quiz i‑ii 4. Blanco LT, SocarrasMR, Montero RF, et al. Renal colic during pregnancy: Diagnostic and therapeutic aspects Literature review Cent European J Urol 2017; 70(1): 93–100 5. ValovskaMI, Pais VM, Jr. Contemporary best practice urolithiasis inpregnancy Ther AdvUrol 2018; 10(4): 127–38
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=