229 Ces Urol 2022; 26(4): 224–231 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK má za následek zhoršení spermatogeneze, a tím parametrů spermiogramu (18). Studiemi sledované parametry byly: objem, koncentrace, celkový počet motilních spermií, pohyblivost progresivní a neprogresivní, vitalita spermií, jejich morfologie a fragmentace DNA, které jsou hlavními ukazateli mužské plodnosti. Pro všechny výše zmíněné parametry, s výjimkou fragmentace spermatické DNA, existují referenční meze stanovené WHO manuálem, jež odpovídají 5. percentilu hodnot získaných na základě popu‑ lační studie. Limitní hodnoty % DNA fragmentace jsou stanovovány každou laboratoří zvlášť na základě použití vhodných kontrol (39). Ma et al. hodnotili parametry spermatu 12 mužů. Ani u jednoho nebyl detekován virus SARS-CoV-2 ve spermatu. Osmi pacientům byla zjištěna normozoospermie s nízkým indexemDNA fragmentace (DFI, 7,6 ± 2,2) po prodělání nemoci covid-19. U čtyř byla zjištěna nízká pohyblivost sper‑ mií (součet progresivní (PR) a neprogresivní (NP) pohyblivosti < 40 %), z nichž dva měli zhoršenou morfologii (< 4 %). Pouze tři muži byli hodnoceni také před proděláním covidu-19. V jednom případě byl zjištěn pokles motility spermií (PR + NP, 61,7 % vs. 31,1 %) po onemocnění covid-19, avšak není průkazné, že ke změně došlo právě vlivem virové infekce. Ve druhém případě nedošlo k podstatné změně před infekcí a po jejím prodělání a ve třetím případě byl zjištěn pokles celkového počtu motil‑ ních spermií (111,67 a 122,40 vs. 97,93) (34). Prospektivní studie Pazir et al. hodnotila celkem 24 mužů ve věku 34,7 ± 6,4 let. Studie prokázala sig‑ nifikantní rozdíl v celkové motilitě spermií (p = 0,01) a v celkovém počtu pohyblivých spermií (p = 0,02). Ke změnám po prodělání nemoci covid-19 došlo také v parametru koncentrace spermií (p = 0,06) a progresivní motilitě (p = 0,14) (37). Naopak studie Guo et al. nezjistila u pacientů s mírnou a středně závažnou infekcí patologii ve spermatu po prodělání onemocnění covid-19. Li‑ mitací studie je však absence údajů z období před nemocí (40). Důležitou částí ejakulátu je také prostatická te‑ kutina, která tvoří až třetinu jeho celkového objemu a obsahuje množství proteinů, kalcia a citrátů (33). Prostatická tekutina je vylučována prostatou, jejíž malé procento buněk je také schopno exprimovat ACE2. Buňky epitelu prostaty zároveň exprimují TMPRSS2 (41, 42). Tento mechanismus je také dis‑ kutován jako možná příčina některých SARS‑CoV-2 pozitivních vzorků spermatu (43). Účinky na kvalitu spermií závisí na závažnosti a době trvání nemoci. Negativní vliv onemocnění covid-19 je však časem pravděpodobně potlačen (44). ZÁVĚR Současné studie potvrdily, že onemocnění covid-19 může, kromě dýchacího ústrojí, postih‑ nout kteroukoliv orgánovou soustavu včetně mužského reprodukčního systému, a ovlivnit tak správnou spermatogenezi. Virus SARS‑CoV-2 působí na mužskou plodnost přímo i nepřímo. K přímému ovlivnění dochází z důvodu přítom‑ nosti ACE2 a TMPRSS2, důležitých pro vstup viru do buňky, ve tkáních varlat a prostaty. Nepřímý mechanismus se uplatňuje prostřednictvím ovliv‑ nění hormonálních systémů, zvýšené tělesné tep‑ loty, zvýšeného oxidačního stresu a přítomnosti zánětu s uvolněním prozánětlivých cytokinů. K objasnění závažnosti a přesných mechanismů je však potřeba dalšího výzkumu. Limitací mnohých publikovaných studií je zahrnutí pouze omeze‑ ného počtu pacientů nebo absence údajů před onemocněním. I přes to, že účinek na mužskou plodnost je pravděpodobně dočasný, mohou tato zjištění ovlivnit postupy center asistované reprodukce. LITERATURA 1. Guo YR, Cao QD, Hong ZS, et al. The origin, transmission and clinical therapies on coronavirus disease 2019 (COVID-19) outbreak – an update on the status. Mil Med Res. 2020; 7(1): 11.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=