254 Ces Urol 2022; 26(4): 250–255 KAZUISTIKY CT považujeme za nutné perioperační provedení jícnové echokardiografie k určení jeho aktuální pro‑ pagace, bez nutnosti provedení MR. V případě zá‑ chytu lokální recidivy v lumen DDŽ na CT či PET/CT však MR představuje vhodné vyšetření, které může pomoci v určení rozsahu další operace a následného managementu onemocnění. V posledních 10 letech bylo na našem pracovišti provedeno 15 operací pro maligní trombus DDŽ. U 12 byl indikací renální karcinom, u 2 leiomyosar‑ komDDŽ a u jedné operace echinokoková infekce jater. Ve většině těchto případů byla provedena trombektomie a sutura kavotomie. Pouze u tří ope‑ rací byla nutná resekce DDŽ a její náhrada. Dvě z těchto operací jsou popsány v naší kazuistice, u poslední byla k náhradě DDŽ primárně užita protéza. Lokální recidiva renálního karcinomu po nefrektomii je popisována v 1,61 % případů. V an‑ glické literatuře je popsáno méně než 10 případů resekce DDŽ pro lokální recidivu renálního karci‑ nomu. Ačkoliv některé kazuistiky referují o použití protézy po resekci lokální recidivy v nativní DDŽ, obdobný případ, kdy bylo užito k první náhradě DDŽ allograftu kadaverózního dárce a po resekci lokální recidivy náhrada protézou, jsme v dostupné literatuře nezaznamenaly (12). ZÁVĚR Pacienti s lokálně pokročilým karcinomem ledviny a maligním trombem DDŽ nejvíce profitují z kom‑ pletního odstranění nádorové tkáně. Multioboro‑ vá spolupráce umožňuje zvážení všech možností operační léčby. Na předoperačním a perioperač‑ ním stagingu onemocnění závisí volba operační techniky. Allograft kadaverózního dárce i protetická náhrada představují bezpečné varianty náhrady DDŽ při nutnosti její resekce u renálního karcinomu. Pacienti jsou sledováni na základě rizika recidivy. Při nálezu recidivy její resekce zlepšuje prognózu pacientů. V našem případě jsme úspěšně provedli primár‑ ní nefrektomii a resekci DDŽ s náhradou allograf‑ tem a dále resekci lokální recidivy tumoru po 2,4 roku s opakovanou náhradou DDŽ cévní protézou. LITERATURA 1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Novotvary 2018 – současné epidemiologické trendy novotvarů v České republice. 226–225. 2. Leibovich, Bradley C, et al. Renal Cell Carcinoma with Inferior Vena Cava Extension: Can Classification Be Optimized to Predict Perioperative Outcomes? Kidney Cancer. 2020; 4: 111–115. 3. Novotny R, Chlupac J, Marada T, et al. Transabdominal two‑cavity approach for radical nephrectomy combined with inferior vena cava thrombectomy for malignant thrombus caused by renal cell carcinoma: a case series. J Med Case Reports. 2018; 12: 313. 4. Mehaffey JH, Perry RJ, Pope NH, et al. Inferior vena cava with tubularized bovine pericardium. J Vasc Surg Cases. 2016; 2(1): 28–30. 5. Leibovich BC, Blute ML, Cheville JC, et al. Prediction of progression after radical nephrectomy for patients with clear cell renal cell carcinoma. Cancer. 2003; 97(7): 1663–1671. 6. EAU Guidelines. Edn. presented at the EAU Annual Congress Amsterdam, the Netherlands 2022. ISBN 978-94-92671-16-5, 37–38, 57–58. 7. Goto H, Hashimoto M, Akamatsu D, et al. Surgical Resection and Inferior Vena Cava Reconstruction for Treatment of the Malignant Tumor: Technical Succes and Outcomex, Ann Vasc, DiS. 2014; 7(2): 120–126. 8. Hevia V, Ciancio G, Gómez V, et al. Surgical technique for the treatment of renal cell carcinoma with inferior vena cava tumor thrombus: tips, tricks and oncological results. Springerplus. 2016; 5: 132. 9. Guerrero MA, Cross CA, Lin PH, et al. Inferior vena cava reconstruction using fresh inferior vena cava allograft following caval resection for leiomyosarcoma: midterm results. J Vasc Surg. 2007; 46(1): 140–3. 10. Viklický O. Současné možnosti léčby sirolimem. Remedia. 2009; 19: 102–105.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=