11 Ces Urol 2023; 27(1): 8 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY ální karcinom) mohou vykazovat predominantně či dokonce kompletně endofytický/invertovaný růst. Klinicky pak tyto endofytické léze mohou během cystoskopie vypadat velmi neobvykle (Obr. 1). Proto WHO klasifikace doporučuje reportovat přítomnost endofytické komponenty patologem, označení „invertovaný“ by mělo být zahrnuto v patologické zprávě (1). Dochází‑li k rozvoji invazivního uroteli‑ álního karcinomu v invertované lézi, některé stu‑ die prokázaly častější frekvenci recidiv a možnost přítomnosti pokročilého onemocnění u těchto pacientů (8). Kromě aspektu klinického pak přibývá ještě aspekt patologický – u invertovaných lézí může být někdy velice obtížné odlišit invertované neinvazivní čepy tumoru (tj. pTa) od již invazivního růstu (tj. pT1 a více) (9). Páté vydání „modré knihy“ nově upravuje též grading neinvazivních uroteliálních karcinomů. Je totiž relativně častým jevem, že predominantně low grade neinvazivní papilární uroteliální karcinom vykazuje okrsky, kde tumor přechází ve výrazné high grade partie. Přístup jednotlivých patologů k takovýmto lézím se ještě do nedávna dost li‑ šil, WHO nechávala volnou ruku a bez ohledu na procento high grade komponenty byly většinou tyto tumory podle pravidla „nejhoršího gradu“ klasifikovány jako high grade. Nová WHO klasifikace však jasně určila, jak s těmito lézemi nakládat. Jako „neinvazivní high grade papilární renální karcinom“ by měly být diagnostikovány nádory, u nichž high grade složka tvoří ≥ 5 % tumoru. Naopak „low grade“ zůstávají pouze tumory, kde high grade komponenta představuje < 5 % s tím, že přítom‑ nost této high grade komponenty by měla dostat místo v názvu, nádory by tak měly být reportovány jako „neinvazivní low grade papilární uroteliální neoplazie s < 5 % high grade komponenty“ (1). Změnou koncepční i faktickou je, že původ‑ ně samostatně udávané jednotky ve WHO 2016 „uroteliální dysplazie“ a „uroteliální proliferace ne‑ jasného maligního potenciálu/UPUMP“ již nejsou samostatnou entitou. Uroteliální dysplazie je zmi‑ ňována v kapitole uroteliálního carcinoma in situ. Jedná se o lézi s vágní patologickou definicí (léze vykazující atypie, které věříme, že by měly mít pů‑ vod v neoplazii, atypie však nejsou dostatečné, aby splnily kritéria pro kategorii in situ karcinomu) a stej‑ ně tak nejistým klinickým dopadem pro pacienta. Uroteliální dysplazie je léze bez pevně daných dia‑ gnostických kritérií, a tím i léze se špatnou reprodu‑ kovatelností a vysokou interobservační variabilitou. Zároveň některé práce udávají překryv uroteliální dysplazie se změnami urotelu někdy zahrnovanými pod popisný termín „atypiemi nejistého význa‑ mu“, což výrazně podkopává důvěryhodnost této Tab. 1. Přehled uroteliálních neoplazií WHO klasifikace 2022 (1) Tab. 1. The newWHO classification 2022 – urothelial tumour classification (1) Neinvazivní uroteliální neoplazie Uroteliální papilom Invertovaný uroteliální papilom Papilární uroteliální neoplazie nízkého maligního poten‑ ciálu (PUNLMP) Neinvazivní papilární uroteliální karcinom, low grade Neinvazivní papilární uroteliální karcinom, high grade Uroteliální carcinoma in situ Invazivní uroteliální karcinom Obr. 1. Invertovaný uroteliální papilompři cystoskopickém vyšetření (A), mikroskopický nález (B) Fig. 1. Invertedurothelial papilomaon cystoscopy (A), histological appearance of inverted papilloma, staining hematoxylin-eosin (B)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=