229 Ces Urol 2023; 27(3): 222-235 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY ošetření extraabdominálně uložených lézí. Řešením je pak ponechání pacientky na močovém katétru nejméně 7 dní dle velikosti perforace, kdy dojde ke spontánnímu zhojení (4, 11, 12). Parciální cystektomie Je záchovným výkonem, který zahrnuje chirurgic‑ kou excizi BE a okolní stěny močového měchýře v plné šíři. Segmentální resekce močového mě‑ chýře pro endometriózu detruzoru je relativně jednoduchým a bezpečným operačním postu‑ pem. Dle studií dosahuje parciální cystektomie téměř 100% úspěšnosti ve vymizení symptoma‑ tologie a mizivé procento recidiv v oblasti močo‑ vého měchýře. Souběžně prováděná cystoskopie může zlepšit definování okrajů endometriotické léze intravezikálně a dosažení tak nejvhodnějších resekčních okrajů. Pokud je vzdálenost ureterál‑ ního ústí od léze menší jak 20 mm, doporučuje se preventivní peroperační zavedení ureterálních katétrů nebo JJ stentů. Závěrem výkonu by měla být provedena peroperační těsnící zkouška nebo odloženě provedena cystografie s kontrastní látkou k vyloučení paravezikálního leaku. Močový katétr by měl být ponechán po dobu 7–10 dní k preven‑ ci vytvoření vezikální fistuly. V případě potvrzení paravezikálního leaku při kontrolní ascendentní cystografii je nutné ponechat močový katétr až 3 týdny (3, 6, 12, 13). Laparotomická parciální cystektomie Výkon se provádí z dolní střední laparotomie nebo Pfannensttielova řezu. Nejpříznivější anato‑ mickou lokalizací endometriotické léze je vertex močového měchýře. Operačně složitější je pak postižení zadní stěny, kde vznikají četné adheze s přední stěnou dělohy a peritoneem excavatio vesicouterina. Do procesu adheze jsou obvykle zavzaty i obě ligg. teres uteri. Léze s bezpečným okrajem stěny měchýře se resekují mechanickými nůžkami nebo unipolární elektrokoagulací. Závě‑ rem se provede příčná sutura měchýře v jedné nebo dvou vrstvách (3, 4). Laparoskopická parciální cystektomie V dnešní době je laparoskopická parciální cystektomie nejvyužívanější modalitou, která dosa‑ huje stejných terapeutických výsledků jako laparo‑ tomie, výhodou jsou ale menší krevní ztráty, zkráce‑ ní doby operace, zkrácení hospitalizace a rychlejší rekonvalescence, výrazně nižší pooperační bolesti a jiné komplikace a celkově lepší estetický výsledek. Laparoskopický přístup zahrnuje disekci vezikoute‑ rinního prostoru za účelem mobilizace endometri‑ otické léze a resekci stěny měchýře s dostatečným bezpečnostním lemem. Sutura se většinou provádí v jedné vrstvě. Závěrem je doporučeno provést kontrolní peroperační cystoskopii s těsnící zkouškou a kontrolou integrity ureterálních ústí. Laparosko‑ pický přístup také umožňuje současnou sanaci ex‑ travezikálních lézí a případné provedení bilaterální adnexektomie (s hysterektomií nebo bez ní) jako preferovaného terapeutického postupu u pacien‑ tek bez přání zachování fertility nebo u pacientek premenopauzálních (4, 6, 14). Robotická chirurgie Roboticky asistovaná laparoskopie je trendem poslední dekády a našla uplatnění napříč mnohými obory včetně urologie a gynekologie. Ve srovnání se standardní laparoskopií má roboticky asistovaná laparoskopie výhodu vyšší volnosti instrumentace a peroperační manipulace. Vzhledem k vysokým nárokům na erudici operatéra a vyšším nákladům je však tento přístup centralizován do velkých zdravot‑ nických zařízení, které touto technikou disponují (13). Chirurgická terapie UE Chirurgická terapie UE je zaměřena na zmírnění ureterální obstrukce a zamezení recidivy UE s mož‑ nou reobstrukcí. Konkrétní chirurgická modalita je zvolena dle symptomatiky, lokalizace UE, roz‑ sahu komprimovaného segmentu a na rozvoji renální insuficience. Při průkazu ureterální ob‑ strukce s alterací renálních funkcí je indikováno bezodkladné zavedení JJ stentu nebo punkční perkutánní nefrostomie bez ohledu na způsob následné chirurgické intervence. Chirurgická léčba UE zahrnuje konzervativnější ureterolýzu s odstra‑ něním přilehlého extrinsického ložiska hluboké
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=