50 Ces Urol 2024; 28(1): 46–51 KAZUISTIKY metaplastické alterace přítomné uroteliální výstelky či hamartomatózní původ léze Později však bylo prokázáno, že se při rozvoji NA nejspíše uplatňují odloučené buňky renálních tubulů, které se implan‑ tují v místech poškození urotelu (4) Při vzniku NA tak může být spouštěčem lokální iritace a poškození ve vývodných močových cestách navozené např instru‑ mentací urotraktu a endoskopickými výkony, infekcí a zánětem, intravezikální chemo- či imunoterapií, radioterapií, zavedenými stenty, litiázou, traumatem nebo současně přítomnou malignitou (1, 4, 5, 6, 7) Specifickou rizikovou skupinou pacientů s čas‑ tějším výskytem NA jsou pacienti po transplantaci ledviny Studie autorů Mazal a kol provedená u pří‑ jemců renálních štěpů prokázala, že NA u těchto pa‑ cientů prokazatelně pochází z tubulárních renálních buněk transplantované ledviny (jako druh renálního tubulárního satelitu) (4) Tato studie byla založena na detekci chromozomů X a Y v NA pomocí FISH vyšetření Všechny NA u 14 příjemkyň transplantátu (žen) od mužských dárců a 10 příjemců transplantátu (mužů) od dárců mužského pohlaví vykazovaly stej‑ ný stav pohlavních chromozomů jako renální štěp, ale odlišný stav pohlavních chromozomů než okolní tkáň močového měchýře příjemce (4) U pacientů po transplantaci renálního štěpu je často jako hlavní příčina vzniku NA udáváno dráž‑ dění urotelu v místě ureterovezikální anastomózy transplantátu (5) Dle operačního protokolu na‑ šich pacientů při cystoskopickém vyšetření nebyla v místě arteficiálního vyústění močovodu do mo‑ čového měchýře nalezena přítomnost suspektních ložiskových změn Vliv imunosupresivní terapie na rozvoj NA není pravděpodobný, neboť pouze pacienti po transplantaci ledvin mívají nefrogenní adenomy (ačkoli příjemci i jiných orgánů též do‑ stávají imunosupresivní léčbu) Nefrogenní adenom je považován za benig‑ ní lézi, popsána však byla vyšší frekvence recidiv (recidivy u 37–60 % pacientů) (8) Klíčovou pro management pacientů je otázka možného ma‑ ligního potenciálu NA Raritně byl v literatuře po‑ psán maligní zvrat (v netransplantované populaci) (1), existují tak ojedinělé zprávy o progresi NA do malignity (dle řady odborníků je však tato transfor‑ mace považována za výjimku) (5, 6) Doposud pak nebyla v literatuře popsána maligní transformace NA u pacientů po transplantaci Diagnostika NA je identická jako u ostatních tumorů vývodných cest močových – zahrnuje cys‑ toskopické vyšetření, zobrazovací metody, event cytologické vyšetření moče a transuretrální od‑ běr na histologické vyšetření Současná literatura nenabízí jednoznačná a specifická doporučení pro sledování a léčbu pacientů s NA V dalším managementu pacienta s diagnostikovaným NA tak v úvahu přichází zejména protokol low-risk uroteliálních karcinomů močového měchýře (zvlášť u netransplantovaných pacientů pro raritní možný maligní potenciál léze) nebo sledování pomocí ročních cystoskopií, v případě symptomatických projevů dříve U našeho pacienta jsme pak s ohle‑ dem na věk a komorbidity zvolili půlroční kontroly s USG a cystoskopické kontroly ZÁVĚR Nefrogenní adenom je neobvyklá benigní léze, spou‑ štěčem vzniku je patrně poškození urotelu Nefro‑ genní adenom může vznikat zejména u pacientů po předchozích výkonech ve vývodných močových ces‑ tách, specifickou skupinou pacientů s NA jsou pacienti po transplantaci ledviny Klinicky (symptomatologií, radiologicky a cystoskopicky) mohou objemnější léze imponovat jako maligní onemocnění – uroteliální karcinom NA má potenciál pro vznik častých recidiv a vzhledem k neúplně jasnému malignímu potenciálu by patrně pacienti s diagnostikovaným NA měli být dlouhodobě sledováni LITERATURA 1. López JI, Schiavo-Lena M, Corominas-Cishek A, et al. Nephrogenic adenoma of the urinary tract: clini‑ cal, histological, and immunohistochemical characteristics Virchows Arch 2013; 463(6): 819-25, doi:101007/ s00428-013-1497-y
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=