2024 | ročník/volume 28 | číslo/number 2 | červen | ISSN 2336–5692 Česká urologie CZECH UROLOGY Časopis České urologické společnosti ČLS JEP 28
*53,8 % stále užívalo mirabegron po 10-12 měsících Reference: 1. Freeman R, Foley S, Rosa Arias J, Vicente E, Grill R, Kachlirova Z, Stari A, Huang M, Choudhury N. Mirabegron improves quality-of-life, treatment satisfaction, and persistence in patients with overactive bladder: a multi-center, non-interventional, real-world, 12-month study Curr Med Res Opin. 2018; 34(5):785-793 Study No: 178-MA-1002. 2. Daisuke Kato, Hiromi Tabuchi, Satoshi Uno. Three-Year Safety, Efficacy and Persistence Data Following the Daily Use of Mirabegron for Overactive Bladder in the Clinical Setting: a Japanese Post-Marketing Surveillance Study LUTS. 2018, Aug 6 [ePub ahead of print] Study No: BE0002. 3. Nitti VW, Khullar V, van Kerrebroeck P et al. Mirabegron for the treatment of overactive bladder: a prespecifi ed pooled effi cacy analysis and pooled safety analysis of three randomised, double-blind, placebo-controlled, phase III studies. Int J Clin Pract. 2013 Jul;67(7):619-32. 4. Zdroj: SPC Betmiga. Zkrácená informace o přípravku Betmiga (mirabegronum): Složení: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje mirabegronum 25 mg nebo 50 mg. Indikace: Symptomatická léčba urgence, zvýšené frekvence močení a/nebo urgentní inkontinence, které se mohou vyskytnout u dospělých pacientů se syndromem hyperaktivního močového měchýře (OAB). Dávkování a způsob podání: Dospělí (včetně starších pacientů): 50 mg jednou denně. Tableta se zapíjí tekutinami, polyká celá, nesmí se kousat, dělit, drtit. Může být užívána s jídlem nebo nezávisle na jídle. Pediatrická populace: Bezpečnost a účinnost mirabegronu do 18 let věku nebyla dosud stanovena. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku. Závažná neléčená hypertenze definovaná jako systolický krevní tlak ≥180 mm Hg a/nebo diastolický krevní tlak ≥110 mm Hg. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Insuficience ledvin: Přípravek Betmiga nebyl studován u pacientů v terminálním stádiu selhání ledvin (GFR <15 ml/min/1,73 m2 nebo pacienti vyžadující hemodialýzu), a proto se jeho používání u této populace pacientů nedoporučuje. U pacientů se závažným poškozením ledvin (GFR 15 až 29 ml/min/1,73 m2) je k dispozici omezené množství údajů; na základě farmakokinetické studie se u této populace doporučuje snížení dávky na 25 mg. Používání tohoto přípravku se nedoporučuje u pacientů se závažným poškozením ledvin (GFR 15 až 29 ml/min/1,73 m2), kteří současně užívají silné inhibitory CYP3A. Insuficience jater: Přípravek Betmiga nebyl studován u pacientů se závažným poškozením jater (Child-Pugh třída C), a proto se jeho používání u této populace pacientů nedoporučuje. Používání tohoto přípravku se nedoporučuje u pacientů se středně závažným poškozením jater (Child-Pugh B), kteří současně užívají silné inhibitory CYP3A. Hypertenze: Mirabegron může zvýšit krevní tlak. Krevní tlak by měl být měřen při zahájení léčby a poté při léčbě mirabegronem pravidelně sledován, zejména u pacientů s hypertenzí. U pacientů s hypertenzí 2. stupně (systolický krevní tlak ≥160 mm Hg a/nebo diastolický krevní tlak ≥100 mm Hg) je k dispozici omezené množství údajů. Pacienti s vrozeným nebo získaným prodloužením QT intervalu: Při používání přípravku Betmiga v terapeutických dávkách nebylo v klinických studiích prokázáno klinicky relevantní prodloužení QT intervalu. Nicméně, vzhledem k tomu, že pacienti se známou anamnézou prodloužení QT intervalu, nebo pacienti, kteří užívají léky, o nichž je známo, že prodlužují QT interval, nebyli do těchto studií zařazeni, není účinek mirabegronu u těchto pacientů znám. Při podávání mirabegronu těmto pacientům je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Pacienti s obstrukcí výtoku z močového měchýře a pacienti užívající antimuskarinika k léčbě OAB: Během postmarketingového sledování pacientů, užívajících mirabegron, byla hlášena retence moči u pacientů s obstrukcí výtoku z močového měchýře (BOO) a u pacientů, kteří užívají antimuskarinika, léčivé přípravky k léčbě OAB. V kontrolované klinické studii bezpečnosti u pacientů s BOO léčených přípravkem Betmiga nebylo prokázáno zvýšení retence moči, nicméně, přípravek Betmiga by měl být podáván u pacientů s klinicky závažným BOO s opatrností. Přípravek Betmiga by měl být podáván s opatrností i u pacientů užívajících antimuskarinika, léčivé přípravky k léčbě OAB. Interakce: Klinicky relevantní lékové interakce mezi mirabegronem a léčivými přípravky, které inhibují, ovlivňují nebo jsou substrátem pro jeden z izoenzymů nebo přenašečů CYP se neočekávají, kromě inhibičního účinku mirabegronu na metabolismus substrátů CYP2D6. Betmiga je mírný a časově závislý inhibitor CYP2D6 a slabý inhibitor CYP3A. Při podávání mirabegronu s inhibitory CYP2D6 nebo u pacientů, kteří mají pomalý metabolismus CYP2D6 není nutná žádná úprava dávky mirabegronu. Je zapotřebí opatrnosti, pokud je mirabegron podáván současně s léčivými přípravky, které mají úzký terapeutický index a jsou významně metabolizovány CYP2D6. U pacientů, kteří začínají užívat kombinaci přípravku Betmiga a digoxinu, by měla být zpočátku předepsána nejnižší dávka digoxinu. K získání požadovaného klinického účinku je třeba monitorovat sérové koncentrace digoxinu a použít je pro titraci dávky digoxinu. Látky, které působí jako induktory CYP3A nebo P-gp snižují plazmatickou koncentraci mirabegronu, není nutná žádná úprava dávky mirabegronu při podávání s terapeutickými dávkami rifampicinu nebo jiných CYP3A nebo P-gp induktorů. Při kombinaci přípravku se substráty citlivými k P-gp by měl být zvažován potenciál pro inhibici substrátu P-gp mirabegronem. Zvýšení expozice mirabegronu v důsledku lékových interakcí může být spojeno se zvýšením tepové frekvence. Fertilita, těhotenství a kojení: Nedoporučuje se podávat těhotným ženám a ženám, které mohou otěhotnět a nepoužívají antikoncepci. Během kojení by přípravek neměl být podáván. Vliv na fertilitu není stanoven. Nežádoucí účinky: Souhrn bezpečnostního profilu: Bezpečnost přípravku Betmiga byla hodnocena u 8433 pacientů s OAB, z nichž 5648 dostalo nejméně jednu dávku mirabegronu ve fázích 2/3 klinického programu, a 622 pacientů dostávalo přípravek Betmiga nejméně 1 rok (365 dní). Ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3 dokončilo léčbu tímto léčivým přípravkem 88 % pacientů a 4 % pacientů přerušila léčbu v důsledku nežádoucích příhod. Většina nežádoucích účinků byla mírné až střední závažnosti. Nejčastější nežádoucí účinky hlášené u pacientů léčených přípravkem Betmiga 50 mg během tří 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií fáze 3, jsou tachykardie a infekce močových cest. Četnost tachykardie byla 1,2 % u pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Tachykardie vedla k přerušení léčby u 0,1 % pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Četnost infekcí močových cest byla 2,9 % u pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Infekce močových cest nevedly k přerušení léčby u žádného z pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Závažné nežádoucí účinky zahrnovaly fibrilaci síní (0,2 %). Nežádoucí účinky pozorované v průběhu jednoroční (dlouhodobé) studie s aktivním komparátorem (muskarinovým antagonistou) byly podobného druhu a závažnosti jako ty, které byly pozorovány ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3. Tabulkový přehled nežádoucích účinků: Následující text odráží nežádoucí účinky pozorované u mirabegronu ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3. Četnost nežádoucích účinků je definována následovně: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000)a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Infekce a infestace: časté: infekce močových cest; méně časté: vaginální infekce, cystitida. Psychiatrické poruchy: není známo: insomnie*, stav zmatenosti*. Poruchy nervového systému: časté: bolest hlavy*, závrať*. Poruchy oka: vzácné: edém očních víček. Srdeční poruchy: časté: tachykardie; méně časté: palpitace, fibrilace síní. Cévní poruchy: velmi vzácné: hypertenzní krize. Gastrointestinální poruchy: časté: nauzea*, obstipace*, diarrhoea*; méně časté: dyspepsie, gastritida; vzácné: edém rtů. Poruchy kůže a podkožní tkáně: méně časté: kopřivka, vyrážka, vyrážka makulární, vyrážka papulózní, svědění; vzácné: leukocytoklastická vaskulitida, purpura, angioedém*. Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně: méně časté: otékání kloubů. Poruchy ledvin a močových cest: vzácné: retence moči*. Poruchy reprodukčního systému a prsu: méně časté: vulvovaginální pruritus. Vyšetření: méně časté: zvýšený krevní tlak, zvýšení GGT, zvýšení AST, zvýšení ALT. (*Na základě zkušeností z postmarketingového sledování). Hlášení podezření na nežádoucí účinky: Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv; Šrobárova 48; 100 41 Praha 10; webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. Zvláštní opatření pro uchovávání: Žádné zvláštní podmínky pro uchovávání. Držitel rozhodnutí o registraci: Astellas Pharma Europe B.V. Sylviusweg 62, 2333 BE Leiden, Nizozemsko. Registrační číslo: EU/1/12/809/001 – 006; EU/1/12/809/008 – 013; EU/1/12/809/015 – 018. Datum revize textu: 8. 10. 2021. Před předepsáním se seznamte s úplnou informací o léčivém přípravku. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Astellas Pharma s.r.o., Rohanské nábřeží 678/29, 186 00 Praha 8 – Karlín, www.astellas.com/cz 02/2024 | MAT-CZ-BET-2024-00005 • Betmiga má prokázanou vysokou perzistenci* při léčbě OAB1,2 • Mirabegron je dobře tolerován s incidencí sucha v ústech na úrovni placeba3 • Účinnost a bezpečnost ověřená ve velkých klinických studiích4 β3 agonista k léčbě hyperaktivního močového měchýře4
60 OBSAH Obsah EDITORIAL Igor Hartmann 65 VIDEO Minimálně invazivní roboticky asistovaná nefropexe Milan Hora, Tomáš Ürge, Olga Dolejšová, Petr Stránský, Adriena Bartoš Veselá, Tomáš Pitra, Hana Sedláčková, Petr Stránský jr., Dominika Šiková 66 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Dlaždicobuněčný karcinom penisu – etiologie, imunitní mikroprostředí a nové prognostické markery Nicolette Zavillová, Jan Hrudka, Roman Zachoval 69 Kvalitativní a kvantitativní parametry spermatu ve světle posledního vydání WHO manuálu pro vyšetření a zpracování lidského spermatu Marcel Drlík, Zuzana Krátká, Jan Novák 89 Cirkulující nádorové buňky v onkourologii Alžběta Kantorová, Viktor Soukup, Otakar Čapoun 97 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Prognostický význam opakované transuretrální resekce měchýře u pacientů s T1 karcinomem močového měchýře Vladimír Košík, Michael Pešl, Monika Šlemendová, Alžběta Kantorová, Vojtěch Fiala, Otakar Čapoun, Viktor Soukup 105 KAZUISTIKY Léčba oboustranných objemných angiomyolipomů ledviny everolimem Kristýna Blažková, Vladimír Šámal, Igor Richter, Vít Paldus 113 Adenokarcinom urachu u mladého pacienta Juraj Beniak, Kamil Belej, Marie Nováková, Miroslav Záleský 117
POZNEJTE TEN ROZDÍL Progredují Vaši PSMA pozitivní pacienti po léčbě ARTA a po chemoterapii založené na bázi taxanů? Toto není skutečný pacient. Indikace: Přípravek Pluvicto v kombinaci s androgen deprivační terapií (ADT) s nebo bez inhibice dráhy androgenního receptoru (AR) je indikován k léčbě dospělých pacientů s progresivním metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC) pozitivním na prostatický specifický antigen (PSMA), kteří byli léčeni inhibicí dráhy AR a chemoterapií na bázi taxanů.2 Zkrácená informace o přípravku Pluvicto 1 000 MBq/ml injekční/infuzní roztok q Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz SPC bod 4.8. Složení: Jeden ml roztoku obsahuje 1 000 MBq lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu ke dni a času kalibrace. Indikace: Přípravek Pluvicto v kombinaci s androgen deprivační terapií (ADT) s nebo bez inhibice dráhy androgenního receptoru (AR) je indikován k léčbě dospělých pacientů s progresivním metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC) pozitivním na prostatický specifický membránový antigen (PSMA), kteří byli léčeni inhibicí dráhy AR a chemoterapií na bázi taxanů. Dávkování: Pacienti mají být identifikováni pro léčbu pomocí zobrazení PSMA. Doporučený léčebný režim přípravku Pluvicto je 7 400 MBq intravenózně každých 6 týdnů (± 1 týden) až do celkového počtu 6 dávek, pokud nedojde k progresi onemocnění nebo nepřijatelné toxicitě. U pacientů, kteří nejsou chirurgicky kastrováni, má během léčby pokračovat chemická kastrace analogem hormonu uvolňujícího gonadotropin (GnRH). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Zvláštní upozornění/opatření: U každého pacienta musí být radiační expozice odůvodněna pravděpodobným přínosem. Podaná dávka radioaktivity má být v každém případě tak nízká, jak je rozumně dosažitelné, aby bylo možné zajistit požadovaný terapeutický efekt. Přípravek Pluvicto přispívá k celkové dlouhodobé kumulativní radiační expozici pacienta. Dlouhodobá kumulativní radiační expozice je spojena se zvýšeným rizikem vzniku nádorových onemocnění. Radiační expozice pacientů, zdravotnického personálu a kontaktů v domácnosti má být během léčby přípravkem Pluvicto a po ní minimalizována v souladu se správnou praxí radiační bezpečnosti dané instituce, s postupy péče o pacienty a pokyny pro pacienta ohledně následné radiační ochrany doma. Pacienti mají být vyzváni, aby zvýšili množství perorálních tekutin a zároveň co nejčastěji močili, aby se snížila radiace močového měchýře. Před propuštěním pacienta má radiolog nebo zdravotnický pracovník vysvětlit nezbytná radioprotektivní opatření, která má pacient dodržovat, aby se minimalizovala radiační zátěž ostatních. Před a během léčby přípravkem Pluvicto mají být provedeny hematologické laboratorní testy, které zahrnují hemoglobin, počet leukocytů, absolutní počet neutrofilů a počet trombocytů. Přípravek Pluvicto má být vysazen, dávka snížena nebo léčba trvale ukončena a pacienti mají být klinicky léčeni dle vhodnosti na základě závažnosti myelosuprese. Laboratorní testy funkce ledvin, včetně sérového kreatininu a vypočtené Clcr, mají být provedeny před a během léčby přípravkem Pluvicto. Přípravek Pluvicto má být vysazen, dávka snížena nebo léčba trvale ukončena na základě závažnosti renální toxicity. U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin je třeba sledovat renální funkce a nežádoucí účinky. Léčba přípravkem Pluvicto se nedoporučuje u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin s výchozí hodnotou Clcr < 50 ml/min nebo s onemocněním ledvin v terminálním stádiu. Radiace lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu může mít potenciálně toxické účinky na mužské pohlavní žlázy a spermatogenezi. Pokud si pacient přeje mít po léčbě děti, doporučuje se genetická konzultace. Interakce: Nebyly provedeny žádné klinické studie lékových interakcí. Těhotenství a kojení: Přípravek Pluvicto není indikován k použití u žen. Nebyly provedeny žádné studie na zvířatech s použitím lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu k hodnocení jeho účinku na samičí reprodukci a embryofetální vývoj. Neexistují žádné údaje o přítomnosti lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu v mateřském mléce. Vliv na řízení vozidel a obsluhu strojů: Přípravek Pluvicto může mít malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: Velmi časté: Anemie, trombocytopenie, leukopenie, lymfopenie, sucho v ústech, nauzea, zácpa, zvracení, průjem, bolest břicha, infekce močových cest, únava, snížená chuť k jídlu, pokles tělesné hmotnosti. Časté: Pancytopenie, závrať, bolest hlavy, dysgeuzie, suché oko, vertigo, akutní poškození ledvin, periferní edém, pyrexie. Další nežádoucí účinky - viz úplná informace o přípravku. Podmínky uchovávání: Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před ionizujícím zářením (olověné stínění). Uchovávání radiofarmak musí být v souladu s národními předpisy pro radioaktivní látky. Dostupné lékové formy/velikosti balení: Každá injekční lahvička obsahuje objem roztoku, který se může pohybovat od 7,5 ml do 12,5 ml, což odpovídá radioaktivitě 7 400 MBq ± 10 % ke dni a času podání. Injekční lahvička je uzavřena v olověném kontejneru pro ochranné stínění. Poznámka: Dříve než lék předepíšete, přečtěte si pečlivě úplnou informaci o přípravku. Registrační číslo: EU/1/22/1703/001. Datum registrace: 9. 12. 2022. Datum poslední revize textu SPC: 9. 12. 2022. Držitel rozhodnutí o registraci: Novartis Europharm Limited, Vista Building, Elm Park, Merrion Road, Dublin 4, Irsko. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis, úhrada přípravku dosud nebyla stanovena. Reference: 1. www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/pluvicto; 2. Souhrn údajů o přípravku PLUVICTO®, datum poslední revize 9.12.2022, www.sukl.cz. CZ2305021268/05/2023 Novartis s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4, tel.: +420 225 775 111, info.cz@novartis.com, www.novartis.cz ® První schválená radioligandová terapie karcinomu prostaty cílená na PSMA.1
62 CONTENT Content EDITORIAL Igor Hartmann 65 VIDEO Minimally invasive robot assisted nephropexy Milan Hora, Tomáš Ürge, Olga Dolejšová, Petr Stránský, Adriena Bartoš Veselá, Tomáš Pitra, Hana Sedláčková, Petr Stránský jr., Dominika Šiková 66 REVIEW ARTICLES Squamous cell carcinoma of penis – etiology, immune microenvironment and prognostic markers Nicolette Zavillová, Jan Hrudka, Roman Zachoval 69 Qualitative and quantitative semen parameters in the light of the latest edition of the WHO manual for the examination and processing of human semen Marcel Drlík, Zuzana Krátká, Jan Novák 89 Circulating tumor cells in oncourology Alžběta Kantorová, Viktor Soukup, Otakar Čapoun 97 ORIGINAL ARTICLES Prognostic significance of multiple transurethral resection in patients with T1 bladder cancer Vladimír Košík, Michael Pešl, Monika Šlemendová, Alžběta Kantorová, Vojtěch Fiala, Otakar Čapoun, Viktor Soukup 105 CASE REPORTS Everolimus in treatment of bilateral giant angiomyolipomas Kristýna Blažková, Vladimír Šámal, Igor Richter, Vít Paldus 113 Urachal adenocarcinoma in a young patient Juraj Beniak, Kamil Belej, Marie Nováková, Miroslav Záleský 117
63 TIRÁŽ ŠÉFREDAKTOR / EDITOR‑IN‑CHIEF prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA / Urologická klinika LF UK a FN Plzeň VÝKONNÁ REDAKČNÍ RADA / EXECUTIVE EDITORIAL BOARD doc. MUDr. Ladislav Jarolím, CSc. / Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol Praha prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D. / Urologická klinika LF OU a FN Ostrava prof. MUDr. Viktor Soukup, Ph.D. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha doc. MUDr. Michal Staník, Ph.D. / Oddělení onkourologie, Masarykův onkologický ústav Brno prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. / Urologické oddělení FTN Praha REDAKČNÍ RADA / EDITORIAL BOARD prof. MUDr. Marko Babjuk, CSc. / Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. / Urologická klinika LF a FN Hradec Králové prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D. / Onkologická klinika 2. LF UK a FN Moto, Praha doc. MUDr. Jan Doležel, Ph.D. / Oddělení onkologické urologie, Masarykův onkologický ústav Brno prof. dr hab. n. med. Tomasz Drewa, FEBU / Urology Department, Nicolaus Copernicus Hospital, Bydgoscz, Poland prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc., FCMA / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha Erik Havranek, MBBS, MD, FEBU, FRCS (Urol) / Consultant Urological Surgeon, Northwick Park Hospital, Harrow a Central Middlesex Hospital, Londýn, GB doc. MUDr. Richard Fiala, CSc., FEBU, FRCS / Altnagelvin Area Hospital Western Health and Social Care Trust, Londonderry, UK doc. MUDr. Robert Grill, Ph.D. / Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha doc. MUDr. Jiří Heráček, Ph.D., MBA / Urologické oddělení ÚVN, Praha Piotr L. Chlosta, MD, PhD, DSci, FEBU / Professor and Chairman Department of Urology, Jagiellonian University in Krakow, Poland doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha prim. MUDr. Oto Köhler, CSc. / Chirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha MUDr. Milan Král, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc MUDr. Michaela Matoušková / Urocentrum Praha doc. MUDr. Ivan Minčík, Ph.D. / Klinika urológie, FZO PU v Prešově, Slovenská republika PD Dr. habil. Vladimír Novotný, PhD. / Urologische klinik, Städtisches Klinikum Görlitz Peter Nyirády M.D., Ph.D., D.Sc., FEBU / Department of Urology and Centre for Urooncology, Semmelweis University, Budapest prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc. / Surgal Clinic, s. r. o., Brno; Urologie prof. Pacík, s. r. o., Brno MUDr. Aleš Petřík, Ph.D. / Urologické oddělení FN České Budějovice doc. MUDr. Kristýna Pivovarčíková, Ph.D. / Šiklův patologicko‑anatomický ústav, LF UK a FN Plzeň MUDr. Jan Schraml, Ph.D. / Klinika urologie a robotické chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně a Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem prof. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Ján Švihra, PhD. / Urologická klinika JLF UK a UNM, Martin, Slovenská republika doc. MUDr. Peter Weibl, Ph.D. / Urologie, Landesklinikum Korneuburg, Rakousko doc. MUDr. František Záťura, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Peter Zvara, M.D., Ph.D. / Department of Urology and Biomedical Laboratory, University of Southern Denmark Odense, Denmark Česká urologie 2024 – ročník/volume 28 ISSN 2336–5692 www.czechurol.cz Vydavatel: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, Sokolská 31, 120 26 Praha 2 Šéfredaktor: prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA, horam@fnplzen.cz Nakladatel: Solen, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Redakce: Mgr. Zdeňka Bartáková, SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Rukopisy: Posílejte prostřednictvím redakčního systému ACTAVIA na webových stránkách www.czechurol.cz nebo do redakce na Mgr. Zdeňka Bartáková, bartakova@solen.cz Grafická úprava a sazba: Michal Bajnok, DTP Solen Inzerce: Mgr. Veronika Črepová, Urologická klinika UK 3. LF a Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800, 140 00 Praha 4, sekr@cus.cz Redakční uzávěrka tohoto čísla: 20. 6. 2024 Určeno odborné veřejnosti. Zaslané příspěvky se nevracejí. Nakladatel získá publikací příspěvku výlučné nakladatelské právo k jeho užití. Vy‑ davatel a redakční rada upozorňují, že za obsah a jazykové zpracování inzerce odpovídá výhradně inzerent. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem, ať již mechanickým či elektronickým, včetně pořizování fotokopií, nahrávek, informačních databází na magnetických nosičích, bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv a vydavatelského oprávnění.
70 KONFERENCE ČUS 70. ANNUAL MEETING OF THE CZECH UROLOGICAL SOCIETY OCTOBER 16 - 18, 2024 EXHIBITION CENTER BRNO 70. výroční konference České urologické společnosti ČLS JEP Termín: 16. – 18. 10. 2024 Místo konání: Výstaviště Brno Zdroj: město Brno Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé, po 10 letech zavítá v roce 2024 výroční konference ČUS znovu do Brna. Sedmdesátá výroční konference bude opro� roku 2014 ve znamení mnoha změn. Během uplynulých 10 let to�ž značně nabrala na velikos� i významu a navíc po „covidové“ pauze poslední dva ročníky ukázaly, jak je tato akce odbornou veřejnos� ceněná a jak je účast na ní důležitá. V roce 2014 byl počet registrovaných lékařů 501, letošní výroční konference v Českých Budějovicích se jich zúčastnilo již 619. Počet sester dlouhodobě převyšuje číslo 200 a počet vystavovatelů je vyšší o více než čtvr�nu. S očekáváním ještě hojnější účas� urologů ze všech koutů České republiky, tradičně podpořené kolegy a přáteli ze Slovenska, se proto v Brně poprvé potkáme ve velkorysých prostorech brněnského výstaviště. Tři říjnové dny budou vyplněny bohatým odborným programem koncipovaným podle ověřeného schématu předchozích setkání, a kromě prezentování nejnovějších poznatků z urologie bude dostatek prostoru pro sdílení výsledků vlastní práce s odbornou urologickou komunitou. A pokud vám zůstane nějaký čas v Brně navíc, určitě se svezte „šalinou“, vychutnejte si výhledy na Brno ze „Špilasu“ a jako přátelé všeho urologického se nezapomeňte vyfo�t u brněnského orloje nebo pod sochou Jošta Lucemburského. Všichni jste srdečně zváni do Brna, 4. nejlepšího studentského města na světě! Těším se na setkání. Michal Fedorko Prezident 70. výroční konference ČUS
65 Ces Urol 2024; 28(2): 65 EDITORIAL Editorial Vážení a milí kolegové, je mi velkou ctí, že mohu přispět k právě vycházejícímu číslu našeho časopisu. V současné době má Česká urologická společ‑ nost 825 členů, z toho 150 ve specializační přípravě. Vzhledem k počtu obyvatel České republiky se jed‑ ná o poměrně vysoké číslo a v porovnání s ostat‑ ními zeměmi EU si nestojíme vůbec špatně. Přesto často slýcháme stesky vedoucích urologických pracovišť na nezájem mladých lékařů posílit naše řady. V některých oblastech republiky je nedostatek urologů až urgentní. Kritická situace je zejména v urologii dětské, kde díky generační výměně ně‑ které kraje nemohou poskytnout odpovídající péči. Rád bych se s vámi podělil o naše zkušenosti se získáváním nových lékařů, absolventů, do oboru urologie. Fakultní nemocnice Olomouc ve spolupráci s Lékařskou fakultou UP v Olomouci již od roku 2015 nabízí budoucím lékařům, absolventům lékařských fakult v ČR i SR, tzv. absolventský program. Cílem tohoto projektu je standardizovat nástup absol‑ ventů lékařských fakult, optimalizovat jejich nábor, zahájit specializační vzdělávání a zajistit následný profesní a odborný rozvoj v souladu s platnou le‑ gislativou a potřebami FN Olomouc a LF UP. Nábor je realizován prostřednictvím prezentace vedení FN Olomouc a LF UP na webových stránkách, sociál‑ ních sítích a dalšími aktuálně užívanými náboro‑ vými prostředky. K tomu účelu vytvořená komise posuzuje předpoklady uchazečů, jejich motivaci, osobnostní i pracovní dispozice pro úspěšné ab‑ solvování absolventského programu a potenciál pro pokračování v profesní kariéře lékaře ve FN Olomouc a asistenta LF UP. Pracovní poměr je uza‑ vírán na dobu určitou maximálně jednoho roku, nejdéle však do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Výše úvazku je v poměru: 1,0 u FN Olomouc a 0,2 u LF UP. Poskytnutí úvazku není vázáno na systemizaci daného oddělení, absolventa lze tedy přijmout i při plném personálním obsazení kliniky. Mzdové náklady na nové pracovníky jsou hrazeny přímo ze zdrojů FN a UP Olomouc a nezatěžují rozpočet pracoviště. Součástí adaptace absolventů je realizace tý‑ denního společného vzdělávacího programu, který je zaměřen na odborně rozvojová témata společná napříč jednotlivými obory a jejich znalost je nutná pro efektivní práci v rámci FN Olomouc a LF UP. Celkem od roku 2015 projevilo o program zájem přes 600 uchazečů, z nichž bylo vybráno přes 300 nových členů lékařských týmů. Urologická klinika FN Olomouc od roku 2019 až dosud eviduje zájem 15 uchazečů. Dvanácti z nich byla po pohovoru s vedením kliniky nabídnuta pracovní smlouva, kterou akceptovalo 10 lékařů. Všichni nastoupili do pracovního poměru a všem byla po roce absolventského programu nabídnuta klasická pracovní smlouva. Motivace absolventů lékařských fakult k nástu‑ pu na konkrétní pracoviště mají různou povahu. Věřím, že vstřícný přístup dané lékařské fakulty ve spojení s konkrétním nemocničním zařízením může zjednodušit cestu absolventa k zaměstnání. Olomoucký absolventský program takové zjedno‑ dušení nabízí. Umožnil nám v posledních letech zcela saturovat personální potřeby Urologické kli‑ niky FN Olomouc. Je možné si jistě představit, že by obdobná spolupráce mohla fungovat i s jinými zdravotnickými zařízeními. Byl bych potěšen, kdyby vás naše olomoucké zkušenosti inspirovaly. Přeji vám všem užitečné čtení a hezké léto. Váš Igor Hartmann MUDr. Igor Hartmann, Ph.D. Urologická klinika FN a UP v Olomouci Zdravotníků 248/7, 779 00 Olomouc Igor.Hartmann@fnol.cz V Olomouci 11. 6. 2024
66 Ces Urol 2024; 28(2): 66–68 VIDEO Minimálně invazivní roboticky asistovaná nefropexe Minimally invasive robot assisted nephropexy Milan Hora, Tomáš Ürge, Olga Dolejšová, Petr Stránský, Adriena Bartoš Veselá, Tomáš Pitra, Hana Sedláčková, Petr Stránský jr., Dominika Šiková Urologická klinika LF UK a FN Plzeň Došlo: 5. 4. 2024 Přijato: 23. 5. 2024 Kontaktní adresa: prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D. Urologická klinika LF UK a FN Plzeň E. Beneše 13 301 00 Plzeň e-mail: horam@fnplzen.cz Střet zájmů: Žádný. Podpora: Karlova univerzita Praha, Lékařská fakulta Plzeň (Cooperatio Program, SURG), Institu‑ cionální výzkum Fakultní nemocnice Plzeň (FNPl 00669806). SOUHRN Hora M, Ürge T, Dolejšová O, Stránský P, Bartoš Veselá A, Pitra T, Sedláčková H, Stránský P jr, Šiko‑ vá D. Minimálně invazivní roboticky asistovaná nefropexe. Cíl: Představit naši současnou techniku mini‑ málně invazivní nefropexe. Řídíme se daty vychá‑ zejícími z klinických studií nižší kvality doporučují‑
67 Ces Urol 2024; 28(2): 66–68 VIDEO cích laparoskopickou techniku sutury ledvinného pouzdra na konvexitě ledviny. Materiál, metody: Indikací k operaci jsou symptomatické pacientky s prokázanou nefroptó‑ zou při radiologických vyšetřeních (hlavně IVU). Od 12/2004 do 4/2024 byla provedena nefropexe u 37 žen. U 34 na pravé straně, dvakrát na obou stranách a jednou na levé. Prvních 34 bylo laparoskopických a poslední 3 asistované robotem. Již dříve jsme publikovali laparoskopický postup včetně sledování a hodnocení účinnosti metody. Pravostranná lapa‑ roskopická nefropexe byla dvakrát kombinována s resekční pyeloplastikou. Laparoskopická technika: Poloha na boku, ev. močový katétr. Pneumoperi‑ toneum je vytvořeno Veresovou jehlou, tlak CO2 12 mm Hg. Desetimilimetrový port pro kameru přes pupek a další dva pracovní porty (5 a 3 mm). V Toldtově linii se otevírá pobřišnice. Uvolní se la‑ terální část ledviny a přilehlá břišní stěna. Ledvina je fixována k břišnímu transverzálnímu svalu třemi nebo čtyřmi samostatnými otáčkami dlouhodobě vstřebatelným/nevstřebatelným samokotvovacím ostnatým stehem (V-Loc® 180 nebo nevstřebatelný, velikost 2-0, jehla 1/2 26 mm). V prvních 15 přípa‑ dech byly použity tři jednotlivé nevstřebatelné Prolen™ stehy. Peritoneální defekt se uzavře po‑ kračujícím ostnatým vstřebatelným stehem V-Loc® 90. Stehy se zavedou přes trokar 10 mm a extrahují stejným způsobem nebo ihned přes břišní stěnu s předchozím narovnáním jehly. Není použit drén. Pacientka je tři dny v klidu na lůžku. Doporučujeme vyhýbat se skákání, jízdě na koni atd. po dobu dvou měsíců. Roboticky asistovaná technika je podobná: Systém daVinci Xi, tři ramena v poloze V (kamera 30° v pupku), porty 8 mm – nůžky/jehelec, bipo‑ lární graper Maryland. Výsledky: Laparoskopická skupina: Průměrný věk 36,9 ± 13,9 (20,0 až 65,1) let. Průměrný BMI 22,3 ± 2,8 (17,3 až 27,9). Průměrná doba operace na jedné straně výkonu 59,2 ± 17,0 (35 až 100), oboustranných výkonů (včetně rotace pacienta) 155 a 150 minut. Všechny výkony byly bez krevních ztrát a předoperačních a pooperačních komplikací. V letech 2022–2024 byly provedeny 3 roboticky asistované nefropexe u žen. Věk 47, 48 a 34 let, BMI 20, 21 a 23, doba operace 32, 31 a 36 min. Závěr: Laparoskopická/roboticky asistovaná transperitoneální nefropexe s fixací konvexity ledvi‑ ny pokračujícím samokotvícím ostnatým stehem je standardem chirurgické léčby nefroptózy na našem pracovišti. Doporučuje se pečlivá disekce a pečlivé uvolnění břišní stěny umožňující bezpečné sešití bez poškození nervů břišní stěny. Robotická vari‑ anta se zdá být jednodušší (zejména šití) a rychlejší. Vzhledem k relativní vzácnosti takové operace bu‑ dou dlouhodobé výsledky u větší skupiny pacientů dosažitelné pouze v multicentrické studii. KLÍČOVÁ SLOVA Nefroptóza, nefropexe, laparoskopie, robot. SUMMARY Hora M, Ürge T, Dolejšová O, Stránský P, Bartoš Veselá A, Pitra T, Sedláčková H, Stránský P jr, Šiková D. Minimally invasive robot assisted nephropexy. Objective: To present our contemporary tech‑ nique of minimally invasive nephropexy. We follow data based on clinical studies of lower quality rec‑ ommending the laparoscopic technique of sutur‑ ing of a renal capsule at the convexity of kidney. Material, methods: Indications for surgery are symptomatic patients with proven nephroptosis on radiological examinations (mainly IVU). From 12/2004 until 4/2024, nephropexy was performed on 37 women. In 34 on the right side, two times on both sides and once on the left. The first 34 were laparoscopic and the last 3 robot-assisted. We have previously published the laparoscopic procedure, including monitoring and evaluating the effective‑ ness of the method. The right side laparoscopic nephropexy was twice combined with dismem‑ bered pyeloplasty. The laparoscopic technique: Flank position, eventually urinary catheter. Pneu‑ moperitoneum is created with a Veres needle, the pressure of CO2 12 mm Hg. Ten mm port for the camera through the umbilicus and further two working ports (5 and 3 mm). The peritoneum is opened in Toldt’s line. The lateral part of the kidney and the adjacent abdominal wall are cleaned. The kidney is fixed to the abdominal transversal muscle with three or four separate revolutions with long- -term absorbable/non-absorbable self-anchoring
68 Ces Urol 2024; 28(2): 66–68 VIDEO barbed stitch (V-Loc® 180 or Non-absorbable, size 2-0, needle 1/2 26 mm). In the first 15 cases, three non-absorbable stitches Prolen™ were used. The peritoneal defect is closed with a running barbed absorbable suture V-Loc® 90. The stitches are in‑ troduced through the trocar 10 mm and extracted in the same way or immediately through the ab‑ dominal wall with the previous straightening of the needle. No drain is placed. The patient is on bed rest for three days. We recommend avoiding jumping, horse-riding etc. for two months. The robot-assisted technique is similar: System daVinci Xi, three arms in V position (camera 30° in umbili‑ cus), ports 8 mm – scissors/needle driver, bipolar grasper Maryland. Results: Laparoscopic group: Mean age 36.9 ± 13.9 (20.0 to 65.1) years. Mean BMI 22.3 ± 2.8 (17.3 to 27.9). The mean time of operation on one side procedure 59.2 ± 17.0 (35 to 100), bilateral proce‑ dures (including rotation of patient) 155 and 150 minutes. All procedures were without blood loss and peroperative and postoperative complications. In 2022-4, 3 robot-assisted nephropexis in women were performed. Age 47, 48 and 34 years, BMI 20, 21, and 23, time of surgery 32, 31, and 36 min. Conclusion: Laparoscopic /robot-assisted transperitoneal nephropexy with fixation of con‑ vexity of the kidney with running self-anchoring barbed stitch is the standard of surgical treatment of nephroptosis at our department. Meticulous dissection and careful liberation of the abdominal wall enabling safe suturing without damage to nerves of the abdominal wall is recommended. The robotic variant seems to be easier (especially suturing) and faster. Due to relatively rarity of such surgery, long term results in a bigger group of pa‑ tients will be only achievable in a multicentre trial. KEY WORDS Nephroptosis, nephropexis, laparoscopy, robot. LITERATURA 1. Tůma J, Kutal M, Motíl I, et al. Laparoskopická nefropexe – moderní a efektivní metoda fixace migrující ledviny. Ces Urol. 2003; 7: 54. 2. Kolombo I, Hrubý M, Porš J, et al. Retroperitoneoskopická nefropexe pro ren migrans – technické aspekty a výsledek. Ces Urol. 2006; 10: 16. 3. Hora M, Eret V, Stránský P, et al. Laparoskopická nefropexe – technika pomocí tří nevstřebatelných stehů. Ces Urol. 2010; 14(1): 32–9. 4. Hora M, Procházková K, Šobrová A, et al. Laparoskopická nefropexe. Ces Urol. 2016; 20(3): 189–91.
69 Ces Urol 2024; 28(2): 69–88 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Dlaždicobuněčný karcinom penisu – etiologie, imunitní mikroprostředí a nové prognostické markery Squamous cell carcinoma of penis – etiology, immune microenvironment and prognostic markers Nicolette Zavillová1, Jan Hrudka2, Roman Zachoval1 1Urologická klinika 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice, Praha 2Ústav patologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha Došlo: 29. 4. 2024 Přijato: 14. 5. 2024 Kontaktní adresa: MUDr. Nicolette Zavillová, MBA Urologická klinika 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice, Vídeňská 800 140 59 Praha 4 – Krč e-mail: nicolette.zavillova@ftn.cz Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nejsou ve vzta‑ hu k článku ve střetu zájmů. Podpora: Článek byl podpořen Agenturou pro zdravotnický výzkum České republiky, příjemce: FNKV, řešitel: MUDr. Jan Hrudka, Ph.D., číslo grantu NU21J-03-00019. Hlavní stanovisko: Nádory penisu patří mezi po‑ měrně vzácná onkologická onemocnění se značně variabilní prognózou. Aktuálně je nejdůležitějším ukazatelem prognózy postižení regionálních lymfa‑ tických uzlin, které nemusí být při klinickém vyšetření nalezeno. Toto sdělení shrnuje přehled aktuálních a nově zkoumaných prognostických a terapeuticko‑ -indikačních markerů dlaždicobuněčného karcino‑ mu penisu na histologické, imunohistochemické a molekulární úrovni. Major statement: Penile cancer is a relatively rare malignancy with a highly variable prognosis. Cu‑ rrently, the most important prognostic indicator is the involvement of regional lymph nodes, which may not be identified during clinical examinati‑ on. This review summarizes both established and emerging prognostic and therapeutic markers of penile squamous cell from the histological, im‑ munohistochemical and molecular perspectives. SOUHRN Zavillová N, Hrudka J, Zachoval R. Dlaždico‑ buněčný karcinom penisu – etiologie, imunitní mikroprostředí a nové prognostické markery. Nádory penisu patří mezi poměrně vzácná onkologická onemocnění se značně variabilní prognózou. Nejdůležitějším ukazatelem nádorově specifického přežití (cancer specific survival, CSS) je postižení regionálních lymfatických uzlin, které nemusí být při klinickém vyšetření či konvenč‑ ními zobrazovacími metodami identifikováno. Z toho důvodu jsou v současnosti zkoumány nové
70 Ces Urol 2024; 28(2): 69–88 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY prognostické a terapeuticko-indikační markery dlaždicobuněčného karcinomu penisu (penile squamous cell carcinoma, SCC) na histologické, imunohistochemické a molekulární úrovni. Ačkoliv WHO klasifikuje pSCC na HPV-asociovaný a HPV‑ -independentní, vliv HPV statutu na prognózu je podle řady studií a našich dat sporný. V naší studii byl zjištěn negativní prognostický vliv nádorového grade buddingu na celkové přežití (overall survi‑ val, OS) i CSS. Nádorový budding byl u SCC aso‑ ciován s metastatickým postižením regionálních lymfatických uzlin. Prognostický význam infiltrace imunitními buňkami u pSCC zkoumá jen málo relevantních studií. V naší studii byl řídký/chy‑ bějící lymfocytární lem signifikantně asociovaný s kratším OS i CSS. Mutovaný profil p53 koreluje s agresivním fenotypem a nepříznivou prognózou u mnoha typů nádorů včetně pSCC. V naší práci jsme potvrdili jeho negativní prognostický do‑ pad na OS i CSS. Vysoká nádorová mutační nálož (tumor mutational burden, TMB) byla asociova‑ ná s kratším OS, s vysokou expresí programmed death ligandu 1 (PD-L1) a HPV/p16 negativitou. Nález časté PD-L1 pozitivity u HPV-negativních nádorů s vysokým TMB ilustruje onkogenezi pSCC v souvislosti s chronickým zánětem, vysokým množstvím získaných mutací a produkcí neo‑ antigenů (PD-L1) a činí z nemocných s HPV-in‑ dependentními SCC kandidáty anti-PD-1/PD-L1 léčby. Popsané znaky, jako je nádorový budding, lymfocytární infiltrát a p53, korelují s přežitím vý‑ znamněji než pT stadium, histopatologický grade nebo morfologický subtyp karcinomu penisu. KLÍČOVÁ SLOVA Dlaždicobuněčný karcinom penisu, HPV, prognóza, budding, tumor infiltrující lymfocyty. SUMMARY Zavillová N., Hrudka J., Zachoval R. Squamous cell carcinoma of penis – etiology, immune micro‑ environment and prognostic markers. Penile cancer is a relatively rare malignancy with a highly variable prognosis. The most important indicator of cancer specific survival (CSS) is the involvement of regional lymph nodes, which may not be identified during clinical examination or by conventional imaging methods. For that reason, new prognostic and therapeutic markers of pe‑ nile squamous cell carcinoma (SCC) are currently being investigated at the histological, immuno‑ histochemical and molecular level. Although the WHO classifies penile SCC into HPV-associated and HPV-independent, the prognostic impact of HPV status remains questionable according to several studies and our data. In our study, a negative prog‑ nostic effect of tumour grade budding on overall survival (OS) and CSS was found. Tumour budding has been associated with the metastatic involve‑ ment of regional lymph nodes in penile SCC. A few relevant studies have investigated the prognostic significance of immune cell infiltration in pSCC. In our study, a non-brisk/absent lymphocyte infiltrate was significantly associated with shorter OS and CSS. Mutated p53 profile correlates with aggressive phenotype and poor prognosis in many tumour types including penile SCC. Our data confirmed its negative prognostic impact on both OS and CSS. High tumour mutational burden (TMB) was associated with shorter OS, with high programmed death ligand 1 (PD-L1) expression and HPV/p16 negativity. The PD-L1 positivity enrichment in HPVnegative tumours harboring high TMB illustrates pSCC oncogenesis in association with chronic in‑ flammation, high amount of acquired mutations, and neoantigen (PD-L1) production. This discovery suggests that patients with HPV-independent SCC could be suitable candidates for anti-PD-1/PD-L1 treatment. In summary, tumour budding, tumour lymphocytic infiltration and p53 show a stronger correlation with survival outcomes compared to factors such as pT stage, histopathological grade or morphological subtype in penile carcinoma. KEY WORDS HPV status, prognosis, squamous cell carcinoma, tumor budding, tumor infiltrating cells. ………
71 Ces Urol 2024; 28(2): 69–88 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY ÚVOD Zhoubné nádory penisu patří ve vyspělých ze‑ mích mezi poměrně vzácná nádorová onemocnění s celkovou incidencí 0,94/100 000 mužů v Evropě (1), incidence stoupá s věkem s maximem v šesté dekádě života (2). V naprosté většině případů jde o dlaždicobuněčný karcinom (squamous cell carci‑ noma, SCC) (3). Karcinom penisu je charakterizován značně variabilní prognózu a je spojen se signi‑ fikantní morbiditou (4). Často je diagnostikován v pokročilém stadiu s metastázami (5), u některých pacientů se však vyskytuje pouze lokální onemoc‑ nění. V posledních desetiletích nedošlo v západním světě k podstatnému zlepšení morbidity a morta‑ lity (6, 7). Některé studie popisují pomalu rostoucí incidenci a mortalitu zejména u mladých mužů, 5leté přežití je cca u 60 % (7). Nárůst výskytu může souviset se sexuálně přenosnou infekcí lidskými papilomaviry (HPV), která je etiologicky spojena s částí SCC penisu. Ve srovnání s jinými nádory jsou pacienti s karcinomem penisu mimo jiného zatížení psychosexuální tísní, pocitem mutilace a ztrátou mužství. V současné době probíhá poměrně in‑ tenzivní výzkum prognostických znaků karcinomu penisu, které by vedle TNM stagingu a histopato‑ logického gradingu umožnily efektivní stratifikaci nemocných a plánování terapie. Současná WHO klasifikace z roku 2022 rozlišuje HPV-asociovaný a HPV-independentní karcinom (8). HPV-asociovaný karcinom zahrnuje bazaloidní (Obr. 1), papilárně bazaloidní, bradavičnatý (warty), bradavičnatě-ba‑ zaloidní, světlobuněčný a lymphoepithelioma-li‑ ke morfologické subtypy. Varianty HPV-indepen‑ dentního karcinomu penisu jsou dlaždicobuněčný karcinom obvyklého typu, pseudohyperplastický, pseudoglandulární, verukózní, carcinoma cunnicu‑ latum, papilární, adenoskvamózní, sarkomatoidní a smíšený karcinom (9) (Obr. 2). HPV-asociovaný karcinom je charakterizován difuzní silnou expresí onkoproteinu p16, který lze detekovat imunohistochemicky, nádor je asocio‑ vaný s prekancerózní lézí s morfologií skvamózní intraepiteliální léze vysokého stupně (HSIL)/nedi‑ ferencované (obvyklé) penilní intraepiteliální neo‑ plazie (uPeIN) s pozitivitou p16. HPV-independentní karcinom je p16-negativní, jeho prekurzorem je diferencovaná/simplexní penilní intraepiteliální neoplazie (dPeIN), rovněž p16-negativní. Prognos‑ tický význam HPV statutu je v karcinomu penisu diskutabilní (viz dále). Tento článek shrnuje aktuální trendy ve výzkumu nových prognostických a te‑ rapeuticko-indikačních znaků SCC penisu, které mohou být stanoveny histologickými, imunohisto‑ chemickými a molekulárně genetickými metodami. TRADIČNÍ PROGNOSTICKÉ MARKERY DLAŽDICOBUNĚČNÉHO KARCINOMU PENISU Základním prognostickým faktorem karci‑ nomu penisu zůstává histopatologický grading a staging v rámci TNM klasifikace (10). Zásadním a nejdůležitějším nepříznivým prognostickým znakem je přítomnost regionálních (tříselných) uzlinových metastáz (11, 12), při jejichž nálezu je doporučena adjuvantní chemoterapie po chirur‑ gickém odstranění nádoru (13). Mezi další tradiční nepříznivé prognostické faktory patří lymfovasku‑ lární invaze a vysoký histopatologický grade (4), který je tradičně třístupňový (1–3). SCC grade 1 (včetně verukózního karcinomu) vykazuje dobrou diferenciaci (podobá se epidermis), rohovění a vy‑ zrávání nádorového epitelu, jaderné atypie jsou mírné nebo chybí. SCC grade 2 je mezistupněm mezi G1 a G3 karcinomy, je uspořádán v nepra‑ Obr. 1. HPV-asociovaný karcinom penisu – bazaloidní typ, barvení Hematoxilin-Eosin (HE), zvětšeno 10× Fig. 1. HPV-associated penile carcinoma – basaloid type, Hematoxylin-Eosin staining, magnification 10×
72 Ces Urol 2024; 28(2): 69–88 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY videlných čepech s rohověním a částečnou ma‑ turací. Grade 3 SCC (včetně basaloidních a sarko‑ matoidních) má solidní, trámčitou či disociovanou stavbu, rohovění/vyzrávání je ojedinělé nebo chy‑ bí a zastihujeme anaplastické buňky s výraznými jadernými atypiemi a hojnou mitotickou aktivitou (14) (Obr. 3). V naší studii, zahrnující 152 pacientů s pe‑ nilním SCC, však nebyl prokázán signifikantní vliv pT stadia (binarizovaně pT1+2 versus pT3+4) ani morfologického subtypu na celkové přežití (overall survival, OS). Signifikantní vliv na krat‑ ší OS měla invaze do lymfatik (hazard ratio / HR = 1,95, p = 0,0099) a žilní invaze (HR = 2,96, p = 0,00047). Přežití specifické pro nádor (cancer specific survival, CSS) bylo signifikantně kratší u případů s lymfatickou (HR = 4,25, p < 0,001), žil‑ ní (HR = 2,72, p = 0,025) a perineurální invazí (HR = 4,81, p < 0,001) a v pokročilém pT3+4 stadiu (HR = 3,02, p = 0,006) (15). Metastatické postižení regionálních lymfa‑ tických uzlin bylo jako zásadní independentní prediktor kratšího celkového přežití popsáno již dříve v univariantní (HR = 8,24, p = 0,047) i mul‑ Obr. 2. HPV-independentní karcinom penisu, barvení HE, A – dlaždicobuněčný karcinom, zvětšeno 10×, B – papilární karcinom, zvětšeno 10×, C – sarkomatoidní karcinom, zvětšeno 20×, D – verukózní karcinom, zvětšeno 5,9× Fig. 2. HPV-independent penile carcinoma, HE staining, A – squamous cell carcinoma, magnified 10×, B – papillary carcinoma, magnified 10×, C – sarcomatoid carcinoma, magnified 20×, D – verrucous carcinoma, magnified 5.9× Obr. 3. Grading karcinomu penisu, barvení HE, A – karcinom penisu G1, zvětšeno 10×, B – karcinom penisu G2, zvětšeno 20×, C – karcinom penisu G3, zvětšeno 20× Fig. 3. Penile carcinoma grading, HE staining, A – penile carcinoma G1, magnified 10×, B – penile carcinoma G2, magnified 20×, C – penile carcinoma G3, magnified 20×
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=