224 Ces Urol 2024; 28(3): 221–227 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Nejčastěji uváděnou formou anomálie je per‑ zistující urachus (Obr. 3) (5, 6). V našem souboru jsme ale perzistující urachus pozorovali pouze 1×. Vada může být zcela asymptomatická, skry‑ tá a diagnóza je obvykle stanovena náhodně při provedení screeningu, zejména ultrasonografie, z jiných indikací. Při asymptomatickém průběhu lze minimálně v prvním roce věku postupovat kon‑ zervativně a je otázkou chirurgické řešení vůbec. U klinicky manifestního stavu jde nejčastěji po na‑ rození o dlouhodobé přetrvávání sekrece z pupku, v případě infikování s projevy zánětu – teplotou, bolestmi břicha, lokálním zduřením, začervenáním břišní stěny kolem pupku, mikčními potížemi (dys‑ urie, urgence, hematurie) a nálezem opakované infekce močových cest (6). U novorozenců je nutné v diferenciální diagnóze vyloučit zejména pouhý granulom pupku popřípadě vzácně se objevující perzistentní ductus omphaloentericus. Hlavním problémem v diagnostice jsou nespe‑ cifické symptomy připomínající náhlou příhodu břišní, u dívek/žen gynekologické potíže. Pokud se na vzácnou anomálii urachu nemyslí, diagnóza může být určena až při operační revizi. V diagnos‑ tice sehrává hlavní roli podrobně odebraná ana‑ mnéza a fyzikální vyšetření doplněné laboratorním vyšetřením krevního obrazu, C-reaktivního proteinu a mikroskopické a kultivač ní vyšetření moč i násle‑ dované ultrasonografickým vyšetřením (Obr. 4) (3, 4, 6). Elektivně s ohledem na typ anomálie, věk nemocného a klinický stav doplňujeme vyšetření cystografické a endoskopické dolních močových cest (při suspekci vezikourachálního divertiklu) (Obr. 5). Dále vyšetření fistulografické (diferenciální diagnostika urachálního sinu versus perzistujícího urachu) (Obr. 6), eventálně magnetická rezonance (MRI) (Obr. 7), která je u dětí vhodnější proti rentgen zatěžujícímu vyšetření počítačovou tomografií (CT). V našem souboru jsme u většiny nemocných indikovali operační exstirpaci urachu z umbilikální‑ ho přístupu (Obr. 8). U starších dětí s cystickou lézí blízko močového měchýře jsme výjimečně volili extraperitoneální přístup z Phanenstielova řezu (Obr. 9). Výkon jsme prováděli v klidovém stadiu, Obr. 3. Perzistující urachus u novorozence s dobře patrným vchodem v pupeční jizvě Fig. 3. Persistent urachus in a newborn with a clearly visible entrance in the umbilicalscar Obr. 4. Ultrasonografie břišní stěny s nálezem dobře ohraničené cystické struktury 8,6 × 6,5 mm uložené ve střední čáře mezi stěnou břišní a peritoneem, těsně nad močovým měchýřem Fig. 4. Abdominal wall ultrasonography showing a well-defined cystic structure measuring 8.6 × 6.5 mm located in the midline between the abdominal wall and peritoneum, just above the urinary bladder
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=