Ces Urol 2006, 10(1):55-58 | DOI: 10.48095/cccu2006012
Práce je zaměřena na posouzení významu některých novějších metod vyšetření funkce dolních močových cest, včetně kritického zhodnocení nových i originálních variant těchto diagnostických postupů. Hodnotí validitu videourodynamického stanovení bodu úniku (LPP) pomocí srovnání tří urodynamických módů (vyhodnocení VLPP detekcí na uroflowmetru, vyhodnocení VLPP vizuálním odečtem a videodetekci okamžiku úniku tekutiny ze zevního ústí uretry pomocí externí, simultánně s UDV aparaturou spojené kamery. Valsalva leak point pressure představuje momentálně zřejmě nejvýtěžnější test, jenž je používán při urodynamické diagnostice stresové inkontinence u žen a spočívá v exaktním odečtu vezikálního tlaku v okamžiku úniku tekutiny ze zevního ústí močové trubice během Valsalva. Autoři prezentují výsledky měření získaných na souboru 59 žen se stresovou inkontinencí. Dle provedených vyšetření je zřejmé, že relevantní metodou s odpovídající validitou je jak vizuální, tak videodetekce LPP. Diference mezi naměřenými hodnotami obou metod je statisticky nesignifikantní. Detekce bodu úniku pomocí uroflowmetru je zcela nevyhovující a neodpovídá realitě. Při použití barevného plnícího média je možno významně zvýšit senzitivitu testu VLPP zvláště při detekci malého úniku. Zde je senzitivita vizuální detekce LPP čiré tekutiny až o 22 % menší než při použití barevného média.
Zveřejněno: 1. leden 2006