Ces Urol 2020, 24(1):42-50 | DOI: 10.48095/cccu2020001

Incidence karcinomu prostaty v preparátech po radikální cystoprostatektomii. Histopatologická charakteristika nádorů a posouzení vlivu histologického zpracování preparátu na incidenci nádoru

Vladimír Šámal^1,2, Igor Richter³, Vít Paldus¹, Tomáš Jirásek⁴, Jan Mečl¹

¹ Urologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, a. s., Liberec

² Urologická klinika Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK, Hradec Králové

³ Onkologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, a. s., Liberec

⁴ Oddělení patologie, Krajská nemocnice Liberec, a. s., Liberec

Šámal V, Richter I, Paldus V, Jirásek T, Mečl J. Incidence karcinomu prostaty v preparátech po radikální cystoprostatektomii. Histopatologická charakteristika nádorů a posouzení vlivu histologického zpracování preparátu na incidenci nádoru.

Cíl: Radikální cystoprostatektomie (RCP) jako onkochirurgický výkon při léčbě invazivního karcinomu močového měchýře vyžaduje vysoký stupeň radikality. Techniky šetřící apex nebo kapsulu prostaty s sebou přinášejí riziko postižení prostaty uroteliálním karcinomem nebo riziko incidentálního karcinomu prostaty (IKP). Cílem práce je posoudit výskyt, histopatologickou charakteristiku IKP a vliv metody zpracování histologického preparátu na výskyt IKP.

Materiál a metoda: Retrospektivně jsme zhodnotili soubor 91 pacientů po RCP provedených od ledna 2009 do srpna 2019. U 42 pacientů byla prostata hodnocena metodou bloků, u 49 pacientů pak metodou celoplošných řezů (WMS). Práce posuzovala histopatologickou charakteristiku IKP. Kritéria pro stanovení nesignifikantního IKP: Gleason skóre ≤ 6, onemocnění ohraničené na orgán (bez extrakapsulárního šíření, bez invaze semenných váčků, N0), velikost nádoru ≤ 0,5 cm³.

Výsledky: Celková incidence IKP v souboru byla 24,4 %. Při zpracování metodou WMS 43,8 %, při zpracování metodou bloků pouze 2,4 %. IKP lokalizovaných na prostatu bylo 95,5 %, GS ≤ 6 mělo 72,7 % pacientů. Průměrný objem nádoru činil 1,90 ± 3,50 cm³. Jako nesignifikantních IKP bylo vyhodnoceno deset nádorů (45,5 %). Statisticky významný rozdíl mezi signifikantním/nesignifikantním IKP byl pouze u objemu nádoru, 3,40 ± 4,25 cm³ vs. 0,10 ± 0,10 cm³ (p = 0,021). Významný byl také rozdíl mezi GS ≤ 6 vs. GS > 7 a signifikantností nádoru (p = 0,012) a mezi počtem nádorů ≤ 0,5 cm³ a signifikantností nádoru, 3 vs. 10 nádorů (p = 0,0000). Medián doby sledování byl 19,5 měsíců, u nikoho se IKP klinicky neprojevil a nebylo potřeba zahájit léčbu.

Závěr: V souboru jsme prokázali vliv použité metody na přípravu histologického preparátu. Při použití WMS techniky byl záchyt IKP výrazně vyšší.

Klíčová slova: Incidentální, karcinom prostaty, karcinom močového měchýře, signifikantní.

Vloženo: 21. říjen 2019; Revidováno: 21. listopad 2019; Přijato: 6. leden 2020; Zveřejněno online: 6. leden 2020; Zveřejněno: 19. březen 2020