75 / 94
75
Ces Urol 2015; 19(1): 69–77
KAZUISTIKA
U jednostranných postižení byla v případě
přítomnosti ložisek subkapsulárních a dobře pří-
stupných zvolena dekapsulace a drenáž (tři přípa-
dy). Tam, kde byla ložiska mnohočetná, postihující
parenchym ledviny, byla provedena nefrektomie
(dva případy). Výkon byl vždy zvažován na pod-
kladě celkového stavu pacienta. V našem souboru,
mimo bilaterálního nálezu, nebyl stav žádného
pacienta závažný natolik, aby vyžadoval urgentní
provedení nefrektomie bez možnosti záchovné
drenážní operace, proto byl způsob operačního
řešení zvažován dle CT nálezu. Dekapsulace byla
provedena ke zlepšení prokrvení ledviny uvolně-
ním edematózního parenchymu z pevného vazi-
vového pouzdra ledviny. Kromě otevřené drenážní
operace a nefrektomie je řadou autorů popisována
perkutánní drenáž abscesových ložisek s plynem
(6, 16, 21, 39, 43, 44, 45). Poprvé perkutánní dre-
náž u EP popsal v roce 1986 Hudson (44). Soma-
ni doporučuje k drenáži katétr minimálně 14 Fr
a v případě vícečetných ložisek zaznamenal úspěch
s více punkčními drenážemi téže ledviny ideálně
prováděné pod CT kontrolou (43).
V přímé souvislosti s EP zemřel pouze pacient
s bilaterální EP. Jeden pacient zemřel jeden měsíc
po zjištění EP na dekompenzaci intersticiální plicní
fibrózy, která se projevila po zlepšení celkového sta-
vu a reparaci ledvinných funkcí po deseti dnech od
diagnózy EP. Proto jeho úmrtí nedáváme do přímé
souvislosti s EP. V našem souboru je mortalita při
jednostranném postižení nulová. V současné době
je celková mortalita uváděna mezi 10–20 % (3, 6,
16, 21, 27, 43, 45).
ZÁVĚR
Emfyzematózní pyelonefritida je závažným one-
mocněním s vysokou mortalitou. Včasná diagnos-
tika, intenzivní medikamentózní léčba šokového
stavu, razantní parenterální léčba širokospektrými
antibiotiky a časná intervence mohou infaustní
prognóze zabránit.
Základem diagnostiky je CT vyšetření umožňu-
jící i terapeutickou rozvahu o rozsahu intervence.
Chirurgická intervence je nezbytná s důrazem
na její urgentní provedení. V závažných případech
alterace celkového stavu a v případě rozsáhlého
intraparenchymového postižení je nezbytné pro-
vedení akutní nefrektomie. Ve vybraných a méně
závažných případech je možné provedení akutní
perkutánní punkce zajišťující drenáž hnisu a plynu
z ložisek, případně otevřená drenáž a dekapsulace
ledviny.
LITERATURA
1. Jain SK, Agarwal N, Chaturvedi SK.
Emphysematous pyelonephritis: a rare presentation. J Postgrad
Med, 2000; 46(1): 31–32.
2. Juany JJ, Tseng CC.
Emphysematous pyelonephritis: clinicoradiological classification, management,
prognosis, and pathogenesis. Arch Intern Med, 2000; 160(6): 797–805.
3. Tang HJ, Li CM, Yen MY, et al.
Clinical characteristics of emphysematous pyelonephritis. J Microbiol
Immunol Infect, 2001; 34(2): 125–130.
4. Andul-HalimH, Kehinde EO, Abdeen S, et al.
Severe emphysematous pyelonephritis in diabetis patiens:
diagnosis and aspects of surgical management. Urol. Int, 2005; 75(2): 123–128.
5. Tahir H, Thomas G, Sheerin N, et al.
Successful medical treatment of acute bilateral emphysematous
pyelonephritis. Am J Kidney Dis., 2000; 36(6): 1267–1270.
6. Hušek P, Broďák M, Pacovský J.
Emfyzematózní pyelonefritida – život ohrožující stav. Urol. praxi, 2010;
11(6): 327–328.
7. Rybka J, a kol.
Emfyzematózní pyelonefritida. In: Diabetes mellitus – komplikace a přidružená onemoc-
nění. Grada, 2007: 242.
8. Broďák M, Romžová M, Košina J.
Urologické výkony u diabetika. Vnitř Lék, 2008; 54(5): 457–463.