60 / 68
232
Ces Urol 2015; 19(3): 229–232
KAZUISTIKA
spontánní krvácení při poruchách koagulace) (4,
5, 6, 7, 8).
Terapie sekundární hypertenze je zaměřená
na kontrolu systolického tlaku krve a je tak plně
v souladu s urologickými doporučeními ve smyslu
konzervativního postupu u subkapsulárního nebo
perirenálního hematomu. Mimo běžně užívaných
antihypertenziv hrají důležitou roli ve farmakotera‑
pii preparáty přímo ovlivňující systém renin-angio‑
tenzin-aldosteron. Jako perspektivní se pak jeví také
nová skupina blokátoru reninu aliskiren (obr. 3). Ten
působí jako silný a selektivní přímý inhibitor lidské‑
ho reninu. Zatímco ostatní látky, které inhibují RAAS
(inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu –
ACEi a blokátory AT1 receptorů pro angiotenzin II),
působí zvýšení reninové aktivity v plazmě (PRA –
plasma renin activity), léčba aliskirenem snižuje PRA
u pacientů přibližně o 50–80 % (10).
Vždy musí být vyloučena stenóza renální arterie
a nutné je také pravidelná kontrola ledvinných
funkcí.
U farmakorezistentní hypertenze se zvažuje ně‑
která z možných dekompresních metod (punkční
nebo operační drenáž, kapsulotomie) nebo nefrek
tomie.
Z hlediska úspěšné léčby je důležitá konzultace
urologa, která by měla vést k přesné diagnostice
a adekvátní léčbě (konzervativní postup, intervenč‑
ní zákrok nebo operace). Preferovány jsou minimál‑
ně invazivní chirurgické postupy.
ZÁVĚR
Prokázali jsme méně častou symptomatologii
subkapsulárního hematomu u dítěte, která se
klinicky projevila jako hypertenze. Punkce pod
ultrazvukovou kontrolou vedla k úpravě krevní‑
ho tlaku. Při recidivě kolekce tekutin byla lapa‑
roskopická marsupializace úspěšnou léčebnou
metodou.
Podpořeno programem PRVOUK P37/04.
LITERATURA
1. Page I.
The production of persistent arterial hypertension by cellophane perinephritis. JAMA 1939; 113:
2046–2048.
2. Engel WJ, Page IH.
Hypertension due to renal compression resulting from subcapsular hematoma.
Journal of Urology 1955; 73: 735–739.
3. Massumi RA, Andrade A, Kramer N.
Arterial hypertension in traumatic subcapsular perirenal hematoma
(Page kidney). Evidence for renal ischemia. Am J Med 1969; 46: 635–639.
4. Dopson SJ, Jayakumar S, Velez JCQ.
Page kidney as a rare cause of hypertension: case report and
review of the literature. American Journal of Kidney Diseases 2009; 54(2): 334–339.
5. Smyth A, Collins CS, Thorsteinsdottir B, et al.
Page kidney: etiology, renal function outcomes and risk
for future hypertension, Journal of Clinical Hypertension 2012; 14(14): 216–221.
6. Vo NJ, Hanevold CD, Edwards R, et al.
Recurrent Page kidney in a child with a congenital solitary kidney
requiring capsular artery embolization. Pediatric Radiology 2010; 40: 1837–1840.
7. Chung J, Caumartin Y, Warren J, et al.
Acute page kidney following renal allograft biopsy: a complica‑
tion requiring early recognition and treatment. American Journal of Transplantation 2008; 8(6): 1323–1328.
8. Pintar TJ, Zimmermann S.
Hyperreninemic hypertension secondary to a subcapsular perinephric he‑
matoma in a patient with polyarteritis nodosa. American Journal of Kidney Diseases 1998; 32(3): 503–507.
9. Seeman T.
Hypertenze u dětí a dospívajících. Pediatr. praxi 2012; 4: 275–277.
10. Souček M, Fráňa P, Plachý M, et al.
Aliskiren. Remedia 2008; 18: 266–272.
11. Ito H, Shimoji T, Yamamoto S, et al.
Colloidal osmotic pressure in chronic subdural hematoma, Neu‑
rologia Medico-Chirurfica (Tokyo), 1988 Jul; 28(7): 650–653.